Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují

Vše jednou začne

Eren věděl, že tomu nebude nijak moc zabránit... Celou Legii převzala armáda, císař předal velení, nejvyššímu armádnímu generálu. Po tají spolu zůstali v kontaktu, přes frekvenci, která je známá jen nejvyšším důstojníků Legie. Potají, mu předávali informace, které jim byli poskytovány. Takže v celku nic.

Jejich rozkaz zněl, hlídat na hradbách.

Několikrát za den se ozvala salva z děl, párkrát dokonce Legie zaútočila i manévrovacími postroji, to se však vedení moc nelíbilo. V ten den přišli o dva vojáky.

Eren sekal dříví, aby mohl zatopit v krbu. Venku začala být čím dál větší zima, známky toho, že za chvíli je opravdu tady. Když v tom uslyšel několik koní. Nepřekvapilo ho, když spatřil osoby sedící na koních.

,,Právě jsem postavil vodu na čaj..." Reiner, Berthold a ještě dva muži, které Eren neznal, sesedli z koně, uvázali jim uzdu a nechali je volně se pást.

Uvnitř, když jim Eren podal jejich čaje, si společně sedli ke stolu. Jediné osvětlení, které tu měli, byla petrolejová lampa. ,,Tohle je Oryn." řekl Reiner a ukázal na pohledného mladíka s otře řezanými rysi. Byl to typický Japonec, malý, téměř černé oči a černé vlasy. Tak trochu mu připomínal Mikasu, když si ostříhala vlasy na krátko ,, A tohle je Shine... Zake je proměnil před několika lety, jednoho dne je prostě přitáhl."

Shine byl trochu jiný, nejen proto, že měl zelené oči, ale celkově jeho postava... na Erene na první pohled vůbec nezapůsobil.

,,Proč jste tu..." zeptal se jich na rovinu Eren, nechodil kolem horké kaše, věděl, že to nemá cenu. ,,Poslal vás Zeke?"

,,Ne... přišli jsme dobrovolně... Zeke je momentálně zraněný a v bezvědomí...přišli jsme tě varovat... až se Zeke zotaví, chce zaútočit na hlavní město a vyhladit všechny lidi... použije stejnou taktiku, je přesvědčen že lidé dostatečně zapomněli a doufá, že mu vyjde."

,,Chce použít tebe a Bertholda."

,,Přesně."

Berthold mlčel, stejně jako vždy, přeci jenom, nikdy nebyl nijak výřečný, jenže teď ho jeho mlčení děsilo. Moc dobře si uvědomoval, co se bude dít v následujícím měsíci. Eren se mu podíval do očí a spatřil jeho osud, osud který mu bude zpečetěn, osud který on sám přijímal.

,,Ale nepřišli jsme se sem jen kvůli tomuto... máme na tebe prosbu." řekne a podíval se přímo do Erenovích očí  ,,zabij nás." Erena jeho slova překvapila... ale chápal je. ,,Musíš nás ale zabít až v bitvě, jinak by to Zeke teď zjistil a jednoduše by nás nahradil."

,,Chceme zemřít tvou rukou Erene." řekne mu Reiner a Eren je přikývl. ,,Chceme zemřít rukou přítele."

,,Udělám vše, co bude v mých silách..."

,,Věděli jsme, že nás budeš chápat. Zeke se vyžívá v nesmrtelnosti, takže ať se děje cokoliv, on musí zemřít, ovládá nás všechny... až bude po bitvě, musíš zabít všechny titány, ani jeden nesmí zůstat naživu... pro dobro lidí, co žijí ve městě, pro dobro celého lidstva, ani jeden z nás nesmí přežít."

Eren se podíval na Oryna a Shine, i oni věděli co je čeká a respektovali rozhodnutí, které za ně udělal Reiner a Berthold... pak sami dodali. ,,Ve městě máme rodiny, moje dcera měla dvanáct, když ztratila matku při autonehodě, i já měl zemřít, ale Zake mě proměnil." řekne Oryn ,,Jmenuje se Mikasa... před několika měsíci se přidala do tvé Legie, rozhodla se bojovat proti mně a já její rozhodnutí respektuji."

,,Můj syn Jean, se podobně jako Oryho dcera přidala do tvé Legie... No jasně, proto mu to připadalo divné, koňský obličej. Že mu to nedošlo hned. Sám pro sebe se musel zasmát.

,,Vypadá to, že se naši známý vracejí Erene... oni mají šanci žít život bez titánů a hradeb a proto my musíme udělat vše proto, aby tak mohli žít." Reiner se napil ze šálku a poznamenal ,,Tisíc let a chuť čaje se nezměnila..."

Všichni čtyři se s ním rozloučili a odjeli zpět do svého tábořiště. Eren jen pár minut poté navázal kontakt s Legií.

,,pane..."

,,Buďte ve střehu, každým dnem to začne a až to začne, pokusím se dostat do města."

,,Ano pane..."

To bylo vše co jim Eren řekl, nemohl riskovat, že by je mohl někdo slyšel.

Leviho rehabilitace probíhala velice úspěšně, chvíli mu trvalo, než dal do pohybu všechny končetiny. Z nemocnice si pamatoval jen útržky, jako by jeho tělo řídil ještě někdo jiný.

Dnes se konečně mohl hlásit do služby... pro změnu bylo dnes na hradbách klid, když byl v provizorní nemocnici, slyšel vystřely, za tu dobu se zvyknete.

,,Pane... desátník Levi Ackerman."

,,Ano, vím o vás... jak se obsluhuje dělo víš doufám."

Levi jen přikývl na souhlas, u děla tu byli další dva nováčci, myslel že je spatřil v nemocnici, pustili je stejně jako ho, dnes. ,,Vy tři budete mít na starost tuto krásku, kdyby se dole objevil nějaký titán po vydání povelu střílejte."

,,Rozkaz pane." odpověděli inkognito.

Pár dní se nic nedělo, teda ne v jeho části města. Dělostřelectvo na výhod mělo napilno, bylo slyšel jedno dělo za druhým, dokonce tam poslali i několik lidí dolů. Naštěstí nikdo nezemřel.

Eren měl pravdu, titáni se snažili za každou cenu dostat dovnitř města, hromadili jedno tělo na druhé aby vytvořili horu, naštěstí je Eren dobře vycvičil.

Jednou nahoru na zeď, přitáhly rakety Patriot. Vojáci v zelených uniformách se chvástali, že je jedině tato technologie dokáže ty bastardy vyhladit a ne jejich mečíky. O pár hodin později, když končila směna se pět starších vojáků Legie porvalo s obyčejnými vojáky. Ani nemuseli uvádět důvod.

Podle hlášení byly tyto rakety úspěšné, Levi se ptal sám sebe, proč tohle lidé neudělali už dřív, proč tímto způsobem nevyhladili titány už dávno. Proč vlastně Eren chtěl používat stará manévrovací zařízení, místo moderních raket dalekého dostřelu. Odpovědi mu přišla následující den večer, byl vyhlášen poplach.

Ozývali se rány, jak titáni naráželi do hradeb. Celou noc je odstřelovali děly a poté i s přestávkami celý den. Na zdi napáchaly škody, ale ne až tak moc fatální.

Ten večer, když Levimu skončila služba, měli ještě tajné shromáždění v domě Legie... tělocvičně v podzemí byla natolik velká, že pojala všechny. Erwin jako jeden z mála nejvyšších důstojníku, vedl celé shromáždění. Na několik minut pár příslušníků rádiového spojení odběhli a následně přiběhli s kusem papíru.

,,Poslouchejte..." zazněl Ewinův hlas tělocvičnou... ,,Právě jsme dostali zprávu od velitele Jaegra... dostal informace, že se útok na město bude konat do několika dnů... takže dávejte pozor."

,,Kdy se k nám velitel připojí v boji proti titány..." zaznělo odněkud, Levi se podíval směrem, odkud hlas slyšel, ovšem nespatřil nikoho, koho by k tomu hlasu mohl přirovnat.

,,Moc dobře víte, že má zakázáno vejít do města, proto jakmile útok začne, pokusí se dostat do města... do té doby, musí zůstat v ústraní."

Erwin odpověděl ještě na několik otázek a pak se Legie rozešla. Několik příslušníků, kteří neměli kam jít, zůstávali v budově, ti kteří tu měli rodiny odešli k nim. Levi se společně se svým strýcem vracel domů. ,,Jsi neobvykle zamlklý i na tvoje měřítka... stalo se něco Levi?"

Když byl v nemocnici, tak trochu doufal, že ho Eren přijde navštívit, ale nic z toho se nestalo. Jediná návštěva byla jeho matka a strýc. ,,Ale nic, jen jsem unavený." a z části to také byla pravda. Erwin na tom nebyl o nic lépe, proto jeho odpověď přijal a společně kráčeli domů.