I met you (part 1)

18

,,Prohledali jste tuhle místnost?" uslyším vzdáleně nějaké hlasy. Cítím, jak mě někdo bere do náruče a hlasy. Vnímám, že mě naloží mě do sanitky a pak už jen tmu.

Píp..píp..píp..píp..píp.. Natáhnu ruku, abych vypnula budík, ale nahmatám podivně plastový stolek. Otevřu oči o obklopí mě světlo. Nemocnice! Rozhlédnu se, a zmáčknu tlačítko pro přivolání doktora. Za chvíli vejde starší doktor. K mé smůle to není příjemný člověk, ale vysoký, vychrtlý dědek. Vrhne na mě ošklivý pohled-asi jsem ho vyrušila na rande s ježibabou-a začne kontrolovat přístroje.

,,Můžete mi už sakra říct, jak to vypadá?" řeknu trochu naštvaně, sice chápu, že ten lektvar nestihl domíchat, ale já za to nemůžu.

,,Slečno Queens, utrpěla jste mnoho ran do celého těla. Nějaké části těla máte i spálené, nebo tam máte modřiny. Vaši rodiče tvrdí, že vás jednou někdo přepadl. Jestli to nesouhlasí, můžete vše říct psychologovi, já si totiž myslím, že to pravda není, protože by vás ta osoba musela napadat opakovaně. Některé úrazy máte z dřívějšího data, proto je to na vás. Buď tady budete zhruba den ležet a zajdete za psychologem, nebo si vás rodiče odvezou a budete mít tři dny klidový režim." dořekl a já jsem mu chtěla říct, jak mě zmlátili, jenže pak jsem si uvědomila-když je prásknu, nebudu mít kam jít. Buď je zavřou, nebo budou platit pokutu a hned mě vyhodí na ulici. Nakonec jsem po vnitřním přemáhání vykouzlila úsměv a řekla jsem.

,,Ne, dvakrát mě napadl jistý muž, rodiče si to s ním vyřídili, jsem v pořádku. Ještě dnes s nimi odejdu domů. Děkuji" dořekla jsem a vstala. Doktor kývl a odešel, tak jsem měla možnost se převléct. Hodila jsem na sebe černé věci a odešla jsem. V čekárně jsem potkala rodiče. Matka měla obličej od slz, táta se tvářil neutrálně.

,,Měli jsme takový strach, zlatíčko" vykřikla máma a objala mě. Moje podezření se potvrdilo, když mi zmáčkla modrý, sešlehaný bok a zasyčela mi do ucha.

,,Počkej doma, ty děvko. Takhle nás uvést do problémů, museli jsme vypovídat u psychologa, skoro nás obvinili z domácího násilí." Jen co to dořekla, tak se odtáhla a prohlídla si mě.

,,Ale vždyť je to pravda, tak co je za problém?" zeptala jsem se a rychle si natáhla kapuci a rozešla se k autu, než stihla zareagovat.

Jakmile jsem vešla do domu, popadla mě matka za kapuci a přitáhla si mě k sobě.

,,Co si o sobě myslíš? Takhle nás znemožnit? A ještě je navést k myšlence, že jsme to byli my. S kým jsi spala, abys je 'přesvědčila', co?" vyštěkla a vzala mě za vlasy, vytáhla mě nahoru po schodech a hodila mě do pokoje. Schválně mě hodila na stůl, takže jsem se podbřiškem praštila na ostrý, kovový roh, což hrozně bolelo, proto jsem zaúpěla jsem a spadla.

,,Tohle tě bolí? A co tohle?" zasyčela a otec mě kopnul. Nakonec se díkybohu nic horšího nekonalo, matka mi jen dupla na prsty, jak odcházela a zamkli mě. A já jsem se v bolestných slzách zkroutila na zem a oddala se spánku.

...

Ahoooj! Jste úplně nejlepší! Nejenže mám 60 votes na 17 kapitolkách, ale přečtení roste skoro stejně rychle jako u mojí druhé knihy!! Strašně děkuju, taky se začínám umisťovat. Teď mám myslím 8 umístění. Sice na mou druhou knihu to nemá, tam mám 1350 přečtení, 110 votes a 19 umístění, ale i tak strašně děkuji! Miluju vás!!

Taky se omlouvám za neaktivitu, píšu ještě druhou knihu. Je o Avengers, ale ještě jí nepublikuju. Ale jestli to takhle půjde dál, dokopu se k napsání kapitoly každý den. ILY <3<3