Hanna jd už čekala společně s teplou večeří. Hanna i na válku, která se sem jistě jisto blížila byla stále usměvavá. S úsměvem jim vzala jejich oblečení a hodila je do pračky.
Levi se vzbudil uprostřed noci, trhavě se nadechl a poté vydechl, musel počkat, než se jeho dech srovnal, až poté vyšel z jeho pokoje. Šel dolů do kuchyně kde narazil na dalšího nespavce.
Erwin seděl za stolem, v rukou hrnek z kterého vycházela pára a koukal před sebe do prázdna. Jediné osvětlení, který v kuchyni byla žárovka připevněná pod na kuchyňskou linkou.
,,Oi... nemůžeš spát?" optal se ho Levi, když se opřel ramenem o futra dveří. Erwin pomalu vzhlédl od nočního návštěvníka a poté se znovu zahleděl do prázdna.
,,Ne." jednoduchá odpověď, která ovšem odpověděla na jeho otázku. Levi nepotřeboval slyšet detaily, protože mu bylo jasné, co to zapříčinilo. Levi si všiml připraveného dalšího hrnku, z kterého šla pára.
,,Věděl jsi, že také nebudu spát."
,,Jo... slyšel jsem jak ses převaloval v posteli a tušil jsem že se tu do pár minut objevíš."
Chvíli mezi nimi bylo ticho, oba dva seděli u kuchyňského stolu, aniž by vydali jedinou hlásku. Za deset minut dvě hodiny ráno, ze západní části města ozvala salva z kanónů.
Naslouchali dělostřelectvu a jakmile se ozvala poslední rána, Erwin se podíval na Leviho a v klidu prohlásil ,,Jak už je to dlouho, co jsi tu?"
,,Moc dlouho ne a taky tu moc dlouho nezůstanu."
,,Dokážeš to ovlivnit?"
,,Ne, ale cítím to, nevydržím zůstat v tomto těle dost dlouho, budu tu jen do té doby, než nespatřím Erena."
,,A co poté?"
,,Odejdeme."
,,Takže víš, co chce Eren udělat."
,,Ano, ze vzpomínek mého mladšího já."
,,A ty s tím souhlasíš?"
,,To rozhodnutí není na mě, ale na něm, to on to chce. Musíš se podívat na danou věc ze jeho pohledu, myslím že si vytrpěl dost a má právo na odpočinek, stejně jako my ostatní."
,,Viděl jsem Armina, Mikasu a ostatní, nevypadá to, jako by v nich bylo jejich staré já." Erwin se nepřítomně díval do šálku čaje ,,Hanji zabili při poslední výpravě, měla to rychle za sebou. Snažili jsme se je rozmístit, aby nebyli v takovém nebezpečí, ale nějak nám to nevyšlo"
Levi přikyvoval a snažil se vstřebat jeho informace
,,Chtěl bych něco požádat, napsal Erenovi dopis, kdybych náhodou do jeho příchodu zmizel, předáš mu ho?"
,,Ovšem."
,,To je dobře."
Oba dva už měli vypité své šálky čaje a proto se vydali nahoru do svých ložnic. ,,Dopis budu mít u sebe, až poznáš že tu nejsem vezmi ho ode mě a předej mu ho."
,,Dobrá... dobrou noc Levi."
,,Dobrou noc Erwine."
Tentokrát se Levimu usínalo snadněji, usínal s hřejivým pocitem, že v blízké době, konečně obejme svou lásku, že ho bude moct políbit na ústa, nebo se jen podívat do jeho zelených očí. Ovšem nevěděl, jestli se tohle stane ještě v tomto životě, nebo až v tom posmrtném.
ČTEŠ
Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují
FanfictionOd vyhlazení titánů ve světě, dělí časová přímka téměř tisíc let. Lidé už téměř zapomněli na svou historii, žijí beze strachu a zdí. Ovšem tohle se má brzy vše změnit. Co když titáni nebyli vyhlazeni a co když stále existuje jednotka, která s nimi b...