Lednová HP výzva

Ohňostroj

*tvařme se, že Bellatrix a spol přežili a dokonce běhají na svobodě

Je večer posledního dne roku. I když je Pán zla už dvě desítky let mrtvý, jeho tehdejší nejvěrnější zůstávají a jeho myšlenky se snaží udržet. Jsou svému Pánu pořád věrní.

„Můj Pane, chybíte mi," zašeptá svým skřípavým hlasem Bellatrix a položí černou růži na vyvýšený stolek v největším pokoji svého sídla, v pokoji, ze kterého postupem času vytvořila svůj soukromý chrám nebo snad hřbitov pro svou jedinou lásku. Stolek je jediným nábytkem v místnosti a slouží jako jakýsi památník. Nad ním visí Voldemortův portrét, který díky svému uměleckému nadání, i když léta zanedbávanému, sama namalovala, a tak se teď Bella zadívá do těch rudých očí a slíbí: „Nezapomeneme."

Je to už tradice, že se na jeho narozeniny lidé z okruhu jeho nejbližších Smrtijedů pod vedením Bellatrix Lestrangeové v noci sejdou, aby svého Pána připomněli a oslavili všechno, co společně plánovali.

Výskají, radují se a zároveň proklínají ty, co to všechno zničili, zatímco k nebi vysílají zelené jiskry a občas někoho zabijí svou oblíbenou neodpustitelnou. I když těch, co se účastní, každým rokem ubývá, protože stárnou, pořád je jich dost na to, aby dali kouzelnickému společenství vědět, že tu stále jsou.

Mudlové to sledují a myslí si, že ta krásná zelená světla jsou jen ohňostroj. Ohňostroj, kterým se baví jejich přiopilá mládež. Netuší, že je to připomínka něčeho tak strašného, že si to nedovedou ani představit. Že existuje svět, v němž někteří lidé ráno nebudou slavit změnu letopočtu, ale vyšetřovat další útok Smrtijedů, počítat škody a bát se, kdy jejich silvestrovské akce ohrozí celé společenství, protože odhalí kouzelnický svět

-

Uchm... To to začíná. Spadá to sice asi spíš do parodie, hodně špatné parodie, ale včera jsem byla vzhůru tak o čtyři hodiny dýl než jsem zvyklá, což se bohužel projevuje totální otupělostí mozku, takže nic lepšího dnes nevyplodím. :D