Učitelé Hudební výchovy: 3

Učitelé Hudební výchovy :3 Valentýn? 1

Adel:

Už je to asi měsíc, co jsem se přistěhovala k bratrovi a k jeho snoubence. Má nádhernou snoubenku. Jmenuje se Abby. Je štíhlá, trochu vysoká černovlasá, má nádherné hnědé oči a vlastně se podobá skoro mě. Vlastně je trochu horší než já. Taky má nespočet tetování a jedno m na krku. To tetování je na krku a je to pavučina s černou vdovou. Nikdy jsem moc nevěřila tomu, že by chodil můj bratr s někým takovým, ale chodí a já jim to nehorázně z celého srdce přeju. Mám ráda svého bráčku a mám ráda i jí. Dokonce mi i trochu připomíná Dommy a... Zase to pýchnutí u srdce. Strašně moc mi chybí. Je to už rok a pár měsíců, co jsem utekla z letadla a potom i z letiště. Docela toho lituju. Jenomže jsem nemohla jen tak na rychlo odjet. Teď jsem vážně odjela a místo toho, aby jela za nimi jsem šla ke svému Lukášovi (Neboli Lukas). Teď bude dokonce ještě Valentýn. Ano ten svátek lásky, který má být a já jsem se rozhodla, že zavolám CC-mu a popřeju jemu nebo případně jemu a jeho přítelkyni Šťastného Valentýna, ale hlavní důvod, proč mu chci zavolat je ten, že strašně chci slyšet ten jeho překrásný hlas. Aspoň jenom slyšet.
"Adel..." řekl Lukáš a luskal mi před očima. Já jsem pokroutila hlavou. Podívala jsem se na něho a usmála jsem se.
"Ano?" zeptala jsem se a čekala co mi můj bráška chce. On se na mě taky usmál.
"Víš... Bude valentýn a mě napadlo... Vlastně bych se tě chtěl zeptat, jestli se nechystáš třeba zavolat CC-mu. Mluvil jsem s Dommy a prý CC moc nekomunikuje s holkami. Jako těma cizíma. Chápeš jak to myslím... No a tak mě napadlo, že by ses jí taky mohla ozvat a třeba jí už taky říci, že už nejsi v ČR, ale že jsi tady. Udělalo by jí to velkou radost a navíc. Jsem si jistý, že by tě ráda slyšela, viděla, objala a taky by tě určitě ráda viděla." řekl Lukáš a usmál se na mě.
"Já vím, ale... Víš tenkrát jsem se s nimi nedomluvila normálně jak jsem tvrdila. Ve skutečnosti jsem utekla z letadla." přiznala jsem se mu. Čekala jsem, že bude Lukáš vyvádět a bude třeba nadávat, že jsem pitomá a tak. Všechno tohle jsem čekala, ale on si mě vztáhl do náruče a silně mě objal.
"Adel... ty jsi vždycky byla tvrdohlavá. Ach jo... Celá já. Až na to, že jsem hezčí než ty." řekl Lukáš a já se trochu zasmála. Taky se zasmál,ale za chvilku zvážněl.
"Adel. Jsem si na 100% jistý, že se na tebe už nezlobí a vlastně se na tebe nezlobili a, že určitě čekají na to, až se ozveš a zavoláš jim. Já Dommy znám a ty to víš. Nikdy se na tebe nezlobila a teď by tě určitě objala a obětím by tě škrtila k smrti. Víme to oba dva stejně. Prosím zavolej jí a klidně je všechny pozvi. Dům je velký pro všechny a já budu jenom rád. Takže... Zavolej jim ještě dneska!" rozkázal poslední větu Lukáš.
"Dobře... pokusím se." řekla jsem a trochu vyplázla jazyk.

Potom mě Lukáš líbl do vlasů a opustil můj pokoj. Já jsem šáhla po svém novém mobilu, protože jsem ten starý utopila v záchodě a hledala jsem číslo. Moc dlouho jsem nehledala. Zastavila jsem se nad číslem, které patřilo CC-mu. Pozorovala jsem jeho číslo a rozhodovala se, jestli bych měla nebo neměla. Nakonec jsem číslo vytočila a nadechla jsem se. Mobil jsem si přiložila k uchu. Mobil pořád vyzváněl.

Když jsem se chystala to típnout, tak...
"Ano?" ozval se CC-ho hlas v mobilu. Otevřela jsem pusu, ale z ní nic nevycházelo. najednou jsem úplně ztratila řeč. Nevěděla jsem co mu říct a začala trochu hlasitě dýchat. myslím, že CC to slyšel.
"A-Adel?" zakoktal se CC-ho hlas v mobilu. Najednou jsem přestala dýchat. Ztratila jsem řeč.
"A-A..." to bylo jediné co jsem ze sebe vydala, ale CC-mu to zřejmě stačilo.
"Miluju tě, Adel!!" řekl CC v mobilu. Po tváři mi stekla slza. Trochu jsem popotáhla.
"J-Já... Promiň, že jsem rušila." řekla jsem rychle a típla hovor. Nakonec jsem se rozbrečela a trochu nahlas. Uslyšela jsem kroky a do mého pokoje vešla Abby.
"Adel? Co se stalo?" zeptala se Abby a vzala mě trochu do náručí a silně mě objala. A já jsem se rozbrečela víc. Chyběl mi. Chyběl mi on a Dommy. Chyběli mi všichni. moc.
"Já jsem mu zavolala. Já jsem zavolala CC-mu a... zasekla jsem se.  On poznal, že jsem to já. On to poznal a řekl mi, že mě miluje. On mi to řekl..." vzlykala jsem.
"To bude v pořádku Adel... Neboj se..." utěšovala mě Abby a asi po hodině brečení jsem usnula.

Lukáš:

"Lukasi... Musíš mu zavolat! Musíš je pozvat na Valentýna k nám!" řekla mi Abby a když vrazila do naší ložnice momentálně jsem vylezl ze sprchy a oblékal si svoje pyžamové tepláky.
"Proč?" zeptal jsem se a nechápal. Abby si sundala tričko, které bylo mokré a až teď jsem si toho všimnul.
"Proč si..." začal jsem, ale Abby mě umlčela a oblékla si mojí košili, ve které normálně chodila spát.
"Protože Adel se odhodlala CC-mu zavolat. Adel prostě ztratila řeč nic neříkala a CC to prý věděl, že je to ona a řekl Adel, že jí miluje. Adel se trápí co tenkrát udělala. CC se trápí, protože nemá Adel a když ho pozveme a všechny ostatní trápit se nebude ani jeden." řekla mi Abby a já věděl, že má pravdu.
"Je to hezký, ale nesmí vědět, že tu Adel je. Protože chci, aby to bylo něco jako překvapení." řekl jsem a Abby semnou souhlasila. Sundala si kalhoty a skočila do postele a já za ní. Zhaslo se a potom jsme ještě probírali detaili.
"Zítra mu zavolám." řekl jsem. Potom jsem já a Abby usnuli.

Dommy měla pravdu. Ve skutečnosti přidám, když je ten valentýn, pár dílů. pro vás, jako poděkování. Všechny mám vás moc ráda a strašně vám děkuju. Ale jestli by jste nechtěli další díly, tak mi prosím řekněte, Ano?

Vaše Adel:)