➰30➰

586 50 10
                                    

Martinus:

Marcus odešel do kuchyně.

Byl jsem na sebe naštvaný.

Má pravdu.

Pomalu jsem se vydal za ním a u dveří se zastavil.

"To jsem to zas posral." povzdechl si.

Opřel se o linku a upil ze svého kafe.

Zatvářil se znechuceně a vyplivl to na zem.

"Doprdele fujtajxl!" křikl a hodil s hrníčkem o zem.

Lekl jsem se a trošku sebou cukl.

V ten moment si mě Marcus všiml.

"Já... promiň Tinusi. Přehnal jsem to." špitl a zklopil pohled.

Opatrně jsem překročil střepy a objal ho.

"To já se omlouvám. Nevím co mě to popadlo, chtěl jsem od tebe odejít abych ti nedělal starostí." špitl jsem.

"Tinusi, o tom už nikdy neuvažuj! Co bych si bez tebe počal? Podívej se na tu spoušť. Vždyť si neudělám ani kafe." povzdechl si.

Opřel se o linku a hlavu si dal do dlaní.

"Snídal jsi?" zeptal jsem se trošku mimo řeč.

"Já... ne, bál jsem se že se zase říznu." špitl zahanbeně.

"Jdi si sednout do obýváku." přikázal jsem a on poslušně odcupital.

Všechno jsem uklidil a udělal jsem palačinky.

Všechno i s džusem jsem odnesl na stůl.

"Maci, pojď jíst." křikl jsem.

To ovšem nebylo vůbec dobré pro mě.

Hlava mě pořád bolela jako by mi do ní někdo bodal střepy.

Odešel jsem zpátky do kuchyně.

Do sklenice jsem nalil vodu a hodil do ní šumivou tabletku.

Vypil jsem to a vrátil se za Macim, který už se cpal palačinkami.

Sedl jsem si naproti němu a spokojeně se na něj díval.

Byl tak roztomilý.

Když dojedl, nádobí jsem odklidil do myčky a šel si sednout za Macim do obýváku.

"Tinusi, takže jsme si už vyměnili role zpátky?" zeptal se Mac tiše.

"Cože?" zeptal jsem se zmateně.

"No, ty jsi vždycky ten co byl vždy veselý, šikovný a staral ses i domácnost. Já jsem ten co si na tebe dává pozor." vysvětlil.

Tak takhle to chápe?

Bere mě jako ženskou?

Zamračil jsem se a kousek se od Macem odtáhl.

"Co? Bereš mě jako ženskou?" změřil jsem si ho pohledem.

"Ne, jen jsi vždy uklízet a vařil. Mě to ty poslední dva týdny fakt nešlo tak jsem doufal že bys mohl zase vařit ty. S tím úklidem ti klidně pomůžu ale..." přerušil jsem ho.

"Ale stejně mě budeš brát jako kuchařku, uklízečku a budeš mě mít jen do postele, že?" křikl jsem a opustil místnost.

Následně i barák.

Lovely boy (M&M) [incest] Kde žijí příběhy. Začni objevovat