I met you (part 1)

22

Pomalu jsem hrála na klavír a přemýšlela o dnešním rande. Mám s ním být, nebo ne? Bojím se, že mu budu muset něco říct, co když se zeptá, proč jsem odjela na ten výměnný pobyt? To mu mám říct Promiň Shawne, ale jak jsem od tebe utíkala, tak mě znásilnili a zmlátili a já pak byla dlouho v nemocnici, na žádném výměnném pobytu jsem ani nebyla. Z klávesy mi sjel prst a já si povzdechla. Asi to dneska zabalím, moc se nesoustředím. Vyšla jsem z mé místnosti a málem jsem dostala infarkt. Na mojí posteli ležel Chris a házel si s tužkou. Vykouzlila jsem si nejistý úsměv a odkašlala si.

,,Ahoj, už jsem tu na tebe čekal, Char." mrknul.

,,Jak si se sem dostal?" zeptám se opatrně.

,,Oknem, jak jinak" zasmál se.

,,Nechci tě vyhazovat, ale rodiče můžou kdykoliv přijít" rychle jsem namítla.

,,To mi je ale úplně jedno" řekl a přišel blíže ke mě. Když jsme se skoro dotýkali hrudníky, odstrčila jsem ho. Nechtěla jsem to a rozhodně si nepočkám až mě políbí, abych ho mohla potom odstrčit a dát mu facku, jak to většinou bývá. Ty už si fakt blázen, ozvalo se mi v hlavě a já jsem zatřepala hlavou abych začala vnímat Chrise.

,,Nic proti tobě, ale fakt ne, promiň, už někoho mám" zaryla jsem pohled na fotky.

,,Takže z toho nic nebude? To ten Shawn, že?" svěsil ramena.

,,Ne, promiň" začala jsem si nervózně hryzat ret. Nakonec trapné ticho přerušil nějakou zamumlanou omluvou a vyskočil ven z otevřeného okna. Super! Začalo nadávat moje podvědomí. Jediný člověk, co se se mnou jakž takž bavil odešel kvůli mé blbosti. Jasně že kdybych to věděla, tak ho stejně nenechám mě políbit, ale mohla bych se z toho nějak vykroutit.

,,Charlotto, okamžitě otevři dveře!" zabušil na mě otec. Rychle jsem k nim přiběhla a odemkla je.

,,Co to mělo do prdele znamenat?" začal ječet. Chtěl mě uhodit, ale hlas mojí matky ho zastavil.

,,Počkej, co udělala?" zeptala se.

,,Z jejího okna vyskočil nějaký brunet" vyštěkl otec.

,,V pořádku zlato" šeptla k mému otci matka a odtáhla ho pryč. Co to do prdele bylo?? Já myslela, že mě nějak zmlátí nebo co, ale tohle? A ještě s úsměvem! Netušila jsem, co dělat, tak jsem si šla s rozházenými myšlenkami lehnout. Tohle nedopadne dobře. Buď to jsou zase oni, nebo mají nějaký plán, co se mi rozhodně líbit nebude.

Kdybych věděla, co to znamenalo, reagovala bych na Chrise úplně jinak...

...

Takže.. Vždycky, co jsem četla nějakou knihu na Wattpadu, jsem často viděla třeba že autor děkuje za 2K přečtené, nebo 100 hvězdiček a hrozně mu záviděla.. A TEĎ patřím mezi ně!! Mám neuvěřitelných 3240 přečtení a 269 hvězdiček!! A tolik krásných komentů. Hrozně vás miluju, lidi. Jste nejlepší <3