Shingeki no kyojin- Cesty se rozcházejí a zase slučují

Klidná noc

Byl tady, Levi před ním stál, ten jeho Levi. Ten Levi, který zemřel před hodně, hodně dlouhou dobou. 

Chvíli tam jen tak stáli, pozorovali jeden druhé, až nakonec Eren vykročil a stejně tak i Levi.

Padli si do náruče a přitiskli svá těla natolik k sobě, že by se dalo považovat za jedno. Eren ho pevně svíral ve svém náručí, držel ho přes záda a do jeho vlasů zajel prsty. Svou tvář mu přitiskl do jeho záhybu na krku, zatím co tu jeho si tiskl na prsa. 

,,Jsi to ty... opravdu ty."

,,Kdo jiný, bych měl být?" zeptal se ho trochu arogantně Levi.

,,Jistě že jsi to ty." zasmál se a bylo mu hned lépe. 

Eren byl vyšší a to o dost, jenže to Levimu nijak nezabránilo si přitáhnout jeho ústa k těm svým a políbit ho. Byl to tvrdý polibek, ale i přesto v nich Eren našel něžnost. Polibky mu oplácel jak jen mohl. Eren nechtěl nic protahovat, nechtěl ani jednoho nijak napínat.

Rychle Levimu přes hlavu přetáhl tričko, kteří skončilo na zemi.

,,Počkej." sotva to Levi řekl, Eren se jen tak tak dokázal od něj odtrhnout. ,,Co se děje." Levi nic neřekl, jen se vyprostil z jeho rukou, přešel na konec místnosti ke vchodových dveřím a zamkl. Eren se je uličnicky usmál. Levi byl najednou přitisknutý na dveře, zatím co ho Eren líbal. ,,Chyběl jsi mi."

Eren ho popadl, vzal si ho do náručí a odnesl na postel. Žuchl do postele společně s ním, až bylo slyšet zaskřípání a zanadávání postele. Nebylo těžké se zbavit oblečení, do minuty byly oba dva nazí.

Když jeden druhého milujete, je vám jedno kde a kdy se s dotyčným milujete. Stejně tak to bylo jim. Zatím co se Eren pohyboval v jeho těle. Levi měl zavřené oči, ruku zabořenou do Erenových delších vlasů, než si pamatoval a druhou měl na jeho zádech. Eren mu mezitím něco šeptal do ucha, nějaká slova, ale Levi jim nerozuměl, nedokázal. Byl natolik očarovaný z vášně a následně s rozkoše která přišla, že radši zůstal ticho. Jediné zvuky které vydával ze svých úst, byly slastné vzdychy.

Eren vyvrcholil v jeho těle a společně s Levim se překulil na bok, tak aby jejich těla nerozpojil. Oba společně namáhavě oddychovali. ,,Bože... už je to nějaká doba co...." Levi ho utišil polibkem ,,Nic neříkej, nebo to pokazíš."

Eren cítil jak se Levi roztřásl, proto se pohotově natáhl pro deku, která byla na zemi, a přikryl oba dva. Levi se k němu otočil zády a Eren si ho přitiskl k hrudníku. Takto spolu často spávali.

,,Miluji tě Levi."

,,Já tebe taky."

Chvilku spali, dokud je nevzbudilo dramatické bouchání na dveře pokoje. Oba dva se trhnutím probudili ,,Pane, pane."

A bouchání neustávalo, Eren se s mručením zvedl z postele. ,,Doufám že z tebe přinejmenším stříká krev, jinak se neznám..." navlékl si boxerky a odemkl dveře. Ve dveřích stál jeden z jeho důstojníků ,,Co se děje."

,,Pane... před několika minutami se na hradbách objevila oranžová záře. Inteligentní titáni míří sem... mezi nimi je i Zake."

,,Dobrá... sežeňte všechny lidi, za 15 minut se přemístíme."

,,Ano pane."

Důstojník odběhl a začal křičet na celou budovu, polovina už stejně byla vzhůru. Eren se vrátil zpátky do pokoje, Levi už stál na nohou a oblékal se.

,,Jak dlouho..." Eren to nemusel ani říct celé. Levi přesně věděl co má na mysli ,,už je pár hodin... poté toto tělo převezme mé nové já... a Erene, buď na něj milý, je to hodný kluk..."

Z venku se ozval hněv titánů, řev se rozléhal do všech stran.

,,Obleč se." přikázal mu Levi a než odešel z pokoje, přitáhl si ho k sobě a políbil. ,,Budeš mi chybět lásko... Brzy neshledanou ."

,,To ty mě taky, brzy se uvidíme..." chytl jeho obličej do rukou a políbil ho nejdříve na nos ,,Brzy neshledanou." a poté na čelo. Chvíli ho ještě držel v náručí, ale poté ho nechal jít.

Oba dva se museli připravit a nesměli se rozptylovat v boji. To bylo jejich jediné pravidlo.