Poslední chvíle

Kapitola 1

Hyuna: Setra od Minami

Jennie: kamarádka, která ví všechno.

Vernon: Člen skupiny S4

Hui: Člen S4, kamarád Minami.

Darren: nejlepší kamarád Minami.

Skupina BTS/BT7

Kapitola první
Poslední dny se mi zdá, že jsem na tom líp. Alespoň se tak cítím, ale doktoři mě pořád nechtějí pustit domů. Navíc máma mi ani nechce nic říct.. Pořád mě jen navštěvují, ale vždy jsou tak smutní, že skoro ani nemluví.

Tatínek maminku pevně drží kolem ramen a ona si opírá hlavu o jeho hruď, doktor s nimi mluví tak potichu že je skoro ani neslyším což byl asi jejich plán.

Už od přírody jsem hodně zvědavá takže jsem poslouchala, co jim doktor šeptal.

,,Dáváme ji tak rok.."

****

Ještě podepsat nějaké papíry, a můžu domů. Ani si nepamatuji, jak vypadá můj pokoj. Byla jsem tu zavřená tak dlouho, že už ani nevím v jakém stavu jsem ho opustila.

,,Můžeme jít."
Jen jsem se na mámu usmála a snažila se předstírat, že nevím proč mě pouští domů.

Nejspíš jim došlo, že by bylo zbytečné mě tu držet. A pokud mám teda vážně jen rok, musím všechno stihnout.

Cesta autem byla tichá, nikdo se neodvážil říct první větu nebo jen brouknout, jediné, co bylo slyšet bylo moje hlasité dýchání, protože jsem měla pocit jako bych se dusila.

Máma se pořád otáčela a kontrolovala mě, táta se soustředil na řízení a moje starší sestra se věnovala všemu, co bylo venku. Díky bohu za babičku, která čeká doma.

Když jsem vešla dovnitř ucítila jsem povědomou vůni, chvíli jsem přemýšlela a pak se táhla až do kuchyně za tou úžasnou vůní.

Babička zrovna vytahovala můj oblíbený jablečný závin.

,,Ahoj babi." Hned všechno pustila a rozběhla se za mnou.

,,Ahoj  Minami"

Začala si mě prohlížet a udělala krok zpět. ,,Vypadáš jako duch."

,,To víš, konečně jsem zhubla." Hodila po mě utěrku.

,,Nedělej si z toho srandu."
A co jiného mi zbývá??

,,Jdu se podívat do pokoje."

Vyšla jsem schody a hned jak sem nabrala dech  otevřela jsem  svůj pokoj. Byl uklizený.. Až moc.
Dokonce jsem tu měla i nějaké nové věci.