Marcus:
Po snídani jsme se já, Oscar, Ella a samozřejmě Emmička, rozhodli jít vzbudit Tinuse.
Ella, to je moje překážka.
Je do Martinuse zblázněná a dává to dost najevo.
Její přítomnost mi není vůbec příjemná.
Otevřel jsem dveře a s Emmičkou v náručí vstoupil do pokoje jako první.
Pohled jsem zaměřil na postel.
Spal tam roztomilý blonďáček...
Ležel na břiše obličejem otočený k nám.
Deku měl staženou až u pasu, takže jeho mužná záda byla odhalena, protože neměl tričko.
Emmu jsem dal Oscarovi a chtěl si sednout na postel vedle Tinyho.
Bohužel mě předběhla Ella...
Skočila na postel a začala ho líbat na tvář.
Ruce jsem sevřel v pěst.
Svině jedna!
Tinus se zavrtěl a protřel si oči.
Martinus:
Někdo mě líbal na tváři.
Myslel jsem si že je to Maci.
Otevřel jsem oči a zděsil jsem se.
Přede mnou seděla Ella a chtěla mě znovu políbit.
Vykřikl jsem a strčil do ní.
Asi moc silně, protože sletěla na zem.
"Tyvole!" odfoukl jsem.
Bohužel se Ella hned zvedla a znovu se na mě natlačila.
"Ahoj zlato." usmála se a objala mě.
Všelijak jsem se jí snažil odstrčit ale držela se mě jako klíště.
"Ello, nech mě!" křikl jsem a vylezl z druhé strany postele.
Postavil jsem se a protáhl se.
Otočil jsem se na ostatní a prostě si nešlo nevšimnout slintající Elli.
Nechápal jsem...
Pak mi došlo že tu stojím jen ve spodním prádle.
Rychle jsem na sebe hodil černé tepláky a tmavě modrou mikinu.
"Dadada." ozval se dětský hlásek.
Usmál jsem se a rychle si Emmu převzal.
Usmívala se jako sluníčko, tak jako já.
"Co ty princezno? Japato že jsi mě tu nechala, co?" zeptal jsem se se smíchem.
Odpověď jsem samozřejmě neočekával.
"Probudila se když jsem šel na snídani. Kdybych ji tu nechal, probudila by tě." pohodil rameny Maci.
"Děkuju." usmál jsem se.
"Martinusku?" vypískla Ellina.
"Co furt chceš?" vykřikl jsem už dost naštvaně.
"Ty už mě nemiluješ?" zklesla.
Asi jsem zařval příliš nahlas.
"Nikdy jsem tě nemiloval, co na tom furt nechápeš?" zeptal jsem se zoufale.
"Tak to se mnou zkus!" vykřikla pisklavím hlasem.
Marcus s Oscarem jen zaraženě sledovali celou tu situaci.
"To by nešlo." povzdechl jsem si.
"Proč ne?" zeptala se s pozdviženým obočím.
"Mám práci, koníčky a hlavně dítě!" odfrkl jsem si.
"Za prvé, pracuju pro tebe. Za druhé, koníčky mám taky. Za třetí, dítě je přece... fajn?" spíš se zeptala.
"Nedokázala by jsi se o ní postarat." zakroutil jsem hlavou.
Vyskočila na nohy a vytrhla mi ji z rukou.
Držela ji tak nepřirozeně až jsem se bál.
Chtěl jsem si ji vzít zpět ale to už Emma s pláčem seděla na zemi.
Sehl jsem se a přivinul si ji k sobě.
Mezitím co jsem uklidňoval plačící Emmu, Marcus řval na Ellu.
"A proč se mnou prostě nechceš být?" vykřikla naštvaně.
"Protože někoho mám, jasný? Jsem zadaný!" křikl jsem a Mac za ní zabručel dveře.
"Fakt někoho máš?" zeptal se zaraženě Oscar.
Jen jsem s úsměvem přikývl.
"A teď to budou vědět všichni." poznamenal Mac.
"To jo no." uchechtl se Oscar.
Emma si odložila hlavičku na mé rameno a ruce mi položila na hruď.
"Myslím že princezna bude spinkat." usmál se Maci.
"Kluci, já si jdu pro věci. Za dvacet minut máme být v hale." Řekl Oscar a zmizel.
Pobrali jsme si věci, které potřebujeme sebou.
Pak jsme se museli převéknout, protože v teplicích nejdu a Maci s Emmičkou jsou špinaví od snídaně.
Občas si připadám jak kdybych měl dvě děti...
Oblečení na tanec jsme hodili do sportovky a pak už jsme se jen převlékli.
Marcus měl klasické modré potrhané rifle a bílé tričko.
Já černé rifle a žlutou mikinu.
Emmička skončila v růžovobíle pruhovaném bodýčku a šedých rifličkách.
Přes to jen bordovou bundičku aby jí nebyla zima a černou čepici z našeho merche.Mac si nandal černou mikinu a sebral sportovku.
Já si na záda hodil batoh a do náruče Emmu.
Všichni jsme se obuli a šli jsme čekat do haly.
➰➰➰
Marcus:
Před sedmi hodinami jsem dorazili.
Všechno včetně zvukovek máme už za sebou a teď jen procvičukeme choreografie.
Koncert začíná za hodinu a půl, takže očekávám že nás každou chvíli naženou k maskérkám.
"Marcus a Martinus do maskérny!" ozval se hrubý hlas celou halou.
Jen jsem si povzdechl a vyšel vstříc zákulisí.
Došli jsme k maskérně a vstoupili dovnitř.
Se všemi jsme se pozdravili a pak nechali holky pracovat.
➰➰➰
"Pět minut!" křikl někdo.
Nebyl jsem ani tak nervózní jako Tinus.
Právě se mazlil s Emmou a odmítal ji vrátit Rose.
"Dvě minuty! Na místa kluci!" ozvalo se.
Tinus nuceně předal Emmu Rose a postavil se tam kam měl.
Oba jsme do rukou dostali mikrofon a vyčkávali na signál toho, že nastala naše chvíle.
Ozval se signál.
Vyběhli jsme na pódium a začali zpívat colorfull.
Naše nejnovější píseň.