Forbidden love

-25-

Doma jsem již měsíc a ač to nerada přiznávám, chybí mi Obřík. Docela hodně. Sice jsem na něj pořád trochu naštvaná, ale nemůžu si pomoc. Chybí ten jeho arogantní úsměv, za který bych mu vždy nejradši jednu vrazila. Ale teď bych dala nevím co, jen abych ho viděla aspoň na chvíli.

Zase jsem začala normálně chodit do školy. Připadala jsem si jako tělo bez duše. Na hodinách jsem vůbec nedávala pozor. Ani jsem se moc neučila a skoro vůbec si nedělala domácí úkoly.

Někdo zaklepal na dveře od mého pokoje, a pak vstoupil. Byla to Natasha. ,,Ahoj." řekla jsem a vykouzlila na tváři úsměv. ,,Ahoj." pozdravila mě na zpátek a sedla si na postel naproti mně. ,,Iso, přede mnou se nemusíš přetvařovat. Ty jsi do něj zamilovaná, viď?" zeptala se a já na ní chvíli jen tak koukala a přemýšlela jestli se jí mám  přiznat. 

Nakonec jsem se rozhodla, že jí to řeknu. ,,Jo jsem do něj zamilovaná, ale prosím tě, neříkej to nikomu." řekla jsem jí a prosebně se na ní zadívala. ,,Neboj, nikdo se to nedozví." usmála se na mě a já jí samou radostí obejmula. Objetí mi opětovala. ,,Díky Nat." řekla jsem jí, když jsem se od ní odtrhla. 

,,Ale jak se to mohlo stát?" zeptala se. ,,Já nevím. V jednu chvíli jsem mu chtěla jednu vrazit za ten jeho provokativní úšklebek a v druhou chvíli jsem ho zase chtěla políbit." vysvětlila jsem. Natasha si jenom povzdechla. ,,Co dělají ostatní?" zeptala jsem se. ,,Nevím."odpověděla a rozvalila se na posteli.

Když Natasha odešla, zůstala jsem tam sama. Nevěděla jsem co mám dělat. Došla jsem ke své knihovničce a rozhodla se že si něco přečtu. Četla jsem si názvy knih, až jsem si vybrala Vampýrská akademie od Richelle Mead. Zalezla jsem si do postele a začala číst.

Když to bylo zrovna napínavé, tak mi jako naschvál do pokoje musel vlézt taťka. ,,Ahoj, potřebuješ něco?" zeptala jsem se ho s netrpělivostí v hlase. ,,Ne, jenom jsem ti chtěl oznámit, že Loki se tu zase někde potuluje, tak jdeme s ostatníma hledat. A já osobně si myslím, že by pro tebe teď bylo nejlepší, aby jsi byla na základně. Víš co, minule se sem vloupal a málem ti ublížil." vysvětlil mi otec. ,,Dobře." řekla jsem celá omámená z té novinky. ,,Klidně si vem nějaké knížky s sebou, aby si se tam nenudila." řekl. Přikývla jsem, vzala si kabelku, do které jsem si strčila další dva díly Vampýrské akademie a následovala taťku k autu.

Přijeli jsme na základnu a  uvnitř už čekali připravení Avengers. ,,Tak jo Iso, kdyby něco volej." řekl taťka již v převleku Iron mana. ,,Dobře." a potom všichni zmizeli. Došla jsem do hlavní místnosti, kde jsem si sedla na židli, vyndala knížku a pokusila se znovu začíst.

Vůbec jsem se na ni nemohla soustředit. Myšlenky mi stále ubíhali k Lokimu. Co tady sakra dělá? V hlavě mi běhala tahle otázka pořád dokola. Nakonec jsem zaklapla knihu a začala přecházet po místnosti sem a tam. Bylo to k nevydržení. 

Uběhly hodiny a mně z toho neustálého chození začaly bolet nohy. Sedla jsem si. Koukla jsem se na hodiny. Uběhlo pět hodin co jsem tady. Frustrovaně jsem vydechla. ,,Sakra, jak dlouho to bude trvat?!" zeptala jsem se sama sebe.

Uběhlo dalších několik hodin a já měla nervy nadranc. Venku už byla tma a nebylo vidět ani na krok. Bylo deset hodin, když mi najednou zazvonil telefon. Taťka. Zvedla jsem to a hned se ho zeptala: ,,Ahoj, tak co?" ,,Máme ho." řekl a mně se rozbušilo srdce. ,,Za chvíli jsme na základně." dodal a potom hned zavěsil.

Začala jsem se procházet po základně, protože jsem se zase začala nudit. Nakonec jsem zakotvila před hlavním vchodem, opřená o zeď, která vedla do chodby odkud jsem přišla a vyčkávala na jejich příchod. Nečekala jsem dlouho, otevřeli se dveře a jako první vešla Natasha, která se na mě smutně usmála. Následovali Clint, Bruce, Steve a jako poslední šel Thor, který držel Lokiho v poutech.

,,No a jsme tady. Teď bychom měli tady Muflona někam zavřít než nám zase zdrhne." řekl taťka. Thor se vydal s Lokim k úzké chodbě a k mé smůle šli mým směrem. Když procházeli kolem mě můj a Lokiho pohled se setkal. Loki se na mě trochu usmál, ale než jsem mohla jakkoli zareagovat  Thor ho odvedl.

Následovala jsem ostatní Avengers do hlavní místnosti, kam později dorazil i Thor. ,,Tak co s ním uděláme?" zeptal se Steve. ,,Musíme se ho nějak zbavit." řekl Clint. ,,Souhlasím." řekl otec. ,,Počkat," ohlásila jsem se a pokračovala, ,,vy ho chcete zabít?" zeptala jsem se. 

,,Jinak to nejde Iso. Je moc nebezpečný. Nikdy nevíš co může udělat příště." řekl na obhajobu otec. 

,,To nedovolím. Pořád je to můj bratr, nedopustím, aby se mu stalo něco takového." bránil Lokiho Thor.

,,Tak dobře budeme hlasovat." řekl otec.

,,I já?" zeptala jsem se.

,,Jo." řekli všichni nastejno.

,,Tak fajn. Kdo hlasuje, abychom se Lokiho zbavili tímto způsobem, ať zvednou ruku." prohlásil otec. Kromě mě, Thora a Natashy zvedli ruce všichni. 

,,Tak a je vyřešeno." řekl taťka. ,,teď můžeme jet domů ne?" obrátil se na mě. Obrátil se na mě a já jenom přikývla. 

Šla jsem vedle něj a snažila se zadržet slzy, které se draly na povrch. Nastoupili jsme do auta a jeli domů. Musím zachránit Obříka. Nesmím dopustit aby ho zabili, i kdybych měla odrovnat všechny agenty na základně.