Už to bude dvanáct let... Dvanáct let ve vězení. Na svůj předchozí život již téměř zapomněla, nepamatovala si dětské hry, ani své přátele... A to co jí v paměti zbylo ji děsilo, všechny její vzpomínky se totiž omezily pouze na oheň, krev a smrt. Občas se jí vracely ve snech, to se poté budila s křikem a se slzami v očích, ale jestli jsou horší sny nebo realita, to nevěděla. Bolest vzpomínek totiž byla alespoň nějakým pocitem...
Když se otevřely dveře, málem vyletěla z kůže, málem zapomněla, že není na světě sama.
,,Arieno!'' zazněl onen známý hlas, protkaný nenávistí.
Dívka se postavila na podstavci.
Jakmile se rozezněla hudba, Ariena začala tančit.
Ačkoli její pohyby byly ladné a lehké, tvář měla staženou žalem a nenávistí. Nenáviděla své vězení, svého věznitele i sebe samu...
Mág jí pozoroval se samolibým výrazem ve tváři, rád ovládal druhé, hlavně pokud šlo o dceru jeho úhlavního nepřítele.
Hudba dozněla a dívka ztuhla v konečné pozici. Cítila, že se na ni mág stále dívá, ale ověřit si pravdivost svého úsudku se neodvážila.
Zanedlouho mág opět odešel. Jakmile se za ním zavřely dveře, Ariena se zhroutila na podstavec, objala si kolena a rozplakala se... Proč? Proč z ní udělal pouze loutku? Co se to s ní stalo? Kde je ta hrdá dívka, která se nebála vmést mágovi svůj názor do očí? Jak se mu podařilo ji zlomit...?
Omlouvám se, kapitola je kratší, ale snad se to zlepší... 😂
ČTEŠ
Tanečnice
FantasiZavřela oči a sestoupila z podstavce, do nohou ji zastudil sníh. Když oči opět otevřela, zračilo se v nich odhodlání. Vykročila směrem ke sklu... Rozhodla se, udělá to. Rozbije své vězení... Za cover vděčím úžasné Angua340 ❤... moc Ti za něj děku...
