Tanečnice

Dívka s havraními vlasy

... Čtyři výkřiky, dva ženské, dva mužské, tři z lidu, jeden z pódia. Ale proti vší pravděpodobnosti, ani jediný nezněl zoufale. V tom jediném slově byla síla tak neuvěřitelná, až nejedno srdce zatoužilo jít za nimi, třeba do horoucích pekel.

Už dost! Jeho krev na mých rukou nespočine. Z této myšlenky, z prosté lidskosti a soucitu pramenil první výkřik. 

Je čas přestat se skrývat. To byla jediná úplná věta znějící v uších majitele druhého výkřiku, věta seskládaná ze střípků rozlámané víry a odvahy.

Přišel čas připojit se k rodině, nebudou trpět sami. Odtud, z čisté lásky a pevné vůle pramenil výkřik třetí.

Napravím chybu, vrátím lidem naději. Čtvrtý výkřik byl výkřikem oddanosti a hrdosti zapomenutých věků.

Tári překvapeně pohlédla na Faileona a on na ni, v jeho tváři se mihlo prozření a zornice se mu rozšířily, pochopil. Už věděl, odkud ji zná. Ten okamžik trval sotva vteřinu, než se dívka otočila a míříce kroky k pódiu.
Faileon chvilku stál, jako by mu nohy přimrzly ke kamenému dláždění, jak je možné, ži si to dodnes neuvědomil? Hlavou mu prolétla jedna myšlenka přehlušující všechny ostatní. Nesmí se nechat zajmout, tentokrát by nepřežila! Vydal se za ní, nevnímajíc bolestný pohled Marien a Restalona.
Dav, jímž se zprvu musela prodírat, se nyní sám rozestupoval, ne však ze strachu nebo znechucením, jak očekávala. To gesto znamenalo smutek a úctu. Věděla, že Faileon běží za ní, ale snad ještě lépe věděla, co musí udělat. Nesmí domustit, aby se cokoli stalo jemu, nebo jehi sestře a musí zvednout svůj lid z popela, o nějž jej sama uvrhla. Její hlas, náhle jesný a zřetelný přehlušil ostatní zvuky.
,,Já jsem ta, kterou hledáte. Jsem ta dívka s havraními vlasy, jež provinila se zločinem nejstrašnějším. A skutečně, byl zločin ukrývat se před pravdou, byl ten nejstrašnější zločin nechat se zlomit, ale nebyl zločin prchnout z vězení." už byla takřka u pódia, viděla tvář mluvčího staženou zděšením a vzteky, cítila napjetí všude kolem, věděla, že Faileon poznal její záměr a nesnaží se ji zadržet. ,,Jsem uprchlý otrok, tanečnice ve skle... Jsem princezna Ariena."

Uznávám, kapitola měla vyjít dřív a být delší... a neměla mít tak otevřený konec... Ale nestíhám. V každém případě další kapitola vyjde nejdřív za sedmnáct dní, jelikož jedu na tábor a nebudu na síti... Snad jste si tuto nedokončenou kapitolu užili!

Mějte se krásně!
Isilien