JEDNA CHYBA MŮŽE ZA VŠE ✔

NEHODA

Tomovo pohled:

Ten sen. Jestli to byl vůbec sen. Zdálo sé mi to, nebo to bylo opravdové. Dodnes tomu říkám živý sen. Nechci se k němu vracet.

Vypl jsem kameru, na kterou jsem se rozhodl nahrát celý svůj příběh. Když jsem mačkal vypínání, slyšel jsem vrznutí mých pokojovým dveří od mého "nahrávacího studia".

Nickův pohled:

Slyšel jsem, jak si zase povídá s tou věcí, které musím říkat kamera života. Tommy na tu kameru nahrává snad každý den. Co se mu stalo nebo teď děje. Je mi celkem jedno co tam nahrává, ale bojím se toho, že se nevzpamatuje! Otevřel jsem dveře od jeho "nahrávacího studia" a vzkázal mu, že má dole hotový oběd. Schoval stativ, zhasl světla, rozdělal žaluzie a poděkoval za vyřízení. Bolí mě to!

Tomovo pohled:

Když Nick otevřel dveře, trochu jsem se lekl a rychle se na něj otočil. Hned co mi řekl, že mám hotový oběd utíkal jsem dolů, vzal si lžíci a začal jíst polévku.

Nickův pohled:

Proč nemohu vrátit čas a vše napravit? Bolí mě, že mu nemohu říci jak to mezi námi bylo. Ty krásný rána, procházky a společný noci. Kdybych nebyl takovej vůl a dával pozor na cestu, tak je Tommy zdravý a je všechno v pořádku.

Tomovo pohled:

Nick umí skvěle vařit. Stará se o mě a dává mi první, poslední, ale nevím, proč je stále smutný. Není den, kdy bych ho neviděl zkleslého. Není noc, kdy bych ho neslyšel naříkat a plakat. Už dlouho jsem se sám sebe ptal, jestli jsem nahadou něco neprovedl, nebo jestli nejsem na obtíž a tak jsem se rozhodl mu ulehčit.

Nickův pohled:

Nemohl jsem dopustit, aby mě tommy viděl takhle. Zašel jsem do své - bývalé naší ložnice. Sedl jsem si na postel a vytáhl foto album. Byl tak krásný. Co si to namlouvám, on je pořád krásný. Prohlížel jsem fotku po fotku po fotce a nebyla fotka, u které by mi neskápla slza. Na každé fotce vypadal tak úžasně! Moc bych si přál, ho zase políbit a říct mu, jak moc ho miluju a co všechno pro mě znamená. Jenomže nemůžu. Mám to zakázané od jeho doktorů, kteří tvrdí, že bych mu přivolal trauma. Nesmím mu říct nic co se stalo před tou nehodou. O točil jsem na poslední stránku, na které byla naše poslední fotka. Fotil jí on sám! Byla focená asi hodinu před mou obrovskou chybou, krerou už nikdy nebudu moct vrátit zpět, nebo ji alespoň částečně napravit. Vytáhl jsem tu fotku z alba a hned se mi to vybavilo. Jak jsme jeli městem, byli sme spolu dva roky a já ho chtěl zavést na místo, které by si pamatoval nadosmrti. Jenomže  než jsem odbočil směrem k tomu nadhernému místu, Tommy zakřičel ,,POZOR!"  Jelikož jsem koukal do mobilu a odepisoval kamarádovi, narazili sme do proti jedoucího vozidla. Viděl jsem jen jak se Tommy uhodil prodce do hlavy. Měse nestalo skoro nic, až na pár odřenin. Ale on? On z toho skončil v nemocnici, kde prodělával nějakou mozkovou nemoc. Nemohl se kouknout do světla, neuměl pořádně mluvit a všechno se mu pletlo. Se slzami v očích a vyčítavým výrazem ve tváři jsem roztrhal fotku a útržky volně pouštěl na podlahu.

Tomovo pohled:

Byl nahoře dlouho a ja už si nandaval druhé jídlo. Svou porci jsem položil na stůl a šel jsem nahoru, podívat se, co tam dělá. Zaklepal jsem...

Nickův pohled:

Slyšel jsem jak Tommy klepe na dveře od ložnice. Rychle jsem vsunul album pod deku. Ale úplně jsem zapomněl sebrat útržky z fotky ze země. ,,Ahoj?" Pozdravil mě..