I need you Fovvs

Eight

Pohled Brooklyna

Jsem snad ten nejšťastnější člověk na světe. Dnešek byl pro mě dnem kdy jsem byl po dlouhé době zase šťastný.

Když mě Jack políbil nemohl jsem tomu uvěřit že to vážně udělal, i přes to že mi tvrdil že není na kluky. Když jsme se rozloučili šel jsem zpátky domů a ještě se podíval na svého bruneta co právě odchází k sobě domů.

Chtěl jsem jít k sobě do pokoje abych se vyhl té konverzaci s mamkou proč jsem se líbal s Jackem. Ale marně...

Od doby co se to všechno dozvěděla mě hlídá, aby se mi nic nestalo. Jako kdyby nechápala že mi je už 17 a postarám se o sebe.

,,Brooklyne ani to nezkoušej se proplížit a pojď sem"
Fuck.

,,Byl to jen kamarád mami"

,,Jo? Já viděla že to asi kamarád nebude"

,,Mami neboj se, zvládnu to sám a navíc Jack by mi neublížil"

V tom mi něco cvaklo v hlavě a začínal jsem se bát aby mi taky něco neudělal protože jsem ho
znal jen chvíli, ale ne to je blbost on takový není.

,,Jak myslíš, já tě hlídat už nebudu, ale jakmile ti zase někdo ublíží můžeš si za to sám a já tě varovala"

,,Hmm"

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Ráno jsem vstal na zvonění budíku které tak nesnáším...ale komu se chce každé ráno vstávat brzy, mě teda ne.

Vyhrabal jsem se z postele šel se obléct do věcí do školy.
Vzal jsem si tašku co mám do školy a ještě si do ní dal úkol, který jsem vůbec nedělal včera asi v jedenácté večer, protože jsem na něj zapoměl vůbec nee.

Šel jsem dolů a přemýšlel co si dám ke snídani.
Rozhodl jsem se pro obyčejný jogurt a k tomu jsem si nalil sklenici džusu.

Když jsem dojedl, dopil jsem džus a vzal si mobil společně s klíčema, bundu do ruky a vyrazil do školy.
Ale to jsem nevěděl že na mě bude někdo čekat přede dveřmi.

,,Jacku? Co tady děláš?"

,,Nerad mě vidíš?"

,,Ne to ne. Moc rád tě vidím"
Pousmál jsem se a Jack šel ke mě blíž a dal mi pusu.

,,Měli by jsme jít do školy už takhle trochu nestíhám a v tom případě myslím že ty taky ne"

,,Vždyť není tolik hodin máme čas"

,,Opravdu?"
Ukázal jsem mu displej mého mobilu kde byl čas 7:43.

,,No tak fajn máš pravdu tak jdem"

Vítězně jsem se usmál a vyšel za Jackem. Chytil jsem ho za ruku a propletl si sním prsty.
On se na mě podíval a usmál se.

Pohled Jacka

Když mě Brook chytil za ruku, byl to nepopsatelný pocit, který se mi moc líbil.

S Brookem jsme došli ke škole a vydali se ke skříňkám pro věci.

Počkal jsem na Brooklyna a už jsme chtěli jít do třídy, když v tom jsem uslyšel takový to naříkání.
Zastavil jsem se a Brook se na mě podíval nechápavým pohledem, asi to neslyšel.

,,Co se děje Jac.."

,,Pššt"
Brook se rozhlédl kolem sebe, aby zjistil proč má být potichu a já nadále poslouchal jestli to neuslyším znovu.

A taky že jo. Vycházelo to ze záchodů, ale už ne tolik hlasitě.
Šel jsem se tam s Brooklynem podívat.

Nejprve jsem nikoho neviděl, ale pak jsem si všiml jak někdo sedí u umyvadel a hlavu má položenou v klíně a brečí.
Hned mi to došlo že to je Andy, podle těch blonďatých vlasů a drobné postavy.

,,Andy? Jsi v pořádku?"

,,J-jo"

,,Jo jasně, to vidím...Co se stalo, zase tě zbili?"

,,J-jo"

,,Podívej se na mě, to nebude tak zlé"
Klekl jsem si k němu a dal mu ruku na rameno a čekal co udělá.

On po chvíli zvedl hlavu a mě se naskytl pohled na jeho uslzené oči, červenou tvář a roztrhlý ret.

,,Neboj to bude dobré to se zahojí"

,,To sice jo, ale zase tu budu chodit se zmlácený ksichtem"

,,Pojď zvedni se to bude dobré"
Řekl Andymu Brook a podal mu ruku.
Andy ji přijal a já mu taky pomohl se zvednout.

Opláchl si obličej a v zrcadle se díval na svůj obličej.

,,Andy, tohle to ale dříve nedělali ne?"

,,Asi, já nevím, já už nevím co mám dělat je toho na mě strašně moc a teď se k nim ještě přidal Ryan, já, já už nemůžu..."

,,Andy...pojď sem"

Řekl Brooklyn a přitáhl si Andyho do obětí. Asi ví jaké to je a ví že obětí pomáhá.
Trochu jsem žárlil že objímá jiného kluka než-li mě. Ale vím že Brooklyn mě má rád a já nemusím žárlit. A už vůbec ne na Andyho, jo sice je taky na kluky, ale on by mi Brooka nepřebral.

,,Tak co Andy, zvládneš to?"

,,Jo díky kluci"

,,Není zač"

Vyšli jsme ze záchodů a já si všiml že se na nás podíval Ryan, který procházel 'nenápadně' kolem. Sice jen na chvíli takže nevím jestli to Andy a Brook viděli, ale já jo.

Přišlo mi to zvláštní...Rye se na Andyho pořád dívá nebo se na něj u někoho vypatává a včera jsem viděl že ho zvedl ze schodů když ho z nich Max schodil, ale při tom se chodí dívat jak mu Max ubližuje nebo jim ho pomáhá chytat...Něco mi na tom jeho chování nesedí.

,,Tak se měj Andy"
Vytrhl mě z myšlenek Brook když se loučil s Andym.

,,Jo vy taky ahoj"

,,Ahoj"

Pohled Ryee

Po tom co Max zase zmlátil Andyho jsme odešli ze záchodů a nechali ho tam. Začínám mít nutkání jim říct ať už toho nechají.

Přemýšlel jsem jestli tam nemám za ním zajít, protože za pár minut má zvonit a Andy ještě není ve třídě. Vždycky je tady v čas.

Tak jsem se zvedl a šel jsem dolů. Když jsem si, ale všiml že ze záchodů akorát vychází Andy s Jackem a nějakým druhým klukem, kterého neznám, dělal jsem jako že jdu někam jinam, aby to nebylo nápadné.

Asi mu pomohli za což jsem byl rád, za prvé že jsem tam nemusel jít já a pak přemýšlet proč tohleto sakra dělám a za druhé že mu pomohli, protože odemne by pomoct nechtěl.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
Ahojky
Opět jsem tady s novou kapitolou
❤❤❤
Ehm...často mi říkáte že je vám líto Andyho a ať mu už neubližují, já vím, vím to že to je prostě takhle, ale slibuju, opravdu slibuju že to za pár kapitol bude lepší, ale musela jsem to tak udělat na začátku aby mi to pak zapadlo do děje.
Tak doufám že se vám to líbilo a zase příště!!

××Elle