Den 18. 2.

1.3K 71 1
                                    

Leon - tučně
James - Kurzíva
Poznatek autorky - Tučná kurzíva

1. Plán: Přiblížit (Dostat) se k Jamesovi

18. 2 7:30

Ahoj Liame,

Jsem na cestě do školy a ještě před první hodinou chci uskutečnit 1. plán. Když dorazím ke škole, tak jako obvykle vyhlížím Jamese. Ten přesně jako každé ráno kolem mě prochází 7:40 se svojí partou. Vůbec si mě nevšiml. Jak nečekané. Otevře se škola a já jdu ke skříňkám. Jak už asi víš, tak jsem nejmenší kluk za školy. Všichni ze mě mají srandu. Samozřejmě jsem tu i jako šikanovaný panáček, který si nechá všechno líbit, protože je slabý a neubrání se. Takže, když má někdo z agresivnějších žáků špatnou náladu, tak si ji vybijí na mě. Dnes, ale toho mám v plánu využít. Hned ti řeknu jak.

Když jsem přezutý, tak najdu jednoho ze svých šikanátorů a omylem do něj vrazím. On mě už očekávaně namáčkne na skříňku a začne na mě něco řvát. V tu chvíli kolem prochází Jamesova parta. Zatím plán vychází. James se otočí a koukne na mě, v hrudi mi poskočí srdíčko. Ach ty jeho zelené oči. Než James stihl nějak zareagovat už si šikanátora podal jeho kamarád Len. Mám těch šikanátorů víc, tak je zbytečné si pamatovat jejich jména, když je stejně popletu. Len vzal šikanátora za ramena a odtrhl ho ode mě. Přirazil ho na skříňku vedle mě. Vše jakoby vylekaně pozoruji. Ale přesně v tohle jsem doufal. Len ho začne bít. Slyšel jsem, že Jamesova parta jeho proti šikaně, takže chrání nebohé šprty před agresory. Jsou to taková ochranka šprtů a to se mi hodí do mého plánu. Až se šikanátor svalí na zem, tak mě Len vezme za paži a odtáhne mě mezi ostatní. Připadám si mezi těmi vysokými kluky, tak nicotný. "Prcku, co jsi tam dělal, tak sám. Měl by ses držet s davem." Zamračí se Len. Po očku kouknu na Jamese, který se na mě upřeně dívá. Znervózním nad jeho pohledem. "N-no j-já chtěl na záchod." Vykoktám lež a sklopím pohled. "Ahh tak. Tak teď půjdeš s námi, aby ti už nikdo neublížil." Řekne a koukne na Jamese a ten jen pokrčí rameny. Asi hlavní mluvčí je tu Len. Jdu skoro uprostřed skupinky. Je tu ještě 5 kluků, které už neznám jménem. Všimnu si, že po mě pokukují. Jdu vedle Jamese a usměji se na něj. On se pousměje a mě zase poskočí srdíčko. Ach i to pousmátí je, tak hřejivé. "Jak se jmenuješ?" Zeptá se mě James a já na něj kouknu. Zdá se mi to nebo se na mě podíval se zájmem? 'Ale nebuď naivní Leone' okřikne mě moje svědomí. Zakroutím nad tím jemně hlavou. "Halóó." Uslyším Jamesův hlas a následné lusknutí prsty před očima, aby mě probral z tranzu. "J-jo pardón, jmenuji se Leon Mark." Zamumlám. Myslím, že jsem se dostal do vědomí Jamese, protože, ten si mě začal vybavovat. Takže 1. plán splněn.

Leon Mark to je ten šprt z druháku. Už vím. Několikrát prezentoval naši školu na různých olympiádách. Jak jsem slyšel, tak ho nikdo nemá rád a berou ho za podivína. No bodejť by ne, když má na sobě stále černo-fialové oblečení. Na krku černý psí obojek a ještě k tomu fialové kontaktní čočky. Ale mě to nevadí. Každý máme svůj styl. A on ho má takový zvláštní až roztomilý....Počkat co to tu říkám? Není roztomilý. Je to jen šprt, který nám teď přibyl na seznam hlídaných šprtů. Já totiž nesnáším šikanu. A když jsem to šel ředitelce oznámit, že toho a toho kluka šikanují, tak se různě vymlouvala, že to nemůže být pravda a blá blá blá....

Doprovodíme Leona ke třídě a až zaleze do třídy, tak jdeme pomalu s partou do třídy, ale zastaví nás nebo spíš mě můj fanclub holek, které se začnou po mě plazit. Proč mi je to poslední dobou nepříjemné?

Deník GayeKde žijí příběhy. Začni objevovat