Poslední chvíle

kapitola 17

V sanitce se mnou seděla babička, hladila mě po tváři a mluvila na mě, snažila se abych neusnula, ale já si jen potřebovala na chvíli zavřít oči... ,,Nezavírej je." Zamulala nějaká osoba, co právě nastoupila. To už jsem ale měla zavřené oči a neviděla jestli to byl táta nebo další sanitář. ,,Jedeme." Zavelil hrubý hlas.

Taehyung side

Byl jsem neskutečně naštvanej, že to Minami řekli. Chtěl jsem jí to vysvělit já, ale ona musela být tvrdohlavá a poslechnout si to hned!!
,,Ty hajzlé!!" Vrazil jsem do Hoseoka a snažil se z něho vymlátit duši, na kloubech jsem měl jeho krev a,  až když měl obličej k nepoznání nechal jsem ho.

,,Cos mu to udělal?!!!" Jungkook do mě strčil, ,,Nech mě, jinak dopadneš stejně." Nebyl jsem si jistý, jestli bych souboj s Jungkookem vyhrál, ale byl jsem odhodlaný to zkusit.

,,Myslíš?? Aby to nedopadlo naopak!" Ubalil mi jednu a pořádně to zaštípalo, otřel jsem si pusu a chtěl mu jí vrátit, ale marně chytl mě a odhodil na zem. Vzal Hoseoka pryč a na mě už se nepodíval. Kluci mě tam nechali, dokonce i Suga, který je v tom se mnou.

Zavolal jsem si taxíka a odjel domů, taxikář se nevěřícně díval na můj obličej a málem si zapomněl říct i o peníze.

Doma bylo ticho, kluci koukali na televizi. Hledal jsem tam Hoseoka, ale ten tam nebyl. Když jsem procházel kolem jeho pokoje bylo tam ticho. Až teď mi došlo, že jsem mu mohl vážně ublížit.

,,Kde je?"
,,Co chceš ho dodělat nebo co?" Vyjekl na mě Namjoon a dal mi dost najevo, že mi to neřekne.

,,V nemocnici." Zamumlal Jimin. Namjoon se na něj jen varovně podíval a on ztichl.

Vzal jsem klíče a vyjel z garáže, když jsem chtěl projet kolem baráku Minami slyšel jsem zvuk sanitky. Myslel jsem, že bude jen projížďet, ale zastavila u jejich domu. Rychle jsem vystoupil z auta a běžel ke dveřím. Zrovna ji dávali do auta, všude měla krev a byla úplně mimo. Její babička mě viděla a šla za mnou, ,,Ty jsi určitě.." ,,Její přítel." Vychrlil jsem to rychle, abych zvýšil pravděpodobnost, že mě pustí do sanitky. ,,Chtěla jsem říct Tae, ale.."

,,Chcete s ní někdo jet?" Přerušil nás záchranář. ,,Já!" Řekli jsme naráz. ,,Můžeme oba? "
,,Fajn, ale rychle!"

Její babička seděla vpředu a chlácholila ji já seděl až vzadu, ani si mě nevšimla. Začala zavírat oči ,,Nezavírej je." Zamumlal jsem a jelo se.

V nemocnici ji hned odvezli na sál babička tam seděla vyklepaná a čekala až přijedou její rodiče. ,,Chcete donést kafe?"
,,To budeš moc hodný." Šel jsem k automatu a cestou zpět jsem se u recepce zepal na Hoseoka.
,,Ano je tu, vy jste ??" Začervenal jsem se. ,,Já jsem jeho kamarád a to my se spolu porvali."
,,Čekal, že přídete a prý vás můžu pustit pokud se mi budete zdát klidný, což vypadáte."

,,Takže mi řeknete jeho pokoj?" Udělal jsem psí oči. ,,Ano, je to pokoj číslo šest druhé patro, už by měl být na pokoji."
,,Děkuji " Utíkal jsem odnést kafe, ,,Musím si tu něco zařídit, budete pořád tady? "  Jen kývla, to mi ale jako odpověď stačilo a utíkal jsem za Hoseokem.

Zaklepal jsem na jeho dveře, ,,Dále." Pomalu jsem otevřel a upřel na něj pohled. Vážně vypadal hrozně, nečekal jsem, že to bude až tak. ,,Co tu chceš?" Vyjekl Jungkook.
,,To je dobrý." Dodal Hoseok.

,,Chtěl jsem se ti omluvit, víš.. Byl jsem neskutečně naštvaný a, a.."

,,V pohodě teď jsme vyrovnaní."

,,Za co? " Zeptal se Kookie.

,,Jednou jsem zmlátil já jeho, jen jsme vám to neřekli." Jeho udivený výraz byl k nezaplacení.
,,Takže tos byl ty ten záhadný bitkař." Chvilku ještě přemýšlel a dodal:,,A proč jste se tenkrát pobili?"

,,Noo..."

,,To neřeš." Oba jsme se to snažili ututlat.

Byl jsem na něho stále naštvaný, ale taky jsem měl strach, že jsem mu hodně ublížil. Pak jsem přemýšlel, jestli mu mám říct, že je tu Minami.

,,Musím vám něco říct," počkal jsem až mě začnou vnímat, Minami je tu taky."

,,Cože!" Zařval Hoseok. Řekl jsem jim vše, co jsem věděl, ale tu část, když jsem řekl, že jsem její přítel jsem vynechal.  Chvíli bylo ticho. ,,Víte, co nechápu?" Kookie se na nás podíval a dodal: ,,Proč je na tebe Minami po té nehodě tak hodná, i když jsi na ní byl tak zlý. A proč se zakoukala zrovna do tebe." Ukázal prstem na mě.

,,Taky nevím, proč je tak hodná...ublížil jsem ji."
,,Alespoň jsi zase normální.. Nedalo se to s tebou vydržet." Dodal jsem.

,,Za to ty  ses začal chovat jako debi." Řekl Hoseok.

,,Hele.. Já jsem s ní nebyl kvůli dokončení seznamu! Mám ji fakt hrozně rád, a po té oslavě jsme se sblížili. Ona je tak jiná, je přirozená a ani neví, jak moc je dokonalá, a já to pokazil."

,,Ne doslova si to posral." Zakřenil se Hoseok.

,,No vlastně vy oba." Jungkook hodil ironický úsměv.

,,Ty radši mlč, tys žádnou neště neměl." Zasmáli jsme se mu.

,,Náhodou! Jedna se mi hrozně líbí."
,,Kdo??"

,,Kamarádka od Minami, Rose." Začal se rozplývat.

,,Tak ji někam pozvi."

,,No, někdy to udělám."
Mávnuli jsme nad ním rukou, a chvilku po té nás sestřička vyhodila. Jungkook šel domů a já za babičkou od Minami.

,,Tady jsi." Řekla potichu, posadil jsem se a jen čekal. Vždy, když procházel nějaký doktor, tak byla ještě nervóznější, a já začínal taky. Asi po další hodině přijela její mamka. Podala mi ruku a posadila se vedle na židli. ,,Tak už jí odvezli, Mark musel jet taky, aby něco podepsal a vytlřešil s policií." Všechno jsem slyšel, ale předstíral, že ne. Zajímalo by mě, co přesně se stalo a proč tam byla policie, a taky kde je Hyuna já vím, že ji nemá ráda, ale určitě by tu měla být.
,,Kde he Hyuna? Neměla by tu být taky?" Zeptal jsem se nervozně, až mi z toho vyrašila kapka potu.

,,Ta už do naší rodiny nepatří!" Zařvala její matka, ,,Omlouvám se." A pak nastalo další nekonečné ticho.

Konečně otevřela sestřička, ,,Zvládla to."

,,Můžeme za ní?"

,,Dnes ne, ale přiďte zítra." Mile se usmála a odešla.

,,Je to bojovnice." Řekla babi. A společně jsme odešli. ,,Pojedeš s námi?" Zeptala se. ,,Moc rád."
Cesta se zdála hrozně dlouhá. Ticho bylo zaplněno hudbou a šumem.

Konečně jsem viděl jejich dům a mohl vystoupit. ,,Dekuji za odvoz."
,,Není zač a pokud chceš můžeš jet zítra s nami." Dal jsem jim ještě mé číslo, znovu poděkoval a šel domů. Kluci už spali, a já už byl taky hodně unavený. Dal jsem si rychlou sprchu a hned potom usnul. Je mi jasné, že zítra to bude ještě horší, ale doufám, že si to nechá vysvětlit.