Lednová HP výzva

Kudlanka

„Kam letíš?!“
Odpovědi se Hermiona nedočkala. V jednu chvíli si s Lenkou povídaly, a v tu druhou byla plavovláska pryč.
Vrátila se asi po dvou minutách, udýchaná, a šťastně se na zmatenou Hermionu, která stála jako solný sloup tam, kde ji Lenka opustila, zazubila.
„Promiň,“ omluvila se za svůj úprk, „Viděla jsem tady skočit okatku.“
„Ty a ty tvoje potvůrky,“ zavrtěla brunetka pobaveně hlavou a v poměrně zdařilé imitaci Lenčina zasněného hlasu začala výklad: „Okatka je malé, zelené stvoření s velkýma očima. Žije na loukách, kde často k lidem, kteří okolo ní procházejí, vysílá okatčí kouzlo. Člověk, na něhož kouzlo působí, se určitou dobu cítí lehce a bezstarostně.“
„Konečně se mi ji podařilo chytit,“ usmála se spokojeně Lenka a Hermiona si teprve teď všimla, že něco opatrně drží v sevřených dlaních. Zrovna v tu chvíli je dívka rozpojila a odhalila tak Hermioně svůj úlovek.
Na dlani jí, zajištěné mírným poutacím kouzlem, sedělo malé stvoření s očima přes celou hlavu a dlouhýma zadníma nohama.
Hermiona se na něj podívala a stěží ovládla cukající koutky. Místo toho se na blondýnku láskyplně usmála: „To je kudlanka, Lenko. Ta, co po spáření samečkovi ukousne hlavu,“ dodala s úšklebkem.
_
Vidím tam to Lumione jen já?