34

4.3K 207 42
                                    

O ČTYŘI ROKY POZDĚJI

Hm, co bych vám řekla? Neskutečně jsem se změnila. Už nejsem ta ustrašená holčička, co se všeho bála. Jsem sebevědomá 23letá holka, co studuje předposlední ročník umělecké školy a dálkově poslední ročník hudební školy. K hudbě jsem se nakonec vrátila, strašně mi chyběla. Přece jen, když je vaší neodmyslitelnou součástí několik let, nemůžete to zahodit tak rychle, jak jsem čekala. Taky jsem nachytala dost bronzu, a povahově jsem na tom podobně, jako Lisa. Po nějaké době jsem se jí se vším svěřila a ona mi dost pomohla. Teďka neodmyslitelně patřím do jejich party, jako kdybych s nima byla od začátku. Taky jsem si sedla s Mikem a Lucy, zbytek jsou jen kámoši. Zbavila jsem se depresí a smutkem, změna místa mi hodně prospěla. Neohlížím se za minulostí, žiju teď. Vzhledem k tomu, že jsem pochytila něco místních, jsme možná trochu egoistka, no. S mým vzhledem, jak mi holky pracně připomínaly, si to můžu dovolit. Jsem vysoká, štíhlá a díky mému koníčku-což je sport-mám slušnou postavu, už nejsem hubená, nějaký vyrýsovaný sval sem tam je. Nakonec jsem si vlasy nechala narůst, ale moji přirozenou barvu. Zjistila jsem, že po tom všem přebarvování mát tmavší odstín, skoro černý, a vlasy mám pod lopatky. Jo, a taky jsou rovnější, kroutí se mi minimálně.

,,Charlotta k tabuli!" vytrhne mě učitelčin hlas z myšlenek. Otráveně si povzdychnu a chci se zvednout, ale její hlas mě zastaví.

,,Všem teď hezky ukážeš, proč jsi nedávala pozor" vyštěkne a usměje se. Já si povzdychnu a všem ukážu můj blok, kde jsem skládala. Jo, stále skládám písničky, baví mě to. Dokonce se mi jich podařilo i několik prodat, takže si nežiju špatně. Učitelka mi chce ještě něco říct, ale přeruší ji zvonění. Rychle vstanu, hodím si věci do batohu a vyběhnu ze třídy. Nasednu do taxi a nadiktuju mu adresu. Dojedu domů, vezmu si velkou kabelku, do které hodím plavky a svačinu. Taky samozřejmě pití, opalovák, sluneční brýle a mobil.

,,Ještě klíče" zanadávám, než se stihnu převlíct. Vyruší mě zvonek, a když otevřu, přeruší mě pištění.

,,Moře, moře" začaly ječet holky.

,,Jsi sbalená?" zeptá se mě Am.

,,Jo, ještě se převlíknu" řeknu a holky se naskládají na gauč. Lucy vytáhne MOJE čipsy a začne se jimi cpát, na což reaguju zabručením, ještě, než zmizím v šatně. Hodím na sebe Bílý, uplý crop top se slunečnicemi, džínové, světlé kraťásky a bílé vansky. Na to pro jistotu hodím bílou, džínovou bundu a vycházím z šatny.

 Na to pro jistotu hodím bílou, džínovou bundu a vycházím z šatny

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.


Holky se rozpiští a dáme objetí, než vyrazíme

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Holky se rozpiští a dáme objetí, než vyrazíme. Zamknu, hodím klíče do kabelky a vyrážíme před dům. Tam čekají kluci v autě, kde s postupně naskládáme.

,,Připraveny, děti?" zavolá Mike.

,,Ano, kapitáne" zavoláme se smíchem. Bohužel se v autě trochu mačkáme, takže otevřeme okýnka, aby se tu dalo dýchat-tohle na létu nesnáším-a pustíme si nahlas písničky.

O tři hodiny později jsme konečně zastavili a protáhly se. Najednou někomu křupne krk a Lucy se zatváří znechuceně.

,,Fuj, Fabio, musíš to dělat?" zeptá se se značnou nechutí. Když na to jen reaguje pokrčením ramen, zaúpí a skočí mu na záda. Fabio využije příležitosti a šáhne jí na zadek, takže se ho pouští a začíná ho honit po šutrech, jenomže pak se nadechne a zavolá.

,,Pojďte sem, lidi! To moře je úžasný" zakřičí, takže se k ní všichni nahrneme.

,,Do plavek!" zavolá Peter, takže si jdeme zpátky pro tašky do auta. Jo, miluju tenhle život. Bezstarostný, plný radosti a vášně. A jídla. Miluju Itálii. Když se s holkama konečně převlečeme, asi třikrát jsme musely vyhánět špehující kluky, vyběhneme na pláž. Všichni běží do vody, ale já si lehám na deku a opaluju se. Dneska mám normální plavky, takže si to můžu dovolit. Vršek má tvar sportovní podprsenky s kruhovým výstřihem a celé jsou modro bílo pruhované.Krásně vynikají na mé opálené pleti, kterou jsem tu získala.

,,Pojď do moře" odtáhne mě k vodě Calum s Fabiem. Nakonec mě stejně vezmou a odnesou, za což jim slibuju velmi pomalou a bolestivou smrt. Nakonec stejně celý den děláme blbosti v moři a večer jdeme spát do nějaké chatky. Už žádné změny, miluju to tu.

To jsme ale netušila, jak málo mám času užít si tenhle bezstarostný život.

...

Ahoj, další kapitolka. Moc děkuju za 19K a 1,5K votes. Jste neskuteční a já vás miluju. Užijte si ji, za chvilku už bude ‚akce'. ILY

I met you (part 1)Kde žijí příběhy. Začni objevovat