I met you (part 1)

25

Došla jsem domů hodila batoh na zem. Ze skříně jsem vyhrabala sportovní Nike tašku a začala do ní házet oblečení. Následoval notebook, mobil, nabíječka a sluchátka. Nakonec jsem ještě vzala hygienu a zápisníky plné kreseb a not. Potom jsem si vzala všechny našetřené peníze-i mou kartu, na které rodiče spořili na mé budoucí bydlení od toho, co jsem se narodila. Plnoletá jsem sice až v 21, ale když je mi více jak 18, můžu jít bydlet k jinému příbuznému. Popadla jsem tašku a vyběhla ven z domu. Bohužel jsem se srazila s matkou, která mě okamžitě popadla za rameno. Chtěla mě odtáhnout domů, ale já jsem se jí vyškubla a chtěla do sprintovat k mému autu, bohužel zavřela garáž. Rychle jsem mávla na taxi, které přijelo ke krajnici. Vskočila jsem do něj a zamkla dveře.

,,Jeďte, rychle!" křikla jsem a než se matka stihla vzpamatovat, ujížděla jsem pryč.

,,Na úřady, prosím" řekla jsem a on jen udiveně kývnul. Tady nezůstanu ani minutu, musím odjet. Nenávidím pozornost, za chvíli budu dostávat hromady zpráv, ať už nenávistných, nebo obdivných. Než jsem dojela na místo, smazala jsem si všechny sociální sítě-a už bylo na čase. Měla jsem tisíce upozornění, ano, Shawn mě tam i označil. Jakmile jsem dojela na místo, hodila jsemw taxikářovi peníze a vyběhla dovnitř. Bylo mi jasné, že matce brzo dojde, kam jsem šla a vyrazí za mnou, proto jsem rychle doběhla jsem na recepci a zacinkala na zvonek.

,,Dobrý den, potřebuju nutně zjistit stálou adresu Anthonyho Swana" vyhrkla jsem. Jo, abych vám to ujasnila, já jsem si změnila příjmení Queens, což bylo mámino příjmení za svobodna, aby mě na škole nikdo nepoznal. On má ale doufám stejné jméno, s jakým se narodil.

,,Promiňte, nemůžu to říkat náhodným lidem" řekla s milým úsměvem. Ukázala jsem jí občanku a ona si mě nedůvěřivě prohlédla. Ukázala jsem jí ještě nějaké průkazy a ona si nakonec povzdechla a kývla na mě, ať jdu za ní. Došli jsem do velké místnosti plné počítačů.

,,Anthony Swan?" zeptala se ještě jednou. Kývla jsem a když to zadala do počítače, vyjely asi tři odkazy.

,,Tady se archivují osobní údaje, více vám pomoct nemůžu" řekla a odešla.

,,Děkuju!" zavolala jsem, než zavřela dveře.

,,Tak, brácho, je načase, abych tě navštívila" dořekla jsem a prokřupla klouby.

Po pár minutách už jsme věděla, že žije se svou přítelkyní ve Washingtonu, a je velmi úspěšný programátor? Nevím, je to nějaká práce přes počítače. Vzala jsem si věci, zablokovala složky, aby se k nim matka později nedostala a vyšla jsem ven. Chytla jsem si taxík a vyrazila na letiště, s úmyslem koupit si první letenku do Washingtonu.

...

Dneska ještě vydám jednu kapiolu, máte se na co těšit:). Love you