Poslední chvíle

kapitola 5

Doma bylo ticho, Hyuna byla někde s jejím novým přítelem, a ja s babi jsme sledovali pořady o vaření.

Babička si totiž myslí, že se pak budu chtít naučit vařit. To u mě ale nepřichází v úvahu, dokonce i puding ze sáčku jsem pokazila, aspoň po mě nechtějí abych jim chystala jídlo.

,,A kam si to vůbec šla?"

,,Poděkovat Taemu, že mi zavolal sanitku."

,,Hmm.. Toho ještě neznám, ale doktor říkal, že tam byli dva."

,,Dva?"

,,Ano, ano." Dál už mě nevnímala a sledovala jak se správně vykošťuje ryba.

Nedalo mi to ani spát, kdo mohl být ten druhý? A proč mi teda Tae nic neřekl ? Měla jsem chuť zavolat Darrenovi, ale nechtěla jsem jej otravovat, když tu má návštěvu.

Počkám s tím do rána a zkusím usnout.

*****

,,Jsi nějaká dolámaná." Řekla babi s posměškem.

Jen jsem se na ní podívala, a ne zrovna hezky.

,,Tady se někdo špatně vyspal."

No to máš pravdu, celou noc jsem čučela do zdi, zkoušela jsem i počítat ovečky, ale nic nezabralo. Pak konečně usnu a zazvoní mi budík.

,,Špatně jsem spala." Až po chvilce mi došlo, že jsem to zopakovala po babičce.

,,Tak se pořádně najez ať dnešek zvládneš."
Kývnula jsem na souhlas a moje duše umírala při pomyslení na školu a toho idiota Hoseoka.

Pomaličku jsem jedla a babi mě celou dobu pozorně sledovala. Najednou vystřelila, jako blesk a v mžiku byla zase zpět.
Položila přede mne obálku.

,,Co to je??"

,,Nevím, ale měla jsi to ráno v poště." Úplně vím, na co myslí. Nejspíš si představuje, jak mi píše nějaký kluk, který má bílého oře a přijede si pro mě na svém bělouši.

Otevřela jsem dopis a babi mi stála hned za zády.

Pokud jsem to dobře přečetla, a snad ještě umím číst, jsem pozvána na oslavu Yuri. Trochu mě to překvapilo, ani mě ta holka nezná, ale podle toho, že na pozvánku zvolila růžový papír stříbrně zdobený, a květinovou obálku asi nebudeme na stejné vlně.

Prohlížela jsem si znovu celou pozvánku a dole bylo napsáno: Minami a její doprovod.

Přečetla jsem to nahlas babičce a obě jsme vybuchli smíchy.

,,Tak co babi? Budeš můj doprovod ?"

,,Bude mi potěšením" a začali jsme se zase smát.

,,Měla by ses už jít chystat." Podívala jsem se na hodiny a vystřelila do koupelny, dala si rychlou sprchu, vyfoukala vlasy a nanesla jemný make up, vzala si první oblečení, co jsem viděla a běžela na bus.

Jako vždy byl autobus prázdný, takže jsem si mohla vybrat místo jako první. Řidič počkal až se usadím a zavřel dveře.

Chystal se už jet, ale někdo mu klepal na na bus, podíval se a znovu otevřel dveře.

Moje první reakce byla: NO DOPRDELE.
Všichni členové BT7, odkdy jezdí busem?

Tae mě zahlídl, a zamával mi.

****

,,Kluci dnes pojedete autobusem."

,,A to jako proč?"