Lovely boy (M&M) [incest]

➰19➰

Martinus:

Před pár minutami jsme vystoupili z letadla.

Všichni kromě dvou sekuriťáků, Marcuse a mě s Emmou, už odešli.

Je to tak vždycky. Ostatní jdou v klidu napřed a odejedou.

Pak jdeme my, a ztrhneme rozruch.

"Jdeme chlapy?" zeptal se Kevin, jeden ze sekuriťáků.

Přikývl jsem a vzal si Emmu na ruku.

Marcus šel přede mnou.

Jsme s ochrankou domluveni že se zastavíme na třicet minut.

Pak nás prorvou ven.

Stáli jsme před dveřmi do té osudné haly, že které už se ozývají naše písně.

Otevřeli se dveře a jekot se zesílil.

Začali jsme všem mávat a rozešli se kousek blíž.

Bylo tady cca čtyřicet holek.

Všechny se podtavili okolo nás a začali si nás natáčet.

Vyfotili jsme se úplně se všema.

"Umí Emma už chodit?" zeptala se mě nějaká malá blondýnka anglicky.

Odhaduju tak deset-dvanáct let.

"Ano, dá se říct." usmál jsem se na ni.

"Ukážete nám to?" zeptala se brunetka která stála opodál.

Mac přikývl.

"Udělejte prostor." řekl Maci trošku víc nahlas.

Podal jsem mu Emmu a odstoupil o dva metry dozadu.

Klekl jsem di na kolena a.natáhl ruce k Emmě, která stála na zemi a držela se Maciho rukou.

Pustila se a nemotornými krůčky se vydala ke mě.

Pár sekund na to už jsem o držel v náručí.

Všichni začali tleskat a Emma se rozesmála.

➰➰➰

Právě teď sedíme na červeném gauči a čekáme až začne interview.

Emma spala v sedačce, kterou držela Rose.

"A jedem." ozval se kameraman.

Dostali jsme spoustu otázek.

Jak běžných otázek, tak i vcelku netradičních.

Asi dvacet minut jsme s úsměvem odpovídali, jenže pak se probudila Emma.

Začala vzlykat a Rose ji nedokázala uklidnit.

Vstal jsem a moderátorka za kamerou, se ne mě divně podívala.

Květa se myslím jmenuje.

Vzal jsem si Emmu, která se okamžitě uklidnila a posadil se zpět na gauč.

"Ahoj malá." usmála se Květa.

"Hii, Da. Da. Da." mávla Emma rukou a plácla se do stehna.

"Je hrozně roztomilé, že má váš merch." uchechtla se Květa.

"Jo, nechali jsme to ušít přímo na ni. Máme toho více." usmál se Maci.

➰➰➰

Tak a jde se na to.

Teď jsme dorazili na hotel.

Před chviličkou jsem uspal Emmičku a jen čekám až Mac vyjde z koupelny.

Ten rozhovor je vážně, doopravdy, hodně nutný.

Svlékl jsem si tričko a kalhoty.

Skočil jsem do postele a zachumlal se do deky.

Jsem celkem rád že nám hotel poskytl dětskou postýlku pro Emmu.

My s Macim máme manželskou.

Z přemýšlení opostelích mě přerušil Mac.

Svlékl ze sebe tričko s tepláky a lehl si vedle mě.

Otočil se na mě a usmál se.

Dobře, teď to dám.

"Ty, Maci?" oslovil jsem ho.

"Copak Tini?" svůj úsměv ještě zvětšil.

"J-já jen... Jak to- jak to mezi námi... je?" zeptal jsem se nesměle.

Jeho úsměv náhle zkameněl.

Trošku se nadzvedl a zády se opřel o čelo postel.

Hned jsem udělal to samé.

Mlčel.

"Marcusi, co když mě cítíš?" položil jsem mu druhou otázku.

Stále mlčel.

"Notak, mluv se mnou." povzdechl jsem si.

"Tinusi já tě miluju. Vždyť to víš." usmál se.

"Jo, vím. Ale jak to mezi námi je?" zopakoval jsem otázku.

Otočil se na mě. Chytil mě za ruce a zadíval se mi hluboko do očí.

"Tinusi..."