Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují

Mluvení s mrtvým

Kopla jsem trochu do vrtule, takže tady máte další kapitolku. 

Eren vydal rozkaz... za tři dny se bude konat první výprava k pročištění cest k městu. Osobně prošel všechny karty nováčků a rozhodl ho o jejich umístění ve formaci.

,,Vy nováčci budete umístěni zde, budete v druhé linii, vaším úkolem je mít u sebe náhradní koně a dodávat informace z prvních a druhých linií k veliteli, který bude tady" a instruktor ukázal na jeho pozici. Bylo to vepředu v první v druhé linií, před zásobovacími vozy. ,,Pokud uvidíte titána, vystřelíte červený kouř, pokud jen spatříte červený kouř, vystřelíte ho též, to proto, aby se dostala správa k veliteli. On poté vystřelí zelený kouř, kterým upraví směr a nechá tak podpůrný tým aby se o daného titána postarala. Tato metoda však funguje jen v případě, že jde o obyčejné titány. Pokud uvidíte černý kouř, jedná se o abnormální druh titána, který na vás nereaguje, tento druh titána je nutno zabít ihned. Zopakujete stejný postup jako při spatření červeného kouře.... Když spatříte modrý kouř, znamená to, že se formace mění a vy už podle nacvičených postupů najdete svého velitele. Váš velitel vám pak rozdá rozkazy... Může se stát, že během formace živý radar, zahlédnete oranžovožlutý blesk. To znamená, že velitel nabyl titánskou podobu a od té doby budete pokračovat ve skupinách. Pokud uvidíte tento blesk, vystřelíte oranžový kouř a počkáte, až majorové vystřelí zelený signál... pojedete za tím nejbližším. Pak budete pokračovat v jízdě s ním...

Tohle je něco málo k shrnutí formace. Hlavním cílem naší výpravy bude vyčistit severovýchodní oblast, dostaneme se ke staré pevnosti, která dříve sloužila k přenocování. Nyní tuto pevnost obývá okolo dvaceti titánů všech velikostí..."

Levi pozorně poslouchal každé slovo svého instruktora... pozorně zapisoval, stejně tak jako někteří jedinci tady. Ani 3/4 lidí tu neznal a ani znát nebude, protože do pár měsíců, bude minimálně polovina nováčku po smrti. To mu řekl jeho strýc. Těžko uvěřit, že tohle se vlastně opravdu může stát.

Po hodině, následovalo volno. Ten kdo chtěl mohl jít trénovat na cvičiště, ale bylo tam jen minimum lidí. Levi nějakou dobu posiloval, když mu někdo podkopl ruce.

,,Slyšel jsem... že jsi byl povýšen... na desátníka, pícháš s některým z kapitánů? Nebo co?" byl to mladík, který už od začátku vyhledával problémy. Nebyl to žádný starší voják, byl no nováček, stejně jako on.

,,Odpal, než se ti něco stane."

,,Ale copak, náš malý desátník nám vyhrožuje?" a následně se ozvalo sborové zasmání. Byl to klasický typ kluka, kterého se bojí všichni ostatní.

Kluk se napřáhl a udeřil Leviho do čelisti. Schválně se nechal chvilku mlátit, pak však vyrazil proti něj a několik ran mu vrátil. Jenže jich bylo pět a Levi jen jeden. Takže když se přidali ostatní neměl šanci. Mlátili ho dokud nebyl na zemi a jediné co už dokázal dělat, bylo krýt si hlavu. Pak to však skončilo. Levi uslyšel ránu a následně jak někdo spadl na zem. Neviděl co se stalo, ale někdo vrazil tomu dotyčnému tolik, že se v bezvědomí zhroutil dolů na zem. Jen pár metrů od Leviho.

Levi vzhlédl a uviděl jeho zachránce. Veliká postava mu zakrývala výhled.

,,Jména..." řekl klidným a vyrovnaným hlasem. Nikdo ani nepromluvil ,,Řekl jsem jména..." tentokrát už zakřičel a oni se trhnutím lekli. Každý postupně vykoktal své jméno. ,,Teď vypadněte a vezměte sebou i tu mrtvolu."

Jakmile byli pryč i s jejich kamarádem, který ležel na zemi. Nebyl mrtvý, jen v bezvědomí. Eren se následně podíval na zem na Leviho, který tam ležel celý domlácený. Zvedl ho ze země a odnesl do své ložnice, během cesty Levi ztratil vědomí a probudil se až polonahý v Erenově posteli.

,,Kde to jsem." otázal se a chytl si na čelist, kterou měl oteklou od úderu pěstí.

,,Nehýbej se... jsi u mě... pamatuješ si něco?"

,,pamatuji si vše... proč jsem u vás." zeptal se zmateně

,,Protože tě docela dost zmlátili, opravdu si pamatuješ vše?"

,,Ne myslel jsem tím, proč jste mě neodnesl na ošetřovnu."

,,Protože na ošetřovně mají dost práce s raněnýma... dnes v noci se vrátil průzkumný tým... z deseti vojáků, přijeli v celku jenom tři."

Eren mu vydezinfikoval poslední rány a dal mu led na tu jeho čelist.

Noc se rychle blížila a Levi usnul ještě předtím, než stihlo zapadnout slunce. Eren odešel do své pracovny a vypisoval úmrtní oznámení.

Asi o hodinu později se Levi vzbudil a slyšel hlas, jen jeden a vycházel z vedlejší místnosti.

,,už se dodělávají jen poslední přípravy a pozítří vyrazíme. Víš, dneska je to přesně devět set sedmdesát čtyři let, co jsme se vzali. Ten den jsem byl tak nervózní." Levimu došlo, že mluví sám se sebou, nebo spíše přesněji k mrtvému ,,Měli jsme pár světlých a pár temných chvilek, ale přesto jsme se milovali... už je to dlouho co jsem s tebou takto mluvil, vlastně mi to připadá jako věčnost. Dneska, jako by se minulost opakovala, ale bylo to přesně naopak. Předtím jsi chránil ty mě, teď jsem chránil já jeho... bože, jak moc mi chybíš..."

Eren se díval na fotografii a přitom mu stékaly slzy po tváři. Najednou ho však vyrušilo zavrzání podlahy, Levi stál na prahu mezi jeho ložnicí a pracovnou.

,,Už jsi vzhůru..." Eren vstal otřel si nenápadně slzu, která mu stékala po tváři a začal upravovat papíry co byly na stole. Levi udělal nečekaný krok a to přímo k Erenovi.

Eren se nechápavě podíval na Leviho, ten přišel k němu a stoupl si na špičky a on se automaticky sklonil dolů. Jejich rty se střetly v polibku.