JEDNA CHYBA MŮŽE ZA VŠE ✔

CHYBA, SVĚDKEM SEBEVRAŽDY

Nick:

Nikdy jsem nedokázal nad takovými věcmi přemýšlet. Nikdy mě nenapadlo to udělat, nebo to přát někomu jinému, ale teď? Teď je to jiný! A jediné co si přeju je být s ním a to může vyřešit jen jedno!

Dc. Šťástková:

Nedokázala jsem pana Nicka najít. Jakoby se po něm slehla zem. Nikde nikdo. Jen já, kolegové, kteří operovali na sále 3 a 8 a recepční paní Diana. Chtěla jsem Nickovi popřát upřímnou soustrast, ale ať jsem hledala, kde jsem hledala, nikde nikdo. Napadlo mě, že šel domů. Prospat se a zítra se ukáže, s tím, že podepíše potřebné papíry. Když jsem vzdala to nikam nevedoucí hledání, šla jsem si sednout na akutní příjem, kdyby nahodou někdo přišel. Seděla jsem tam už dost dlouho a nikdo se neukázal. Čím déle jsem tam byla sama, tím víc jsem přemýšlela nad Nickem a Tommem. ,,Něco tu nesedí." Ale co? Sama jsem nevěděla, co by mohlo být špatně. Po minutce bolestivého přemýšlení jsem si zapla televizi, kde byl už předem nastavený kanál ČT1.
- Neznámý mladý muž. Věk kolem 23 let s výškou kolem 180 cm balancuje na mostě! Vrtulník zachytil mladíka, když exportoval zraněného. Spekulací je hodně a však záchranáři se bojí, že je to pokus o sebevraždu!
Když jsem se pořádně podívala na událost, byla jsem si okamžitě a stoprocentně jistá, že mladík, který na mostě balancuje je Nick! Vzala jsem si bundu a rychle vyběhla z akutního příjmu, rovnou za Nickem! Po cestě autem jsem musela několikrát pouštět sanitku a policii s myšlenkami, že je konec! Nechtěla jsem si to připustit! Vůbec pana Nicka neznám, ale je to dost sympatický kluk a život ma před sebou!

Dc. Martin:
Vezl jsem lůžko s pacientem, který byl právě po vážné operaci směrem na akutní příjem, kde by měla být Dc. Šťásková. Chtěl jsem po ní pacientovi papíry. Když jsem otevřel dveře, nikdo tam nebyl. A tak jsem Dc. Šťáskové zavolal na osobní mobil.

Dc. Šťásková:
Jela jsem skoro 190 km/h, když mi začal zvonit osobní telefon. Trošku jsem zpomalila a pro telefon se natáhla na sedačku pro spolujezdce. ,,Martin? Co ten ode mne může potřebovat?" Nevím, co by po mně mohl Martin chtít, ale telefon jsem zvedla. ,,Martine, co se děje?"

Dc. M - Vezu ti pacienta, potřebuju papíry. Kde jsi?
Dc. Š - musela jsem jet na chvíli pryč.
Dc. M - Co? Ředitel tě zabije!
Dc. Š - Ne, když mu to neřekneš! Hele věř mi, že jen tak bych z práce neodjela.
Dc. M - Budu v to doufat! Hele, zatím ho položím na pokoj 12.
Dc. Š - A jakej je to pacient?
Dc. M - Jméno nevím, ale právě prodělal náročnou operaci mozku.
Dc. Š - Tommy!
Dc. M - Myslím, že ano...
Dc. Š - Musím končit!

Položila jsem telefon a přemýšlela, kde jsem mohla udělat chybu a pak mi to došlo!

Nick:

Přemlouvat se? Blbost! Udělám to, jen potřebuju čas! Chci to stihnout než přijedou záchranáři a policie. Jeden krok Nicku a budeš s ním! Jeden krok! Tři, dva, jedna!

Dc. Šťásková:

,,Nedělejte to Nicku!"

Nick:

Slyšel jsem doktorku Šťáskovou, ale už bylo nejspíš pozdě!