Učitelův syn ✓

1. kapitola: Nový učitel matematiky

Vzbudil mě zvuk otravného budíku, který mne ujišťoval o tom, že školu ještě nepodpálili a nezrušili její průběh. Zacvakl jsem tu krabičku kazící mi náladu, vyškrábal se z vyhřáté peřiny a zašel do koupelny na ranní hygienu. Prošel jsem chodbou a v kuchyni se postavil k lince, kde mi mamka připravila svačinu. Strčil jsem ji do tašky, vzal si ke snídani jablko a vyšel dveřmi vstříc novému pondělnímu dni.

Musel jsem všechno stíhat a tak jsem vstal raději o hodinu dříve, abych se přesvědčil, zda jsem nic nezameškal. Připravil jsem věci do tašky, zasedl k snídani, udělal si kafe a poté se vydal k autu. Ani ne o deset minut později už jsem stál na parkovišti u školy a i se svými věcmi se vydal do budovy, kde na mě bude čekat ředitel, aby mi ukázal učebny těsně před tím, než začne první matematická hodina. Docela jsem se bál, jestli mě studenti v klidu přijmou, jelikož podle ředitele minulý učitel odešel proto, že ho žáci nějakým způsobem šikanovali a on si je nedokázal srovnat. No, něco mi říkalo, že toho se nemusím zrovna moc bát.

Vylezl jsem z autobusu a u toho si vyndával sluchátka, v kterých mi hrál nejnovější song od Shawna Mendese. Nikdo si mě nevšímal – jako obvykle mě všichni jen přešli, jen dva mí nejlepší přátelé na mě věrně čekali u školy a házeli po mě usměvavé obličeje. Došel jsem k nim se sklopenou hlavou a jak má Imisha ve zvyku, hned mě objala.

„Tady odteď budete mít svůj kabinet. Pokud vám tento luxus nestačí, obraťte se prosím na úřady." Otočil se ke mně ředitel zády a odešel dveřmi, které za sebou zabouchl. To, že mám peníze, ještě neznamená, že nebudu spokojený s místností – no, i když bych možná měl, protože mi to tu připadalo opravdu těsné. Jen taktak se mi sem vešla židle a pracovní stůl – skvělý první den v nové práci, pomyslel jsem si s úšklebkem a začal si na již zmiňovaný stůl odkládat věci, které jsem si s sebou přinesl.

„Dneska k nám přijde ten nový učitel a holky na záchodech říkali, že je děsně sexy." Pochlubila se Imisha. „Třeba se mi zalíbí." Zavtipkoval jsem a ona se zašklebila. „Moc bych si z toho bejt váma srandu nedělal." Pokáral nás Pevari s vědoucím výrazem ve tváři. „Jeden kluk ze třídy o něm řikal, že je to kriminálník. Prej ho neodsoudili, ale stejně si myslim, že by pro tebe nebyl dobrá partie. Sorry Kawami." Pocuchal mě ve vlasech Pevari, rozloučil se s námi a zmizel v učebně biologie, zatímco my vešli s Imishou do třídy, kde se má první hodinu učit právě již zmiňovaná matematika s panem Kriminálníkem.

Puntičkářsky jsem srovnal tužky na stole v učebně a čekal s podivným napětím na studenty, kteří každou vteřinou vtrhnou do dveří. Posadil jsem se na židli, pročetl si pár poznámek ohledně příkladů, které právě probírají, a projel odshora dolů seznam žáků. Dveře se rozrazily a objevilo se v nich několik studentů, kteří se sekli na prahu, a jejich oči se upíraly na mou osobu – znervózněl jsem ještě víc a pozvedl obočí, když se ani jeden z nich neměl k pozdravu.

Můj první dojem byl takový, že přede mnou na židli sedí hezky vypadající učitel, s pěkně upraveným účesem a dokonale nažehleným oblečením. Díval se na nás a my na něj, nikdo neřekl jediné slovo, dokud se dveřmi neprohnal Frederik a aniž by si nového učitele všiml, rovnou zařval na celou učebnu poznámku o mé orientaci a strčil do mě tak silně, až jsem se bál, že skončím na zemi – naštěstí mě zachytila Imisha, která po něm ihned hodila naštvaný pohled. „Tak co ty buzíku, chtěl bys vojet moji dokonalou zadnici?" měl jsem co dělat, abych se tam nerozplakal. Takový trapas!

Sledoval jsem, jak do toho kluka strčil a nasraně bouchl dlaní o desku katedry, aby si mě všiml; mezitím však stačil říct dost hnusnou věc. „Pokud jste si nevšiml, jsem tady a takovéto chování na svých hodinách nestrpím. Jak se jmenujete?" vyzval jsem ho. On si pouze odfrkl a s nezájmem odpověděl Frederik. Udělal jsem si do třídní knihy poznámku o jeho chování a čekal, až se všichni příchozí posadí.