Lovely boy (M&M) [incest]

➰36➰

Marcus:

"Ale nemůžu vám sdělit bližší informace. Nejste zákonný zástupce. Nemohl bych raději mluvit s vaším bratrem?" optal se nakonec.

"Omlouvám se strážníku, ale nemohl. Je třičtvrtě na dvanáct večer a většina lidí včetně mého bratra už spí. A pokud jde o ty informace, tak mi to říct můžete. Každý kdo se na našem případu podílí, vše sdělí nejdřív mě, já poté vše tlumočím jemnějším způsobem bratrovi." vysvětlil jsem.

"Dobrá tedy. Naše zásahová jednotka, je právě na cestě do bytu paní Skorgan. Vyhrožování se stále stupňovalo, a tak jsme usoudili že pokud Emmu drží, není v bezpečí." řekl poněkud lhostejně.

Zmrd...

"Dobrá. Mockrát vám děkuji. Okamžitě mi dejte vědět! Prosím. Mám přijet?" zeptal jsem se.

Nevím jestli mi rozuměl.

Mluvil jsem hrozně rychle.

"Kdyby jste mohl přijet na policejní stanici, bylo by to super." uchechtl se já okamžitě souhlasil.

Nemusel jsem se bát že Tinuse auto probudí.

Spánek má tvrdý.

A možná jsem mu ještě do čaje přidal prášek na spaní.

Ale jenom možná!

A ano, možná vás to překvapí.

Ale nic se mi u toho nestalo!

Nepopálil jsem se, neotrávil, nepořezal.

Prostě živý a zdravý.

I když ten čaj dělal Tinus...

Dokázal jsem ten prášek vyndat a hodit do hrneček.

A dokonce jsem to i zamíchal!

Přestal jsem všechno řešit a vběhl do předsíně.

Obul jsem si černé adidasky a černou bundu stejné značky.

Popadl jsem klíče od auta a vběhl do garáže.

Celkem rychle jsem vycouval a rozjel e směr centrum Osla.

Po pár minutách rušení zákonů na silnici, jsem zaparkoval před budovou policie.

Vyběhl jsem z auta rovnou dovnitř.

Věděl jsem kam mám běžet...

Zaťukal jsem tam, kde vždy a čekal kdo otevře tentokrát.

Byl to strážník Verkil.

Je z nich asi nejmladší a mě je nejsympatičtější.

Zároveň nemá moc zkušenosti se zásahem, takže jako jediný zůstal na stanici.

Povídali jsme si o všem možném.

Doopravdy je to super chlap.

A víte co ještě?

Fandí Manchester United!

Když jsem to zjistil, hned jsme se měli o čem bavit.

Netrvalo moc dlouho, a vyrušil nás telefon, který měl strážník v kapse na bundě.

Nenechal ho dlouho vyzvánět a zvedl to.

"Michelle?-Ano?-Hned?-To myslíš vážně?-Dobře-V pořádku-Jo fajn-Dobře-Ahoj." rozloučil se a telefon vrátil zpět na původní místo.

"Mám pro vás dvě zprávy. Dobrou a špatnou." řekl a já okamžitě zpozorněl.

"Povídejte!" zabručel jsem.

"Mají ji... Ale několik výhrůžek se stalo realitou." mé srdce poskočilo a opět jsem pocítil ti štěstí.

"Má zlomenou ruku a několik pohmožděnin. Také je mírně podchlazená a dosti vyhladivělá." pronesl už o dost smutněji.

Když to dořekl otevřeli se dveře.

Do místnosti vstoupilo mnoho strážníků ale poslední nesl dítě zachumlané v dece.

Rozpoznal jsem v tom dítěti Emmu.

Muž ji postavil na zem a já si klekl.

Jeden z policistů na mě ukázal a ona se otočila.

"Emmičko. Ahoj ty moje zlato." po tvářích už mi dávno tekli slzy.

Okamžitě se rozeběhla a jak jen jí to ručička v sádře dovolovala, mě objala.

Přivinul jsem si ji k sobě co nejblíže a postavil se.

Nahlas jsem vzlykal, a vůbec jsem se za to nestyděl.

Byli jsme středem pozornosti, ale to mě taky netrápilo.

"Mačiii." řekla tím nádherným dětským hláskem.

Odtáhl jsem ji od sebe tak, že jsem ji držel v podpaží.

"Bože můj. Víš jak se jmenuju. Vždycky jsem chtěl být strejda ale Maci mi bohatě stačí." pousmál jsem se a opět si ji k sobě přitáhl.

Několik policistů se ned mou poznámkou zasmálo.

"Tátá." zamumlala mi do ramene.

"No, počkej až tě uvidí. Víš jak jsi nám dala? Bude brečet jako miminko. Jako já teď." uchechtl jsem se a několik policistů se mnou.

"Mimi?" usmála se Emminka.

"Jo. Jako mimi." pousmál jsem se a políbil ji na čelo.

"Konečně si zas budu mít s kým povídat. To ti povím ten tvůj fotr je bez tebe jak ťatej. Já jsem na tom nebyl o moc líp, ale oba dva tady známe mé ego... Večer nechtěl ani usnout jak se na zítra těšil.
Neříkej mu to, ale dál jsem mu prášek. Byl vážně strašnej. Dvakrát se zlil jak prase. Buď ráda že jsi tam nebyla. I když příběh o kytičkách byl zajímavý, už nechci aby pil. A taky už po něm nechci uklízet. A ještě ke všemu máš doma moc nových hraček a oblečení. Taťuldovo reakci natočíme." pousmál jsem se a nastavil ruku.

Emma ze cviku nevypadla a plácla si se mnou.

Podepsal jsem všechny papíry a vyřešil pozůstalé problémy.

Ella jde na tvrdo do vězení, jen soud musí určit na jak dlouho.

Než byl všeho konec, bylo půl šesté.

Nakonec jsem Emmě oblékl její novou světle modrou bundu, kterou jsem cestou popadl.

Rozloučil jsem se a s Emmou v náručí se vydal do auta.

Autosedačku jsem nevyndaval, takže žádný problém.

Připoutal jsem ji a následně i sebe.

Pomalu jsem se rozjel směr domov.

Zastavil jsem před moderní vilou a vysvobodil z auta sebe i Emmu.

Ani jsem neparkoval do garáže...

Vstoupil jsem do domu, a Emmu položil do dětského koutku.

Okamžitě si lehla a usnula.

Rozmístil jsem deset kamer, abych měl Tinusovi reakci zdokumentovanou.

Teď jen počkat až přijde...

Už jen Tinusova reakce +odhalení vztahu a Emmi původu a Epilog.

To to uteklo.

Děkuju vám❤