Forbidden love

-14-

,,Máš hlad?" zeptala jsem se Steva. Zakroutil hlavou a řekl: ,,Ne."  ,,Co budeme dělat teď ?" zeptala se Natasha. ,,Nevím, ty chceš něco dělat?" optal se jí taťka. ,,Ani nevim. Kolik je vůbec?"  podívala jsem se na mobil abych to zjistila. ,,Jedna." řekla jsem a mobil zase schovala zpátky do kapsy. ,,Už?" podivila se Nat. Jenom jsem přikývla. ,,Hele nevzbudíme i ostatní? Přece jenom tu už spí docela dlouho a navíc tu jsme docela dlouho, tak ať vám tady nepřekážíme. Lokiho jsme zkontrolovali, tak je vše v pohodě, ne?" Steve se podíval na otce. ,,Vy jste zkontrolovali Lokiho? Tu kontrolu myslíš když jste tady tancovali na stole a přitom tady chlastali?" ironicky jsem se na něj usmála.  ,,No to zrovna ne, ale třeba teď vidím, že je v pořádku a to mi jako dostatečná kontrola stačí." odpověděl mi. Já jsem jen protočila očima.

   Najednou se vynořil Bruce a za ním hned Clint. ,,Zmeškali jsme něco?" zeptal se ještě trochu ospalí Clint. ,,Jo. Skvěle jsme si tu zatrsali. Mohli jste se přidat, ale pořád jste spali." řekl mu otec. ,,Zatrsali?" ozval se Bruce. ,,No jo. Bylo to fakt boží." taťkovi jiskřily oči radostí, takže vypadal jako pětileté dítě co o Vánocích dostane svou vysněnou hračku. Taky jsem si všimla, když Obříkovi zacukaly koutky při slově boží .  Všiml si toho a egoisticky se na mě usmál. Jenom jsem protočila očima a dál si ho nevšímala.

   Obrátila jsem se na Bruce a Clinta a zeptala se jich: ,,Máte hlad?" ,, Já teda docela jo." řekl Clint. ,,Super." zvedla jsem se a šla k ledničce odkud jsem vytáhla omáčku, potom z mirovlnky knedlíky, který byly kupodivu ještě docela teplý. ,,Dáš si taky Bruci?" ,,Jo dám." vyndala jsem tedy dva talíře a na každý dala devět knedlíků. Omáčka se mi mezitím na sporáku ohřála, takže jsem naběračkou nalila skoro až po okraj. 

  Když jsem jim to přinesla na stůl a oni tu porci uviděli, vykulili oči. ,,Ale Iso to nesníme." namítal Bruce. ,,Al-" Bruce to nestihl doříct, protože jsem mu skočila do řeči: ,,Mlč a jez nebo ti to  vystydne a rozhodně nechci slyšet námitky typu že to nesníte a podobný jasný?" slyšela jsem, jak se Obřík uchehchtnul, tak jsem se obrátila a zeptala se ho: ,,Něco k smíchu?" jenom zakroutil hlavou. Mezi tím Bruce s Clintem se pustili do jídla. ,,Kdyby jste něco potřebovali budu u sebe v pokoji." řekla jsem všem. Ani jsem nečekala na odpověď a vyrazila do pokoje, kde jsem si lehla na postel.

     Projížděla jsem Twitter, když někdo zaklepal na moje dveře. ,,Dále." zakřičela jsem na dotyčného a on otevřel. Byla to Natasha.  ,,Ahoj, já se jdu jenom rozloučit. My už totiž jdeme." zvedla jsem se z postele a šla jí na rozloučeno obejmout. ,,Tak se měj, a zase se někdy stav a můžem si zase zatancovat." řekla jsem jí. Zasmála se a přikývla. ,,Tak ahoj." stihla jsem ještě říct než odešla.

       Šla jsem se podívat do kuchyně. Obřík seděl na gauči a četl si nějakou knížku. Otec -ten mě docela překvapil- tancoval Just Dance. ,,Hele tati dávej pozor ať si neublížíš, přeci jenom nejsi nejmladší." řekla jsem mu. ,, Neboj nic se mi nestane." hned jak to dořekl uslyšela jsem podezřelé křupnutí. Podívala jsem se na otce a zjistila, že je v předklonu. ,,Co děláš?" zeptala jsem se ho nechápavě. ,, To si neslyšela to křupnutí? Holka to byly moje záda." trochu jsem se zasmála ,,Vážně? Neříkal si náhodou, že se ti nic nestane?" no co. Trochu provokovat ho můžu, ne snad? ,,Ha, ha. Jsi opravdu vtipná. Teď buď hodná dceruška a pomoz mi do postele nebo mě nějak narovnej." řekl. Podívala jsem se na Obříka a ten se škodolibě křenil. Když zachytil můj pohled jenom protočil očima.

    Došla jsem k taťkovi a zkoušela ho nějak narovnat, ale nevěděla jsem jak. ,, Sakra Iso dělej, ty záda docela bolí." skuhral otec ,,Když já nevím jak." řekla jsem mu . ,,Ježiš, nějak normálně ne. To je snad jasný." tahle věta mě docela naštvala, tak jsem ho prostě vzala za ramena a škubla s ním. V zádech mu zase nebezpečně křuplo, on vyjekl bolestí, ale zase mohl stát rovně. ,,Díky."  poděkoval mi. Jenom jsem přikývla a sedla si  na sedačku vedle Obříka, který vše sledoval s pobaveným výrazem.

     ,,Tak co Muflone jak se ti u nás zatím líbí?" zeptal se ho taťka. Obřík jenom pokrčil rameny a a četl si dál nějakou knížku. ,,S tebou je teda pokec, to ti teda řeknu." stěžoval si otec. Nad tím jenom Obřík zase pokrčil rameny.  Podívala jsem se na mobil, abych zjistila kolik je. Bylo pět hodin a já se příšerně nudila. ,,Nechcete si pustit film?" zeptala jsem se jich. Oba dva pokrčili rameny.

    Vzala jsem ovladač a zapla televizi. Přepínala jsem programy, jestli náhodou neuvidím nějaký zajímavý film. Našla jsem jsem ho asi po pěti minutách. Byl to horor It. Nechala jsem to tak a všichni se začali dívat.   Horory mi nikdy nevadili.

    Když film skončil- což bylo zhruba po dvou hodinách a čtvrt- bylo čtvrt na osm, zal taťka ovladač a hledal ještě nějaký film na který bychom se mohli kouknout. Nakonec vybral film který se jmenuje Ready Player One: Hra Začíná.  

     Film trval asi tak stejně dlouho jako ten první. 

Nakonec jsme si pouštěli filmy do půl jedný. Potom jsem se šla umýt a spát, protože jsem byla opravdu unavená. Než jsem se propadla do říše snů, tak jsem cítila, jak mě vzal někdo do náruče, ale pak jsem přestala myslet a opravdu usnula.

   Probudila jsem se. Sakra, kde to jsem? To přece není moje postel. Ale jak je to možný, vždyť jsem normálně jako každý večer usínala ve své postýlce. Tak jak to, že v jí nejsem?