Den 27. 2

639 51 2
                                    

Pondělí

Ahoj Liame,

Celou neděli jsme s Jamesem proleželi u filmů a u toho jedli popcorn. Umí být i vtipný, ale i pěkně protivný.
Navečer už jsem musel k sobě domů, abych si nachystal věci do školy. Ach bože.
No a ráno proběhlo jako každé jiné. Jen jsem ráno nečekal na Jamese a šel rovnou ke skříňkám. Bylo tu nějak prázdno. No jo vlastně nikdo nechodí, tak brzo do školy. Ale když jsem převlečený, tak mě někdo namáčkne na skříňku. Leknu se, že je to někdo z šikanátorů, ale byl to naštěstí James.
"Jak to, že na mě nečekáš před školou?" Zavrčí mi do ucha.
"Promiň nevěděl jsem, že jsem měl čekat." Zamumlám a kouknu na něj.
"Tak pro příště." Řekne a dá mi rychlou pusu.
Pousměji se. "Tak po škole?" Zeptám se a dám si batoh na rameno. On kývne a rychle ode mě odejde, když přijde jeho parta.
Přijde tentokrát ke mně Len. "Ahoj Leo." Pozdraví mě.
"Ahoj Lene." Pousměji se.
"Hele Leo nechceš jít dneska ven?" Zeptá se a já si všimnu Jamese jak stojí nedaleko nás, kouká na nás a propaluje mě pohledem.
"Lene já dnes nemůžu. Musím se učit do školy. Promiň." Sklopím pohled. On si povzdechne.
"Ani na chvilku Leo prosím." Prosebně na mě koukám. Kouknu na krátkou chvíli na Jamese.
"No dobře, ale jen na chvilku, protože zítra píšeme poloketku z matiky." Řeknu a vydám se do třídy a nechám za sebou stát Lena, který tam skáče radostí. Kolem Jamese projdu se sklopenou hlavou. Dojdu do třídy.
Najednou mi pípne mobil. Neznámé číslo. Aha už vím kdo to je....

J- James
L-Leon

J: Udělal si velký problém baby😈

L: Proč?😮

J: Dovolil jsem ti snad jít s Lenem?🤨

L: Počkej to snad mám mít od tebe povolení nebo co?!

J: Ty jsi to Leone pořád nepochopil co? Jsem tvůj pán. Já jsem ten co ti bude říkat co smíš a co nesmíš.

L: Ne s tím nesouhlasím. Každý má právo se rozhodovat za sebe.

J: Mě je jedno jestli s tím souhlasíš nebo ne! Tak to prostě je jasný?!

L: Tsss😒☹️. Ale stejně s ním půjdu a čau už musím jít.

S tím mobil vypnu i když mi brní v kapse. Začne hodina a my se postavíme a tím pozdravíme učitele. Potom se posadíme a učitel začne hodinu matematiky každodenní rozcvičkou. Docela mě štve ta jeho každodenní věta na začátku hodiny, která zní takhle: 'Otevřete si sešity a začneme rozcvičkou.' A ještě se u toho, tak blbě usměje.Je to otravné.
Takže až dořekl tu větu, tak jsme si otevřeli sešity a začali opisovat a následně počítat příklady co byli na tabuli. Měl jsem to vypočítané během 5 minut. Bylo celkem 8 příkladů a tak lehké.... No teda jak pro koho. Někteří to doteď nechápou. Ale mě matematika baví a jde mi, takže s ní nemám nejmenší problém. Celou hodinu mi brněl ten mobil v kapse... Bože on je tak otravný....
************************************

Deník GayeKde žijí příběhy. Začni objevovat