Poslední chvíle

kapitola 14

Nevědla jsem jestli to je nejlepší nápad, ale i tak jsem to udělala. V jeho polibcích byla vášeň a chtíč, po dlouhé době jsem se cítila chtěná a milovaná.

,,Tae.." Zašeptala jsem.

,,Já vím, nikomu to neřeknu." Dal mi pusinku na čelo a já ? Skoro jsem se roztopila. Červená byla jediná barva, která na mě mohla jít vidět.

Taehyung se postavil a uviděl prášky od Hyuny. ,,Co to je?" Jeho výraz už nebyl jako před tím, řekla bych, že byl spíše naštvaný??

,,Nějaké prášky." Bála jsem se odpovědět.

,,Nějaké??Nejem blbý!"

Nedokázala jsem nic říct, nechápala jsem, co ho tak vytočilo.

,,Nejsou moje." Skoro jsem to zašeptala. ,,A čí jsou??"

,,Hyuny, vypadly jí z kabelky."

Hned mě obejmul, ,,Musíš ji to říct."

,,A co je s nima?"
Tahyung se tím prohrabal, ,,Tohle je extaze.. A zbytek nepoznám."

,,A jak to víš?"

,,Pomáhal jsem Yoongimu...."  Poznala jsem, že dále se o tom bavit nechce. Kývnula jsem hlavou a přemýšlela nad zbytkem.

,,No ale co tím mám teď dělat?"

,,Ona neví, že je máš ty??"

,,Ne.." 

,,Fajn, tak si to nech zatím pro sebe. Pomůžu ti něco vymyslet."

,,Ale.. Co s tím mám tady dělat? Já ani nevím, co je ten zbytek."

,,Vezmu to k nám, a Jimin to vezme ke své teťe."

,,Teťe??"

,,Dělá v laborce, přesněji vymýšlí leky."

Taehynug bral tašku a chystal se k odchodu, vyprovodila jsem ho ke dveřím. ,,Tak děkuji." Stoupla jsem si na špičky a dala mu pusinku. Chyt mě za pas a ještě mě obejmul.
Chvíli jsem stála v jeho obětí a užívala si ten moment, kdy jsem cítila, že alespiň někomu nejsem jedno.

Ještě jsem mu zamávala a potom se vrátila domů, líčka jsem měla červené jako jablíčka a kdyby mě z té chvíle nevyrušila babička tak bych se tam asi roztápěla dalších deset hodin.

,,Co se tak červenáš?" Snažila se udržet svůj smích.

,,Nečervenám." Položila jsem si ruce na obličej a utíkala ke schodům, zapomněla jsem ale na to, že ae zakrytýma očima na ty schody neuvidím. Zakopla jsem hned o první schůdek, babiččin smích byl slyšet přes celý dům.

,,Jen utíkej." Rychle sem se posbírala a utíkala do pokoje. Zabouchla jsem za sebou a připadala si jako nějaký zločineč.

Hlasitě jsem vydechovala, ,,Asi bych měla začít cvičit." Vzala jsem si dečku a šla si sednout na balkón. Sluchátka jsem měla tak nahlas, že to musela slyšet i babička dole.

Začínala mi byt trochu zima. ,,Dala bych si čaj." Řekla jsem a pak si uvědomila, že dnes mi ještě Hyuna neudělala její čaj.

Šla jsem do jejího pokoje bez zaklepání, protože jsem si myslela, že už bude spát.

,,Co tu chceš."

,,Myslela jsem, že už spíš." Zakřenila jsem se.

,,Tak vidíš, že jsem ještě vzhůru. Co si tu chtěla??"

,,Chtěla jsem si udělat ten čaj od tebe." Usmála jsem se, je potřeba utužovat sesterské vztahy.

,,Ty sis ho chtěla udělat?? Vždyť ti nechutná." Tvářila se překvapeně.