Martinus:
"Deset minut!" zakřičel Mike.
Rychle jsem si vyhodil Emmičku do náručí a políbil ji na čelo.
Jsem ve stresu. Mám takovou trému!
A ještě ke všemu obavy z reakce fanoušků na Emmičku.
"Pět minut!" ozvalo se opět.
Emmu jsem svěřil do péče Rose, Mikově manželce.
Vyběhl jsem ke schodům na pódium a postavil se vedle Marcuse.
Usmál se a poplácal mě po zádech.
"Neboj, budou nadšení. Ale asi jim budeš muset říct co se stalo." povzdechl si.
Tanečníci vyběhli na pódium a připravili se do základní pozice.
Po chvilce jsme za nimi vyběhli i my.
➰➰➰
"Děkujeme! A teď k samému vrcholu tohoto večera." řekl Mac do mikrofonu.
"Tohle tajemství se týká hlavně Martinuse, takže myslím, že vám to poví on sám." usmál se ještě a posadil se na židli,kterou nám připravili.
Posadil jsem se vedle něj a přiložil si mikrofon k ústům.
"Těžko se mi o tom mluví, tak prosím omluvte mé špatné vyjadřování." usmál jsem se.
Všichni fanoušci byli zticha, a čekali co že mě vypadne.
"Zhruba před rokem a půl, jsem měl přítelkyni. Myslel jsem že mě miluje. Jenže se mnou z ničeho nic, zrušila veškerý kontakt." pronesl jsem.
Marcus mě objal okolo ramen, aby mi ukázal že tu nejsem sám.
Slova se ujal Marcus.
"Teď prosím, aby jste nekřičeli. Martinusi, jdi!" usmál se na mě.
Marcus fanouškům ještě říkal, že nemají křičet a tak dále.
Zaběhl jsem do zákulisí.
Hned na kraji stála Rose, která mi už podávala Emmu.
Převzal jsem si ji a ona mě hned chytila za tričko a objala.
Hned jak jsem vyšel zpátky na pódium všichni utichly.
Vrátil jsem se za Macem a posadil se zpátky na židli.
Emmu jsem si posadil na klín a převzal si od Maca mikrofon.
"Po devíti měsících mi napsala, že mám dceru a že jde do dětského domova. Nemohl jsem to tak nechat. A když nás mamka nechce, zvládneme to i bez ní." uchechtl jsem se.
Slova se opět chopil Mac.
"Tohle je to nejlepší, co nás s Martinusem mohlo potkat. Sice si občas ještě zasteskne ale už ne tolik." uchechtl se Maci.
"Takže vážení. Představuji vám Emmu Gunnarsen!" křikl jsem s úsměvem.
Sálem se rozlehl ne příliš hlasitý potlesk.
"A co nám k tomu povíš ty?" usmál se Mac na Emmu a mikrofon ji přiložil k ústům.
"Jo. U. U. Pff." zažvatlala Emmička.
Všichni se začali smát.
"Tak, a teď píseň, která je složena jen a jen, pro tuhle naši princeznu." usmál jsem se.
Hudba se zpustila a my s Macem začali zpívat.
Emma byla vysmátá jako sluníčko.
➰➰➰
"Děkujeme vám!" křikli jsme s Marcusem naráz všichni tři se vydali do zákulisí.
Emmu jsem opět svěřil do péče Rose a odebral se do šatny.
Převlékl jsem se, zbalil si všechny věci a vrátil se za ostatními.
"Tinusi Emmě už jsem všechno zbalila." usmála se Rose a předala mi sedačku ve které spala Emma.
S Marcusem jsme pobrali všechny naše věci a se všemi se rozloučili.
Nasedli jsme do auta a vyrazili domů.
➰➰➰
Probudil mě dětský pláč.
Už po druhé za tuhle noc.
Vstal jsem a přešel k dětské postýlce, ve které nespokojeně ležela moje malá princezna.
Vzal jsem si ji do náručí a křik náhle ustal.
"Jo tak takhle to je." uchechtl jsem se.
"Princezna chce jenom spinkat s tatínkem." pohladil jsem ji po hlavičce.
Na kraj postele jsem naskládal polštáře a na druhý si lehl já.
Emmičku jsem položil doprostřed a tím vytvořil bariéru.
Emma se spokojeně převalila na břicho a po chvilince usnula.
➰➰➰
Probudil mě dotyk na mé tváři.
Otevřel jsem oči a pohled mi padl na mojí malou dcerku.
"Ale dobré ráno." usmál jsem se.
Posadil jsem se a vstal z postele.
Emmu jsem položil do postýlky a vydal se ke skříni.
Vybral jsem oblečení pro sebe i pro Emmu.
V koupelně jsem se převlékl a pak se vrátil do ložnice, obléct i Emmu.
Oblékl jsem ji bodýčko s nápisem daddy's princess, a růžové punčošky.
Vzal jsem ji do náruče a vydal se do kuchyně.
Pod schody jsem Emmu položil na zem a ta hned využila situace a odplazila se někam pryč.
"Dobré ráno." ozvalo se za mnou.
"Ahoj." odfrkl jsem.
Mac mi podal hrníček s kafem a talíř se snídaní.
Jen jsem se pousmál a všechno si převzal.
Otočil jsem se a vyrazil do jídelny k jídelnímu stolu.