Lednová HP výzva

Sukně (Vikmione, ?Romione, Riktor?)

„Chce se ti jen dostat pod sukni!" vyjel Ron na svou kamarádku, která se opět nechala unést a básnila o tom, jak je Krum úžasný.

„To není pravda!" ohradila se dotčeně. „Hodně si povídáme," Harry stěží dusil smích, dobře si pamatoval, že jemu sama Hermiona nedávno řekla pravý opak, „pomáhám mu s angličtinou. Víš, jak je pro něj těžké kromě Turnaje zvládat ještě výuku v cizím jazyce?"

„Ještě, že ty Viktorkovi tak ochotně pomůžeš."

„Ronalde! Možná, že kdyby sis všiml, že jsem holka dřív než on, a pozval mě na ten pitomej ples, bylo by všechno jinak. Jenže ty mě prostě bereš jen jako šprtku, co ti napíše domácí úkoly, tak se přestaň chovat jako žárlivý idiot!" Hermioně bylo jedno, že jsou v nebelvírské společenské místnosti a dělají tak divadlo pro půlku koleje. Tak strašně ji naštval! Sám se k ničemu neměl a teď, když po něm ona konečně přestala marně pokukovat a zakoukala, snad i zamilovala, se do kluka, kterého zajímala i jindy než když od ní potřeboval opsat esej do lektvarů, se chová takhle. Imbecil rezavý!

Nevšímala si udivených pohledů svých spolužáků – většina z nich slyšela Hermionu Grangerovou používat tak hrubé výrazy poprvé v životě –, věnovala Ronovi poslední nasupený pohled a rozeběhla se do dívčích ložnic.

Když utichl její dupot a ozvalo se prásknutí dveří, otočil se zrzek na svého brýlatého kamaráda a trochu ztišil hlas, aby je neslyšeli okolní zvědavci: „Co ji vede k přesvědčení, že žárlím zrovna na něj?"