Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují

Archív

Levi tam jenom tak stál a díval se, jak odchází.

,,Je to moc dobrý muž, zajímá se o historii, stejně jako ty. Určitě se ještě někdy potkáte, nebo o něj uslyšíš, jakmile se tvůj strýček dozví, že je zpět tak ani na minutu nezavře klapačku."

Levi jenom zamručí a byl pohledem nepřítomen.

,,Vzpomínám si, že se o něj strýček několikrát zmínil." Řekne a dál hledí do prázdna.

,,Nemáš jít náhodou do školy?" zeptal se ho jeho dědeček a podíval se na hodiny. Bylo za několik minut půl osmé.

,,Jo asi bych měl jít. Po přednáškách jdu do archivu, a potom ti přijdu pomoc uzavřít krámek" oznámí mu, vezme si do ruky balíček žvýkaček a dá dědečkovi sedmdesát Yenů."

,,Prosím tě to si můžeš vzít, stejně to nikdo nekupuje, tyhle máš rád jenom ty" řekne mu a podá mu peníze na zpět. ,,Nech si to aspoň na oběd, nebo sis něco nachystal"

,, udělala jsem si oběd, takže se tím netrap" řekne a nechá mu peníze. ,,Tak zatím dědo" řekne a odejde z obchodu přímo do školy.

Nemá to moc daleko, je první rokem na vysoké škole dějin a umění, ze třídy pomalu nejchytřejší a ten nejtišší, nikdy se do ničeho nezapojuje, bez toho aniž by byl přinucen nebo vyzván.

Po přednáškách zamířil rovnou do archívu, což byla povinná praxe, kterou si vybral. Z tašky vytáhne průkazku s jeho jménem, fotkou a kódem, který ho propustí do míst, kam nemá veřejnost přístup. V šatně si odložil školní tašku a odloží sako. Visačku si pověsil kolem krku a jde rovnou k největší hromadě knih, za kterým je jeho přítelkyně.

,,Ahoj Henji" pozdravil ji a políbil na pozdrav.

,,Ahoj Levi" řekne a společně šli skládat knihy na místa, kam patřila.

Později k odpoledni se Eren rozhodl jít do archívu. Převlékl se do trochu formálnějšího, protože bude ještě muset oběhnout několik míst. Měl na sobě rudou košili a přes to kabát, k tomu černé rifle. Takhle na sebe moc nepoutal pozornost. Vzal si taxíka, který ho vysadil přímo před městským archivem.

Před vrátným vytáhl průkazku a ten ho s kývnutím pustil dovnitř. V archivu nebyl už nějakou dobu, ale za tu dobu se toho změnilo jen minimálně. Eren šel na jistotu, přesně věděl, do jaké sekce historie má zamířit.

Staré rukopisy, spisy, hlášení, deníky. Pomalu polovinu toho ji Eren předal anonymně. Eren věděl, že tady budou ve větším bezpečí. Bylo tu skoro všechno, až na otcův deník. Doufal, že ho tu najde společně i s dalšími rukopisy.

'

,,Henji, prosím tě doděláš to za mě? Potřeboval bych si s někým promluvit. Řekne a při tom se díval na Erena.

,,Jistě, běž" odpoví mu a dál skládala knihy. Levi tedy dal knihy zpět na pojizdný vozík a šel k Erenovi.

,,Promiňte, potřebujete s něčím pomoc?" zeptal se ho Levi a musel vzhlédnout, protože byl vysoký.

Eren přestal číst v jednom z rukopisů a podíval se na narušitele.

,,Levi, slyšel jsem, že tu pracuješ" řekne Eren na uvítanou.,, Děkuji, ale nepotřebuji pomoc, jen jsem si přišel trochu osvěžit paměť."

Eren z kapsy kabátu vytáhl jednu hodně zažloutlo fotku.

,,Neviděl jsi náhodou tuhle knihu?" zeptá se a ukáže mu fotku, Levi si ji vzal do ruky a začal ji zkoumat.

,,Omlouvám se, ale ne" myslel si to.

Díval se na všechny ty knihy, některé to byly originály, ale ne z jeho doby, knihy z jeho doby byly uskladněné ve speciálních místnostech. Jako jeden z mála do těchto prostor měl přístup, potřeboval se tam znovu dostat a něco si ověřit.

Eren moc dobře věděl, co bude následovat za otázku a tak to radši ukončil dříve, než Levi mohl vůbec začít.

,,promiň Levi" Eren si vzal nazpět fotografii a založil do vnitřní kapsy saka. ,,Budu muset jít... moc rád jsem tě zase viděl." Levi ani nestačil odpovědět a Eren byl pryč.

Eren prošel celým archivem, až se dostal do úschovných prostor pro velice křehké spisy. Hned na začátku na něj čekala velice stará žena. ,,Pan Jeager, jste to opravdu vy?"

,,Zdravím Hitory, jakpak se vám vede?

,,Žiju... což se nedá říct o mém manželovi... Jdete se opět podívat na rukopisy z r. 93?"

,,Ano."

,,Dobrý, pravidla znáte."

,, Děkuji..." a vezme si nachystané bíle rukavice."

Bylo to k ničemu, četl to co už dávno věděl. Čekal že mu v těch knihách něco uniklo, nebo něco ve spěchu přeskočil, ale nebylo tu nic. Hradby, titáni, všechno už měl nastudováno.

Eren vyšel ven z archivu, zklamaný.