4.kapitola: Spojeneci v národu země.
"Heeeeppššííííííííííkkk!" Kýchla si Tsuki.
"Tsuki ty jsi snad nachlazená." řekl ospale Eiron.
"Ty asi nejsi zvyklí vstávat brzo, co?" zeptal se Manto.
"Nejsem." přikývl Eiron. Já jsem se jenom na svojí snídani koukala a jenom sem pila džus.
"Zel, měla by jsi něco sníst. Vždyť nebudeš mít sílu naučit se nový živel." Manto mě chytl za ruku.
"Není mi zrovna dobře." odsekla jsem se šla jsem se projít do parku. Sedla jsem si na kraj fontány a odýchala jsemm ten vlhký vzduch od fontány, bylo mi hned líp.
"Co tu zase vyvádíš?" zeptala se Rue a sedla si vedle mě.
"Neni mi dobře. Už v noci mi bylo špatně."
"Pojď!" Rue mě vzala za ruku a táhla ěm do hospůdky kde jsme se ubytovali.
"bež do svého pokoje a koukej se prohlídkou jestli nemáš někde nějáký vpich."
"proč prosim tě?" zeptala sem se.
"Nekecej a dělej!" Rue zvýšila hlas. Šla jsem k sobě do pokoje a prohlídla sjem se jeslti někde nemám nějáký vpich a taky jo na levém stehně. Vylezla jsem z pokoje.
"No?" zeptala se Rue.
"Jo mám vpich na levém stehně. Tady." ukázala jsem na místo, přes kalhoty, vpichu. Rue šla dolu do hospůdky. Já sem šla za ní.
"Pane hostinký zavřete hospodu asi za hodinu. Postřebujem s kamarádama něco probrat." Rue na mě mrkla.
"Dobře. Za hodinku zavřu, ale jenom na hodinu."
"jo myslim že hodina bude stačit. A ty pojď." Rue mě vzala za ruku a šli jsem do parku k fontáně.
"Chvíli počkej." Rue zavřela oči, kolem ní se zvedli malé kamínky o proměnu dvou prstů. Pravou rukou ukázala šikmo od sebe a kamínek letěl. Málem trefila jednu dívku, ale ta kamínek chytla a šla k nám. Její oči jsou azurové barvy, vlasy má hnědé barvy, místy zelené melíry. Nosí zelené šaty lemované zelenou barvou, podkolenky růžové barvy, černé boty, na krku jí visí zlatý náhrdelník se znamením jing a jang, v uších má červené naušnice, pod pravým okem má jizvu táhne se odzdola nahoru. "Ale Rue Gabrielle Eaton."
"Alice Beifong." holky se na sebe usmály.
"Alice. Tohle Je Zelfia Lopez. A potřebujem s tou o něčem mluvit. Mohla by jsi přít za půl hodinky do hospůdky u země?" zeptala se Rue.
"Jo příjdu." slyšela jsem hvýzdnutí a sebou švihla na zem.
"Wolfe!! Žraloku!!! Snakeu!!!!" zařval Rafu. Wolf přišel jako první nasl přes ramena dívku, dosil jí na Rafův mohutný stůl přímo před něj. Na Rafovi byli vidět vrázky. Vytrhl, z ještě těžce dýchající, dívky srdce a s chutí se do něj zakousl.
"Snakeu, bež do národa země a najdi Sky. Je služebnou a ochránkyní Zelfii Lopézové. Přivedeš mi jí hned!" křikl Rafu a Snake zmizel.
"A vy dva bežte. Chci mít chvíli klidu." zaprskal. Wolf se Žralokem odešli. Viděli Snakea jak je u jezera.
"Nemáš být náhodou na cestě?" zeptal Wolf.
"Mám. Ale já tu Sky znám. Když jsem byl jendou v zemi blesku tak jsem jí tam viděl i slyšel, jak se jmenuje i jak mluví. Nedokážu se podávat na to jak by jí Rafu vyrval srdce z hrudi." řekl Snake.
