VII.

129 13 0
                                    

- Na video se podívejte dle vlastního zvážení. Obsahuje záběry z tábora!!!Není to hezká podívaná, ale může vám pomoci pochopit pár věcí v tomto díle. -

Položím ji zpět, ale rozhodnu se tady trošku porozhlédnout. Vidím malý stolek na kterým stojí lampa a pod ní...

Harry

Pod ní leží něco, co nejsem schopný rozeznat. Přijdu blíž, ale jen co mi dojde na co právě koukám začnu se klepat a plakat.

Už chápu proč si mě Tomlinson tolik chrání. O tomhle jsem už slyšel, ale nikdy, NIKDY jsem tomu nevěřil. Je to pravda. Rychle uteču do vedlejší místnosti, kde se schoulím na zem a opět pláču.

Abych vysvětlil o co se jedná. Vypráví se, že si nacisté dělají z mrtvých židů či jejich ostatků dekorace. Stínítka na lampy, dokonce mýdla, obrazy z jejich potetované kůže. To vše je naprosto nepřijatelné a nelidské. Co je ale horší je jakýmsi způsobem zachovaná hlava. Hlava jednoho z vězňů. (Můžu přirovnat k mluvící hlavě v autobusu v Harry Potterovi, poněkud nevhodné, ale pro představu výstižné) Je důkladně ošetřena a dá se říci vysušená.*

Slyšet o tom není dobrý pocit, obzvláště když jste v místě, kde se tyto hrůznosti údajně dělají. Ale vidět to doma u muže, kterému jste vděční za záchranu života? Zachránil mě proto aby si mohl vystavit mou hlavu? Bože ten pohled...

Plakal jsem velmi dlouho. Po jisté době jsem slyšel otevření dveří.

"Harry?" Zavolalo to monstrum. Klepal jsem se víc. Tak moc jsem se bál...

Přišel ke mně. Nenávidím ho! Je to jen krvelačná bestie jako všichni ostatní nacisté!

Cítil jsem dotyk na noze. Ihned jsem ucukl a plakal dál. Beze slova odešel. Co teď? Mám se pokusit o útěk? Bude to tam venku lepší než tady? Nebude lepší zemřít? Měl jsem hlavu plnou otázek. Strach s lidmi velmi manipuluje a se mnou obzvlášť. 

Měl jsem chuť se pomstít a ne jen za toho nebohého člověka který tu byl vystavený jako exponát v muzeu. Chtěl jsem se pomstít za maminku, tatínka, malou Amy, možná Gemmu a tisíce dalších mrtvých, nebo na smrt unavených a vyhladovělých lidí. Ale mám na to? Co dokážu? Zabít Tomlinsona? Ano to dokážu. Nebude to čekat a já to zvládnu lehce. Ale k čemu to bude. Je to jen jeden z mnoha monster.

Z mých ohavných a nelidských myšlenek mě vyrušil až něčí dotek. Vůbec jsem nezaznamenal příchod člověka. Ale i bez toho aniž bych věděl kdo to je, jsem ucukl. Ať je to kdokoliv, pokud je z tohohle tábora, není to člověk, ale ďáblův posel.

Zvedl jsem pohled. Přede mnou seděl doktor a Tomlinson. Snažil jsem se od nich dostat co nejdál to šlo, ale moc to nešlo. Seděl jsem totiž u postele, která v této chatce byla a která mi znemožnila jakýkoliv pohyb a s tím i jakoukoliv možnost útěku.

"Louisi nech nás tady chvíli samotný prosím." 

Tomlinson odešel. "Co se ti stalo? Něco ti udělal? Viděl jsi někoho zemřít?" 

Pohled třetí osoby

Mladý, uplakaný a vyděšený Harry si nepřál nic jiného než konec. Konec války, konec tábora, konec mučení  a nočních můr. Na otázku neodpovídal. Neměl na to dostatek energie ani odvahy.

Modrooký blonďák neměl ani tušení co se stalo. Jedno ale věděl. Louisovi na něm záleží. Troufá si tvrdit, že ho má rád, jistým způsobem možná i miluje, ačkoliv se to pochopitelně snaží skrývat. Louis nikdy nebyl nějak příliš hodný, ohleduplný ani vstřícný vůči židům, ostatně tak byl vychovávaný, to mu bylo nařizováno. Ale nebyl to vrah, nebyl to tyran. Ubližování ostatním mu nedělalo dobře a na tomto místě byl nerad, nedobrovolně. Harry si získal jeho pozornost, možná i obdiv a Niallovi bylo jasné, že pro Louisovo dobro by byla nejlepší Harryho smrt, ale nebyl schopen to udělat. Nebyl schopen zabít Harryho a to už zabil tolik lidí...

"Harry, měl bys mi to říct..."

"J-já ale nemůžu" zašeptal Harry. Bál se že dopadne stejně jako výše zmiňovaný 'předmět'. Bál se, že tak skončí i jeho rodina.

"Proč nemůžeš? Nic ti neudělám. Ani já, ani Louis. To ti slibuju" Niall se snažil znít přesvědčivě, ačkoliv věděl, že pokud je to něco vážného bude nucen Harryho usmrtit.

Na naivního chlapce to ale zapůsobilo. "Já jsem...chtěl jsem..." doktor si položil ruku na koleno mladšího a opatrně jej hladil "...prostě jsem si říkal, že by bylo lepší odsud utéct. Chtěl jsem zabít Tomlinsona. Hledal jsem tady pistol a našel jsem ji. Jenže jsem se příliš bál. Nemohl jsem. A...A potom. Potom tam. Je tam...." Harry to viděl před očima. Celé si to prošel znovu, od začátku.

Niall pochopil, že mu Harry víc není schopen říci a tak se vydal do pokoje, kde má Louis schované své zbraně. Rozhlédl se po pokoji a hned pochopil. Tohle byla nemilá úchylka nejvyšších nacistů. Vojáci jako je Louis a Niall to doma museli mít povinně, jinak by byli obviněni za spolupráci s židy a to by byla jistá smrt pro ně, i pro jejich rodiny.

Šel zpět k Harrymu "Taky mi to uděláte? Jsem tady u Tomlinsona aby měl další památku?" Harry věděl že si dovoluje příliš, ale v tento moment mu to bylo zcela ukradené.

"Kdyby to Louis chtěl udělat, už by tě měl dávno vystavenýho..." Niall řekl Harrymu vše o tom proč to tam má jeho kamarád vystavené. Harry si nebyl jistý zda může doktorovi věřit, ale uznal, že mu nic jiného prostě nezbývá. Na konec Niall uplakaného klučinu obejmul a došel pro Louise. Ujistil ho, že je Harry v pořádku a požádal ho aby to Louis neřešil, pokud nebude chtít sám Harry. Současně ho ale upozornil na fakt, že Harry musí zpět k ostatním. Už takhle to bylo velmi zvláštní.

Louis se vším souhlasil a pospíchal k Harrymu. Ve svém domě ho našel. Seděl jako tělo bez duše. Bylo to pochopitelné, ostatně každý vězeň to tady měl velice těžké. A i přes to, jak se měl Harry oproti ostatním dobře byl velmi vysílen. Psychicky i fyzicky.

Ten týden se stalo ještě pár věcí. Mimo to, že byl Harry několikrát surově zmlácen, byl hladový a unavený, Tomlinson už nevydržel a Harryho znásilnil. Harry nechtěl. Bál se. Nikdy nic podobného s nikým nedělal a tak odporoval.

Jeho obavy se naplnily a Harryho první sex byl prostě propadák, zlý sen. (Ostatně už jen proto, že byl znásilněn.) Bolelo to, ale nemohl odporovat. Tomlinson by ho zabil. Nakonec vysílením z této bolesti, křiku a odporování omdlel.

Louisovi to nebylo příjemné. Věděl jak Harry trpí a nechtěl mu přitěžovat. Nezbývalo mu ale nic jiného.  Musel dokázat svým kolegům, že je stejná svině jako oni a že mu na 'nějakym obyčejnym židovi' nezáleží.

To ovšem Harry netušil. Pochopitelně viděl jen Tomlinsonovo chování k němu, ani by ho nenapadlo že to Louise mrzí.

"Kéž bych se už neprobudil" Říkal si vždy když po tomto incidentu Tomlinsona viděl. Celý zbytek měsíce byl Harry jako všichni ostatní. Už neměl žádného zachránce, žádný chleba navíc, nic. Měl jen obrovský hlad a strach. "Asi jsem nebyl dostatečně dobrý" říkal si Harry mezitím co si Louis říkal: "Musím si zachovat odstup, musím ochránit jeho, ale musím ochránit i svou rodinu."

*Toto je opravdu fakt. Kdo by se chtěl přesvědčit je na toto téma i dokumentární film. Ale pozor! Opět připomínám jen pro silné povahy! (Kdo by měl zájem mluví se o těch hlavách v čase 16 min 38 s)

War |larry stylinson| ✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat