Lovely boy (M&M) [incest]

➰1➰

"Martinusi, to zvládneš. Nebo chceš aby šla do dětského domova?" zeptala se mě máma.

"To nedopustím." zakroutil jsem hlavou.

S Macem jsme už dospělí. Letos nám bude 21.

Bydlíme spolu v Oslu. Máme tam takovou menší vilu, v klidné části města.

Je to klidná část ale hned za rohem jsou obchody.

Vážně je to jen tak pět set metrů.

Rodičům prý bylo smutno, tak si řekli že by chtěli další dítě.

Jenže po čtyřech měsících zjistili že to není to, co hledali.

Rozhodli se že Emmu dají k adopci.

Než to ale udělali, zavolali mě.

Přijel jsem před týdnem.

Emma se narodila 1.9. Tedy přesně před čtyřmi měsíci.
(Vím že je Emma 17.6. ale změna je život, ne?😂)

Celou tu dobu, si Emmi téměř nevšimli.

Normálně chodili do práce a hlídala ji sousedka, které rodiče řekli že Emma je moje dcera.

Za ten týden jsem se o ní staral převážně jenom já.

Máma nemá mléko, takže jsem jí dělal umělé.

Přebaluju, převlíkám, krmím, uspávám.

Rodiče se rozhodli že si ji nenechají, že ji dají k adopci.

Tak jsem to nechat nemohl.

Rodiče ňákým způsobem zařídili aby v rodném listu měla jako otce mě.

Matku nenapsali.
(Vím že to nejde. Ale teď už jde.😂)

Dneska si Emmu odvážím domů.

Marcus nic netuší. Nehodlám mu říct proč jsem najednou přinesl dítě.

Řeknu, že je moje. A její matka mě odkopla.

Mac ví jenom to, že vezu překvapení.

No nic. Kufry jsem hodil do auta.

Vzal jsem Emmu a bezpečně ji v dětské sedačce upevnil do auta.

Jsou ji teprve čtyři měsíce, takže je pořád hrozně malinká.

Emmu jsem dal na přední sedačku spolujezdce.

Ne aby se koukala z okna.

Ale proto abych na zadní sedačky mohl dát kufry.

A do kufru půjdou věci, které cestou musíme koupit.

Do Osla to máme osm hodin cesty.
Takže předpokládám že když je pět ráno, doma budem ve dvě odpoledne.

Musím počítat zhruba hodinu na nákup.