Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují

Písemný rozkaz

,, Našel jsem větší skupinu, zdržují se na severu, v opuštěné staré pevnosti. Je to asi den cesty na koních, nijak daleko. Tu skupinu jsem nechal být, více mě zajímal pohyb dále na severu... Celá vesnice byla srovnána se zemí a našel jsem stopy."

,,Stopy koho."

,,Reiner...."

,,Bojovali jste?"

,,Očividně..."

Chvíli bylo ticho, Eren potahoval z cigarety a následně vydechoval kouř. Na cvičišti byli poslední cvičenci, kteří zkoumali do detailu výdrž svého těla. ,,Přestal jsem se ovládat... bylo to čtvrtý den od proměny. Ztrácím nad sebou čím dál tím více kontrolu a Reiner taky... mám pocit, že se neproměnil už několik měsíců. Cítil jsem jeho emoce, byl zoufalý... byl uvězněn ve vlastním titánu, který nad ním přebíral moc... To se stane nám všem, jednoho dne, se už nebudu moct vrátit zpět do své lidské formy. Proto po tobě budu chtít laskavost."

,,Pokud jde o to co si myslím, tak na to zapomeň. Nezabiju tě."

,,Ne, ty ne..."

,,Tak kdo tedy, když ne já..."

,,Zavolej mi sem všechny velitele a Leviho..."

,,Chceš do toho zatáhnout i jeho?"

Eren se na něj otočil a Erwin poté neřekl už ani slovo. Udělala přesně to co mu Eren nakázal.

Všech sedm kapitánů bylo nastoupeno, před Eren velitelovou pracovnou, ani jeden netušili co se děje, ovšem měli se to brzy dozvědět. Jako poslední přišel Erwin, společně s Levim.

Erwin zaklepal na dveře, nejdříve šli slyšet kroky a pak cvaknutí zámku... ,,Pojďte dál." vyzval je Eren a uvolnil jim místo na projití. ,,Levi, počkej prosím ještě chvíli za dveřmi..." Eren nedovolil ani Leviho nijak zaprotestovat, protože následně byly dveře hned zavřeny.

Patnáct minut stál za dveřmi, nebylo těžké neposlouchat. Uvnitř se dohadovali, sice jim tak moc dobře nerozuměl, ale věděl moc dobře, že protestují. Pak všichni najednou ztichli a dveře se otevřely. ,,Pojď dovnitř chlapče." ozvalo se a Levi tedy vstoupil.

V místnosti byla nepopsatelná atmosféra.

Kapitáni se rozestoupili a udělali tak uličku přímo k velitelovu stolu. Eren seděl za stolem a před sebou nějakou listinu s perem.

,,Přistup blíže Levi." vyzval ho Eren... Levi nic nechápal, otočil se na svého strýce, ale ten byl zachmuřelý a zrak radši upíral k zemi.

Levi přistoupil blíže ke stolu, na kterém leželo spoustu dokumentů, ale jen jeden list ho zaujal. ,,Co je to." zeptal se a Eren ten list přisunul blíže k němu.

,,Písemný rozkaz... chci abys ho podepsal..."

Levi se na to zadíval pozorněji a začal číst.

Písemný podoba k vykonání rozkazu.

V případě ztráty kontroly bude vykonáno usmrcení Erena Jeagra a v případě, že nad svým titánem ztratí kontrolu a začne ohrožovat okolní civilisty a vojáky.

Zabití bude probíhat následovně.

1.Nejdříve ho dostanete z jeho titánské podoby, přerušením toku páry na jeho šíji. 

2.Vyprostíte ho 

3.Probodnete ho ostřím své manévrovací soupravy 

4. Prostřelíte lebku dvěma náboji 

5. Přeříznete šíji

V případě, že by nenastal okamžik, kdy bude mimo svou kontrolu k usmrcení dojde po bitvě o město, pokud ovšem sám v bitvě nepoloží život. Pokud se tak nestane, zemře rukou jednoho z uvedených osob, kteří tuto listinu podepíší.

Levi nemohl uvěřit tomu, co je na tomto papíře napsáno. Není divu, že se z místnosti linuly proteste.

,,Podepiš to..." ozvalo se od Erena.

,,Pane, nemůžu..."

,,Ale ano, můžeš a uděláš to... to je rozkaz."

,,nemohu..."

,,Levi..." ozval se Erwin ,,Podepiš to."

,,to přeci nejde, jak mohu podepsat ortel smrti."

,,Nikdo z nás nesouhlasí chlapče, ale je to rozkaz." odpověděl jeden z kapitánů.

,,Proč já... vždyť jsem jen řadový voják... okolo máte mnohem více kvalifikovanějších vojáků..."

,,Tím mi to zjednodušuješ chlapče, proto jsi povýšen na desátníka."

,,Ale pane..."

,,Už nechci nic slyšel Rivaille, je to rozkaz."

Levi uchopil do ruky pero, ale váhal. Dlouho se díval na papír a poté i na Erena, pak však podepsal.

,,Děkuji... teď odejděte... až na tebe Levi, ještě s tebou potřebuji mluvit."

Když odcházel Erwin, položil Levimu ruku na rameno a stisknul mu ho. Vyjádřil tak, že moc dobře ví jak se cítí, ale musí to přetrpět, stejně jako všichni ostatní.

Jakmile se zavřely dveře, Eren vstal ze židle a sebou vzal jednu z fotografií v rámečku, které měl vystavené na stole. Jakmile k němu došel, fotografii, který byla černobílá, mu podal.

Levi ji uchopil do rukou a spatřil na nich několik lidí.

,,Ta fotka byla pořízena jen několik dní, předtím než byli zabiti... to jsou..."

,,Vím kdo jsou." řekne a přejede prsty po tvářích na fotografiích, poté pohlédne na sebe samu. I on byl na té fotografii, stejně tak i Eren ,,Znám pravdu, vím že jsem on v této době, ale nemám jeho vzpomínky, jako strýc Erwin, nepamatuji si nic z minulosti."

,,Rozumím..." Eren se otočil znovu ke stolu a podal mu další fotografii, tentokrát na ní byl jen Eren a Rivaille... ,,Levi musíš mě pochopit.

,,Jsi nesmrtelný, to je přeci úžasné..." Levi zněl nadšeně.

,,už jsem unavený Levi, moje tělo už nemůže, má mysl je vyčerpaná. Na tomto světě jsem už moc dlouho, už chci jít na odpočinek, za svou láskou a svými přáteli. Nesmrtelnost není úžasná, protože sleduješ jak všichni tví milovaní kolem tebe umírají..." Erenovi po tváři stekla tichá slza, nevydal ze sebe ani hlásku. ,,Dopřeji mi prosím můj odpočinek, nechte mě jít."

Pak Levi jen přikývl a zadíval se na tu šťastnou dvojici v uniformě. Měl sice jeho tvář, ale v ničem jiném se Rivaillemu nepodobal.

,, Ale co když bitvu prohrajeme"

,,Tak se postarám abychom bitvu vyhráli, za každou cenu." 

,,Budiž."