Forbidden love

3.

,,Dlouho jsme se neviděli Žabko." Řekl a já strnula. Co tady sakra dělá? A jak se sem vůbec dostal?! Mysl mi pracovala na plné obrátky. ,,Nic neřekneš?" Zlomyslně se usmál.
Probrala jsem se z prvotního šoku a drze jsem se usmála ,,Hm copak Obříku chyběla jsem ti?" Moc dobře jsem věděla, jak nemá rád tu přezdívku. V jeho očích se nebezpečně zablýskalo. Popadl mě za ruku. Na nic jsem nečekala, dupla mu na nohu a vytrhla mu svoji ruku. Potom jsem rychle běžela do kuchyně, ale zničehonic se objevil přede mnou. Nestačila jsem se zastavit takže jsem do něj narazila a spadla na zadek.
,,Příště si nejprve rozmysli co se chystáš udělat." Řekl trochu naštvaným tónem. Postavila jsem se proti němu. Byl o dost vyšší než já, takže jsem musela zvednout hlavu, abych se mu mohla podívat do očí.  ,,Co tady chceš? A jak si mě vůbec našel, vždyť jsem ti ani neřekla svoje jméno a ani kde bydlím." Zeptla jsem se ho narovinu. Ruce jsem si strčila za záda tak, abych mohla ze zadní kapsy vytáhnout svůj mobil. ,,Hm to je pravda nic jsi mi neřekla, ale když jsem byl potom zpátky na Ásgardu pořád jsem musel myslet na jednu malou holku, která na mě byla drzá jako ještě nikdo před tím. Takže když za mnou jednou přišel Thor, tak jsem se prostě zeptal." Vysvětlil mi a oči měl pořád zabodnuté v těch mých.
,,Ty jo. Já nevěděla, že jsem tě tak okouzlila abys na mě musel myslet v jednom kuse." Sebevědomě jsem se na něj usmála. To ho na chvíli zmátlo, takže jsem mu rychle pdrazila nohy a běžela do kuchyně po cestě jsem ještě stihla napsat rychlou zprávu taťkovi  SOS. Loki je tu.
   Doběhla jsem do kuchyně a rozhlížela se, kam bych se mohla tak schovat. Ale nic mě nenapadalo. Najednou jsem uslyšela, jak se sem blíží Lokiho kroky. ,,Sakra." Zaklela jsem si sama pro sebe. Ale nemělo to žádný smysl. Loki tu byl okamžitě. Popadla jsem první věc která mi padla do ruky. Byla to pánvička. ,,Stůj ani se ke mně nepřibližuj!! Mám pánvičku a nebojím se jí použít!!" Jenom se na mě trochu pobaveně podíval a začal se ke mně přibližovat. Ale to chlapec neměl dělat, protože jsem se rozmáchla a vší silou jsem ho přetáhla pánvičkou po hlavě. Nečekal to. Skácel se k zemi. ,,Jo chlapče neměl sis se mnou zahrávat." Řekla jsem mu. Začal se zvedat. ,,Zůstaň na té zemi nebo tě majznu ještě jednou." Varovala jsem ho. No ale co jsem nečekala bylo to, že se zmizí a objeví se hned za mnou. ,,Ty jo naučíš mě to?" Vylítlo ze mě bez přemýšlení. Na mou poznámku nijak nezareagoval vytrhl mi pánvičku z ruky ,,Hele ta byla moje." Bránila jsem se. ,,Správně. Byla." Hodil jí někam za sebe a mně vzal ruce stočil mi je za záda, sklonil se ke mně a řekl ,,Teď půjdeš se mnou Žabko."
  Nejspíš dneska nebyl jeho šťastný den, jelikož se tu najednou objevili Avengers. ,,To bych neřek Muflone."

Trošku kratší kapitolka. Konečně máme Lokiho na scéně co vy na to?