Vyléčím tě láskou

*16*

Harry se převaloval v posteli a nebyl schopný usnout. Celý večer se snažil z mysli vypudit otravné myšlenky na Severuse. Připadal si jako hlupák. Tak moc toužil mít někoho blízkého, že zapomněl na to jací jsou lidé. Nikdo nic nedělá jen tak. Proč se mu život tak mstí? Fakt, že si na něm někdo cvičil černou magii ho nezasáhl tak, jako Severus, který chtěl pouze napravit své svědomí. Možná, kdyby se vůbec nezeptal, bylo by mu líp. Považoval by Severuse za přítele a necítil by se tak smutně.

Na druhou stranu přemýšlel, zda nejednal unáhleně a nebyl příliš prudký. Měl pocit, že se Severus tvářil zklamaně, když odcházel. A Harry ať měl jakýkoliv vztek a názor, nikdy nechtěl Severuse zklamat nebo mu uškodit.

Povzdechl si a šel do kuchyně. Nemá smysl se snažit usnout.

Uvařil si silnou kávu a když usedal ke stolu, všiml si hodinek, které se mu houpaly kolem krku.

Možná by se měl Severusovi omluvit. On sám s ním přece zavedl hovor ze sobeckých důvodů. A najednou zjistil, že mu je Severusova přítomnost příjemná. Že se s ním cítí úplný.

Omluví se mu. Tak to bude správné.

~~~

Lily Potterová kráčela tmavou ulicí na samém kraji Londýna. Musela jít za Starkleym osobně. Ten zatracený ničema měl tu drzost odmítnout její pozvání!

Přitáhla si plášť blíže k tělu, přestože byl horký letní večer, jí bylo chladno.

Dům ve kterém Strarkley bydlel vypadal odpudivě a ošuntěle. Lily se otřepala odporem a vstoupila.

„Ale, ale, ale. Kohopak to tady máme? Není to snad slavná bystrozorka Potterová?“

Lily zachovávala klidnou tvář, ale uvnitř zuřila.

„Starkley. Bylo neslušné odmítnout mé pozvání.“

„Možná bylo, ale kdo o mé služby stojí, přijde si sám.“

„Nabídku znáš. Cenu taky.“

„Pokud jsem správně pochopil, mám zabít nepovedeného synka a profesora co strká frňák tam, kam nemá. Za to dostanu novou identitu a tolik zlata, že se v něm budu koupat. Tak by mě zajímalo, čím je ten kluk tak zajímavý. Cena je totiž opravdu vysoká.“

„To tě rozhodně nemusí zajímat. Ber nebo nech být.“

„Beru. Do měsíce je hotovo.“

„Měsíc? Proč tak dlouho?“

„Myslíš, že chci znovu do Azkabanu? Musím si to naplánovat. Ber nebo nech být.“

Lily se mračila, ale nakonec vytáhla z pláště váček s penězi a hodila ho před Starkleyho na stůl.

„Záloha. Zbytek až to uděláš.“

Beze slova se otočila a odešla.

Starkley se za ní chvíli díval, než se posadil zpět za stůl. Popadl brk a pergamen a naškrábal krátký vzkaz.

Musíme se sejít, stav nejvyšší priority. Přítel

Zavolal si hvízdnutím malou černou sovičku a vzkaz ji přivázal k noze.

„Tohle zanes Jamesovi.“

Doufal, že jeho starý přítel dorazí dostatečně brzy na to, aby společně zachránili Jamesova syna.