Učitelé Hudební výchovy: 3

"Do prdele! Nemám co na sebe!" řekla jsem a vyšla z pokoje. Přešla jsem chodbu a otevřela dveře hned na proti.

"Dommy. Půjčím si to černý tílko z BVB, jo?" řekla jsem na spící Dommy.

"Hmmm.." ozvalo se.

"Dík a vstávej! Za půl hodiny je škola!" řekla jsem a strhla z ní deku.

"Jdi někom s tou školou." zasyčela na a hodila po mě polštář.

"Fajn řekla jsis o to." řekla jsem a na mobilu jsem našla fotku 1D. (Nemám je ráda:/ A neberte to jako urážku jo?) Zvedla jsem jí hlavu a ukázala jí fotku.

"Né!" vykřikla, zvedla se a utekla do koupelny. Já jsem se zasmála a přešla zpátky do pokoje. Oblíkla jsem si tílko a vazala jsem si legíny s lebkami. Přešla jsem do koupelny. Ranní hygienu jsem měla za sebou. Kdyby něco. Vzala jsem si hřeben a natupírovala jsem si svoje černý vlasy, sem tam jsem měla červený pramínek. Namalovala jsem si oči a vyšla z pokoje. Sebrala jsem si svojí mikinu s BVB, svojí tašku s učením a vyšla z pokoje. Za sebou jsem práskla dveřmi a šla do kuchyně.

Tam jsem si namazala chleba s máslem a rychle se nasnídala. Stihla jsem ještě udělat Dommy snídani. Udělala jsem jí tousty. Za chvilku jsem jí měla už dole. Podala jsem jí tousty a šla si obout svoje černé kecky. Vzala jsem skate a vyšla z domu. Čekala jsem tam asi pět minut, než přišla Dommy.

(Aby bylo jasno. Rodiče mě v 15 vyhodili z domu. Moje jméno je Adéla Nevím. Ano opravdu je to moje příjmení. Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Dominika Batmenová. Ano opravdu se tak jmenuje, ale já jí říkám Dommy a ona mě Adel. Nikdo nám jinak neřekne. No řekne... To je jedno. Dommy je 18. Obě máme rády BVB. Oboje jezdíme na Skatu a jsme Emo. Problém? Já mám piercing v podobě kroužku ve rtu a v obočí.

Dommy má taky piercing. Jeden má v obočí, jazyku a ve rtu. Dommy má dlouhé vlasy. Fialové a sem tam ten černý proužek. Je menší než já a to mi vyhovuje:P A žijeme v ČR bohužel:// )

"Sorry, že mi to tak dlouho trvalo." řekla Dommy a rozjela se na skatu.

"Počkej na mě!" křikla jsem a rozjela se za ní. Ke škole jsme to měli jenom pět minut.

Dorazili jme k budově co si říká škola. Slezli jsme ze skeatů a vzali je do rukou. Vešli jsme do budovy a všechno začalo. Čekala jsem spoustu narážek na mě, ale nic. Všechny narážky plynuly na Dommy.

"Tak to brr... Jestli si chcete dělat srandu tak ze mě! Ne z ní. Nic vám neudělala a nic neudělá. Já jo, když nepřestane te!" štěkla jsem na ně. Dommy se podívala na mě pohledem alá zabiju tě.

"A jak mi v tom zabráníš?" řekl jeden blonďák a zamířil si to ke mě.

"Nechci být drzá nebo hnusná, ale jinak ti něco utrhnu a narvu ti to do pr... No ty víš kam." řekla jsem drze a drze se na něj usmála.

"Moc si dovoluješ holčičko." řekl.

"Neříkej mi holčičko ty maminčin mazánku." řekla jsem a hned všichni vydechli.

"Adel nech toho a pojď." řekla Dommy a koukala se směr třída.

"Jo. Poslechni tu svojí fialovou hlavu." řekl a usmál se na mě. Pohárek vzteku přetekl. Sevřela jsem ruce v pěst a jednu mu švihla. Potom ještě druhou.

"Nebudeš si na ní otvírat hubu jasný!" štěkla jsem na něj. On si jenom držel obličej a napřáhl se. Vrazil mi opravdu velkou facku. Já jsem se chystala na něj vrhnout, ale zabránila mi v tom Dommy. Chytila mě za boky a táhla mě pryč.