I need you Fovvs

Thirty-two

              *Druhý den ráno*

Pohled Andyho

Když jsem se vzbudil bylo už docela veliké světlo. Což mě překvapilo...
Ta hlava mě pořád od včerejška bolela, ale zima mi už tolik nebyla, naštěstí že máme to ředitelské volno a nemusíme už do školy.

Ležel jsem v objetí mého bruneta, který sladce oddychoval. Jak já zbožňuju když se můžu dívat na něj když spinká...Je jak malé miminko, které spokojeně plave v říši snů...no dobře je trochu přerostlé miminko.
Opatrně jsem se natáhl pro mobil abych ho nevzbudil a podíval se kolik je hodin...Bylo jedenáct dopoledne, to jako vážně jsme tak zaspali?! No takže ho nakonec budu muset vzbudit.

Začal jsem mu prstama kreslit imaginární kolečka na jeho dokonalé hrudi.
,,Ryei? Dobré ráno zlatíčko"
,,hmmm....Dobré ráno andílku"
,,jak jsi se vyspal?"
,,Dobře, měl jsem u sebe to co jsem chtěl"
,,aww"
,,a jak pak ti je?"
,,možná je to o trošililinku lepší, ale nevím no.."
,,hmm...a kolik je vůbec hodin?"
,,jedenáct"
,,jako fakt?"
,,jo tak pojď vstávat"
,,néé já se chci ještě válet v posteli a mazlit se"
,,Já nejsem plyšák Ryaene"
,,Andy!!!"
,,promiň.."
,,tak alespoň ranní objetí"
,,No fajnn"
Obejmul jsem ho ale on mě povalil zpátky do lehu a doslova mě zalehl abych se nemohl zvednout.
,,Ryeiiiiiiii no tak...slez ze mě"
,,hmmm ty mouchy dneska ale bzučí"
,,No tááák...dostaneš pusu"
,,jen jednu? Za jednu pusu neslezu"
,,dostaneš jich kolik budeš chtít i kdyby jsme měli jenom celý den ležet a já tě zasypával polibky"
,,to už by se dalo vyjednávat"
,,tak a dost Ryei! Buď to a nebo nic...už nemůžu dýchat"
,,No jo promiň.."
,,v pohodě, tak pojď vstávat"

Zvedl jsem se z postele a šel si vybrat oblečení. Vzal jsem si černé tepláky a bílé tričko.
Rye se oblékl do svých tepláků a světle modrého trička.
Ryeovi zrovna někdo volal tak mi naznačil že to musí vzít, kývl jsem hlavou že rozumím a odešel do kuchyně...Už asi udělat něco k obědu.
Snídaně by neměla cenu takže jsem vybíral co si uvaříme.

Zíral jsem do ledničky a snažil se tam najít něco k jídlu.
Když v tom jsem ucítil jak mě někdo chytil za zadek. Byl to samozřejmě Rye. Jeho ruku jsem dal pryč a dál se věnoval ledničce.

,,ty Andy? Co ta hlava? Zvládl by jsi menší výlet? On mi totiž volal Mikey jestli za ním nechci přijet na návštěvu, tak jestli pojedeš semnou nebo ne.."
Otočil jsem se na něj abych mu mohl odpovědět.
,,hele asi spíš ne, ještě mi není moc dobře...ale pozdravuj ho odemně"
,,tak dobře, tak já se cestou někde stavím na oběd a vrátím se až večer jo?"
,,počkej ty pojedeš už teď?"
,,No jo"
,,aha...no dobrý jen že už tak brzo"
,,jo přeci jen je to kus cesty....a jenom informace pro klid tvé dušičky, Paul si někde zařizuje tu práci měl by se vrátil až pozdě večer, takže já přijedu dřív nemusíš se bát"
,,to je dobře...Nemám z něj dobrý pocit"
,,pročpak?"
,,už od prvního pohledu mi přišel divný, ty jeho řeči, jak na mě kouká a včera mě plácl přes zadek.."
,,neboj hned jak ho uvidím tak si to s ním 'vyjasním' "
,,tak jo....tak už jeď ať jsi v čas doma"
,,Dobře, a ty odpočívej andílku ať jsi co nejdříve zdravý"
,,jojo...tak ahoj"
,,ahoj"
Dal jsem mu pusu a on odešel.

Vůbec jsem nevěděl co si udělám k obědu. Sice jsem neměl moc hlad ale Rye říká že zase málo jím...no má asi pravdu, zase mám určitý odpor k jídlu a nevím proč.

Nakonec jsem si dal těstoviny s nějakou omáčkou, která neměla název a vzešla z mého nápadu. Ale chutnalo to dobře.
Ta hlava mě pořád bolela tak jsem si šel zkusit lehnout. A po chvíli převalování se mi povedlo usnout.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
Prospal jsem skoro celé odpoledne ale už mi bylo lépe. Hlava mě nebolela ani se mi už nemotala.
Bylo něco kolem šesté hodiny a Rye psal že tu tak za hodinu bude.

Šel jsem dolů protože jsem slyšel nějaký zvuk.
Jen co jsem ho uviděl naskočila mi husí kůže...Něco mi říkalo že tohle dobře nedopadne.
Tohohle člověka jsem se bál už od prvního okamžiku co jsem ho poznal....

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
A-Ahoj-ky
Tak tady je další kapitoláá...Já doufám že se vám alespoň trochu líbila.😊😅
Absolutně nechápu jak, kdy, proč nebo za co ale takhle knížka má 5,02K přečtení!!!!! Děkuju moc, moc si toho važím❤❤
a ještě zpátky k dnešní kapitole...Ten hrob mám už vykopaný.
Tak zase příště!!

××Elle