Probudila mě rána, která přišla z otcovy ložnice. Rychle jsem vstala a vydala se tam. Vše je v pohodě. Nakonec spadl jenom otec, proto se lekl Steva, který ležel vedle něj. Zprvu byl otec trochu zmatený, ale jakmile jsem mu vysvětlila, proč je Steve v jeho posteli, tak už nebyl tak zmatený. Šla jsem zpátky do svého pokoje, abych se mohla obléknout do normálního oblečení a nelítala tady jenom tak v pyžamu. Talia se ještě válela v posteli, ale jinak taky byla vzhůru. ,,To je ale ráno." zamumlala jsem si sama pro sebe. Došla jsem ke skříni a vytáhla obyčejnou mikinu a kraťasy
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Na nihy si vzala tenisky
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Vlasy jsem si jen tak stáhla do culíku. Talia se taky převlékla. ,,Jdeme se nasnídat?" zeptala jsem se jí. ,,Jo." odpověděla mi. V kuchyni byl zase jenom Obřík. ,,Dobré ráno Obříku." pozdravila jsem ho. Jenom pokýval hlavou a zase se věnoval svému sendviči. Obrátila jsme se na Taliu a zeptala se jí: ,,Co si dáš?" ,,Máte třeba nějaký lupínky?" zeptala se a já pokývala hlavou. Vyndala jsem dvě misky, nasypala do nich lupínky a zalila je mlékem. Potom jsem už jenom vyndala lžičky a dala to všechno na stůl naproti Obříkovi. Mlčeli jsme. Najednou se ozvala rána jak z děla, a tak jsme všichni nadskočili leknutím. ,,Že by Stark zase spadl?" utahoval si Obřík. ,,To nebyl taťka. Tohle vypadá na Thora." koukla jsem se na něj a viděla jak se kření. ..To je taky dost možný." souhlasil. Nicméně jsme to už nechali být a zase jsme se pustili do naší snídaně.
Najednou se z chodby vynořil Thor. ,,Hele Thore co to bylo za ránu? zeptala jsem se a Obřík k tomu dodal: ,,Tos byl ty?" trochu jsem se zasmála. Thor se na nás ublíženě podíval. ,,Ne nebyl jsem to já. A jak vás to mohlo napadnout? Copak jsem nějakej hromotluk?" když jsme nikdo dlouho neodpovídali, vydedukoval si odpověď sám. S uraženým výrazem odešel. ,,Počkej! Tak kdo to teda byl?" odpověď jsem nedostala, protože Thor už byl pryč. ,, No jo, ale když to nebyl Thor, tak už zbývá jedině Hulk. Ale ten je nejméně pravděpodobný, protože kdyby to byl on, tak by po takový ráně nezbylo ze Stark tower nic." řekla jsem a Obřík zamyšleně přikyvoval. Najednou promluvil: ,,Tak už jedině věřit, že to byl opravdu Stark." po tomto prohlášení odešel.
Talia odešla hned po snídani, protože jí volala mamka, aby se už vrátila, jelikož jedou na chatu. Avengers kromě Thora ještě spí. Dokonce i otec, který se teď nejspíš ze spánku tulí ke Stevovi. I Natasha spí a to skoro celou noc nepařila jako ostatní.Já jsem ve svém pokoji, ležím na posteli a nudím se. Kouknu se na hodiny a zjistím, že je jedenáct hodin. Zvednu se a jdu do kuchyně, abych mohla uvařit něco k obědu. V kuchyni vezmu kuchařku a začnu číst různé recepty. Nakonec jsem se rozhodla pro svíčkovou s knedlíky. Aby mi to vaření šlo pěkně od ruky pustím si k tomu písničky. Připravím si různé ingredience co budu potřebovat a pustím se do toho.
Nikdy jsem moc nevařila, takže nejsem zrovna nejlepší kuchařka na světě, ale když něco uvařím, tak se to sníst dá, ne jako když vaří taťka. Někdy, když se pokoušel něco uvařit, tak to skončilo v koši a my dva každý se svou pizzou na gauči u filmu.
Zrovna pouštěli mou oblíbenou písničku od BTS- Not today, takže jsem se pokoušela zpívat, ale moc mi to nešlo. Najednou se za mnou ozvalo něčí uchechtnutí. Samozřejmě to byl Obřík. Kdo jiný,že? Když jsou všichni ještě v postelích. ,,Něco vtipného Obříku?" jasně jsem věděla, že ten smích patří mně, ale chtěla jsem slyšet jeho výmluvu. ,,Vůbec nic. Jen ten tvůj zpěv. Zní jako by někdo tahal kočku za ocas..... Žabko." čekala jsem všechno, ale tohle opravdu ne. Vzala jsem nejbližší utěrku a hodila jí po něm. Chytil jí a zasmál se. Ne tím zlomyslným smíchem, ale takovým tím krásným melodickým. ,,Co vůbec vaříš? zeptal se a tím mě vytrhl z úvah o jeho krásném hlase. ,,Svíčkovou s knedlíky." odpověděla jsem a obrátila se zpátky k omáčce. ,,Mo tak jestli to bude stejně dobrý jak zpíváš, tak se máme na co těšit." sebrala jsem druhou utěrku a hodila jí po něm. ,,Blbečku." jsem stihla ještě říct než se smíchem odešel pryč.
