Tak jo... Jeden semestr za mno u a další je přede mnou. Takže tímto oficiálně opět začnu přidávat kapitolky (doufám) a jisto jistě se už začínáme blížit ke konci. :)
Dusot kopyt, prach, kouř, zmatek. Ovšem ten pach krve byl ze všech nejhorší. Leviho kůň byl mrtvý, jeden z titánů se dostal moc blízko, jakmile ho spatřil, pohltila ho panika. Slyšel jak někdo něco křičel, ale jako by se propadl do minulosti. Obraz který viděl před sebou, nebyl jeho, nýbrž jeho minulého já.
Když se Levi vzpamatoval, ležel na zemi... tělo měl v jednom ohni, netušil co se právě děje. Výprava, titáni, spousta titánů.
,,Levi." křikl někdo, byl to velitelův hlas. Erenův hlas.
Slyšel dusot jeho koně a následně jeho kroky. ,,Sakra... nehýbej se... odkud to krvácí..." Levi ucítil neuvěřitelnou bolest v boku. ,,Mám to... nehýbej se... máš to natržené do manévrovacích lan... sakra..."
Eren vytáhl s boční kapsy u sedla lékárničku. Nejdříve vytáhl sedativa, kterým mu opíchal ránu, aby tak zamezil ještě větší bolesti.
Nad hlavami jim proletělo několik stíhaček... o několik set metrů dál vypustily rakety. Na první pohled se zdálo, že to funguje.
,,Veliteli... veliteli...." volal na Erena někdo ,,Letí sem několik stíhaček a záchranné vrtulníky."
,,Kdo je přivolal"
,,Nikdo pane... rozbombardovaly titáni v první linii, jejich těla se už neobnovila, ovšem titáni, které je výbuch nezasáhl dostali z toho tepla více energie... zmasakrovali celou přední linii a téměř i druhou... z nováčků zbylo jen málo... a pane, objevil se kolosální, vypadá jako by na něco čekal."
,,Vezměte to za mne..." řekne Eren a předal mu obvaz a sedativa. ,,Počkejte tu s ním, dokud vás nenaloží záchranné vrtulníky... vojákům, kteří mohou chodit a jsou boje schopni přikažte, aby utvořili obranou linii a chránili tak raněné."
,,A co vy pane..."
,,Kolosální je tu z jednoho důvodu a to aby udělal co největší škody... pokusím se ho zabavit dokud nebudou všichni v bezpečí."
Eren si sundal zelený plášť a manévrovací výstroj. Obvaz který měl na rukou, si sundal. Rány od kousnutí, byly sice už zahojené, ale jizvy zůstaly.
Levi střídavě ztrácel a nabíral vědomí, naposledy když byl při vědomí, byl oslepen žluto oranžovým bleskem, hned po něm doprovázel hrozivý křik titána. Ještě naposledy spatřil titána, jak se rozběhl a narazil do kolosálního.
Helikoptéra je unášela vzduchem daleko od bitvy, Levi jen slyšel zvuk vrtulí helikoptéry, avšak vybavil si, jak už se něco podobného stalo. Minule to také pozoroval z vrchu. Eren bojoval s obrněným, minule vyhrál, ovšem v té době byl ještě mladý a jak sám jednou Eren řekl ,,už se neuzdravuji jako dřív." Levi se o něj bál, aby ho obrněný titán nezabil. Naposledy spatřil jak obrněný srazil Erena na zem a odhodil stranou kus jeho ruky.
Levi se vzbudil v nemocnici, všude kolem něj pípaly přístroje a chodily sestřičky. Byl umístěn v nějaké velké hale, lehátek tu bylo nespočet, a jen pár lidí poznal a to jen od vidění.
Byl intubovaný a ústech měl trubici, která mu držela přilepená na kraji úst. Hadici si chtěl vytáhnou, ale sestřička za ním okamžitě přišla a zarazila ho. ,,To nesmíte, nechte to tam kde je, zatím za vás dýchá přístroj, měli jsme s vámi menší komplikace. " Levi ji poslušně poslechl ,, Pokud budou vaše výsledky dobré, vytáhneme vám to. Do té doby to musíte vydržet desátníku."
Později k večeru, se Levi probudil, neustále měl v puse zavedenou trubici, naštěstí morfin, který mu kape v kapačce zabíral dobře, takže necítil žádnou bolest a nemohl nijak protestovat. Po levém boku se k němu usadil Erwin, který měl na sobě svůj bílý plášť. Erwin se přidal ke zdejším doktorům, to bylo poprvé, co Levi viděl strýčka v bílém plášti. Po většinu času jen řídil nemocnici a nepouštěl se do vyšetřování.
,,Erenova první pomoc ti zachránila život, kdyby nezastavil krvácení, už by nebylo co z tebe zachraňovat..." řekne mu a Levi se pokusil něco říct, ale Erwin ho včas zastavil ,,Nepokoušej se o to, ta trubice je na správném místě... tvé výsledky nejsou moc dobré, ještě nějakou dobu si tu poležíš."
Jediné co Levi dokázal bylo, se bezbranně vzdát a jediné na co se zmohl, bylo vyťukat prstem morseovkou CO SE STALO.
ČTEŠ
Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují
FanfictionOd vyhlazení titánů ve světě, dělí časová přímka téměř tisíc let. Lidé už téměř zapomněli na svou historii, žijí beze strachu a zdí. Ovšem tohle se má brzy vše změnit. Co když titáni nebyli vyhlazeni a co když stále existuje jednotka, která s nimi b...