Učitelé Hudební výchovy: 3

Pohled CC-ho:

Ucítil jsem, jak se prohnula postel. Marný pokus. Řekl jsem Adel, že jí miluju. Co si asi teď myslí. Něčí ledová ruka mě objala kolem pasu. Na sobě jsem měl jenom ručník. Podíval jsem se a hned podle prstýnku na palci jsem poznal Adel. Zčervenal jsem. Bál jsem se toho, co mi chce říct. Nevěděl jsem co mám od ní čekat... Přece jenom je to kočka a já... Jenom obyčejný kluk.

"CC?" zeptala se. Co mám dělat?

"A-Ano?" vykoktal jsem ze sebe... Cítil jsem jak se na mě víc natiskla. Cítil jsem její dech na zádech.

"Vydáváš příjemný teplo.." špitla.

"Děkuju.."

"Nemyslím to , jako, že jsi teplej, ale vydáváš to hezký teplo." řekla.

"Já vím.." řekl jsem a usmál se.

"CC? Neznáš o mě celou pravdu.." řekla Adel a cítil jsem jak znervózněla. Otočil jsem se k čelem k ní a viděl, jak jí ztekla slza. Palcem jsem jí setřel.

"Nemusíš mi jí říkat, jestli nechceš..." řekl jsem jí a povzbudivě se usmál.

"Je na čase ti to říct, CC. Chci aby jsi věděl, co se mi stávalo a co se mi stává. Dommy to všechno ví.." řekla a viděl jsem její smutný pohled...

"Co se ti stává?" zeptal jsem se.

"Začnu od začátku.. Jako každá normální holka jsem žila svůj život... Byla jsem normální a vesel... potom si ale všichni ze mě začali dělat srandu a ani nevím proč. Bavilo je to. Uzavřela jsem se do sebe a začala poslouchat jiný styl hudby, než ostatní. Začala jsem se oblékat do černé a nechala si udělat piercingy a vlasy. Tajně.. Když mě takhle viděli naši vyhodili mě z domu a prohlásili, že nejsem jejich dcera, ale zrůda. Se vším mi pomohla Dommy, s kterou jsem se tenkrát neměla v lásce. Začali jsme si pomáhat a věřit si jako někdy před tím..

Jednou na Dommy začal dorážet nějaký kluk... Nevím jak, ale vyjela jsem po něm a trochu ho zmlátila.. Je pravda, že on nevěděl jak se prát, ale šlo mu to.Jenže mě udal a já zjistila, že jeho otec je právník. Skončila jsem v pasťáku. Dommy říkala, že mě bude navštěvovat a tak to i dělala. Jenže jsem se tam setkala se šikanou a hned první den skončila na ošetřovně úplně stejně zmlácená jako teď. jednou se mě tam, ale jeden kluk zastal. Naučil mě i jak se bránit. No a prostě to potom došlo k ochraně slabších. Časem jsem se stala trochu i výbušná. Když mě pustili byla jsem ráda, ale neměla kam jít. Šla jsem tedy k Dommy. Přišla jsem k ní a její rodiče řekli, že nikoho takového neznají a ať vypadnu z jejich pozemku. Zavolala jsem jí a zjistila, že jí rodiče vykopli stejně jak mě a dala mi i adresu kde bydlí. Vydala jsem se za ní. Řekla mi všechno, že jí vyhodily kvůli tomu, že se mi začala podobat a že mě navštěvovala. Uvědomila jsem si, že je to moje chyba a řekla jsem si, že se o Dommy postarám za každou cenu. A to hodlám i splnit..." dokončila svůj monolog a rozplakala se.

Sedl jsem si k ní blíže a objal jí... "A každý den se setkávám se šikanou.." přidala ještě. Ochráním jí! Už jí nikdo neublíží! Ne dokud tady budu já. Adel si mě přeměřila pohledem a potom jím uhnula a zčervenala.