I need you Fovvs

Eleven

Pohled Ryee

Konečně jsem si to všechno srovnal v hlavě...ani nevím čím mě někdo takový jako je Andy zaujal, ale něco mě pořád k němu táhne a nemyslím si že někdo jako on si zaslouží takové věci co mu ostatní provádí. Chtěl bych mu pomoct se z toho dostat...

Ale hlavní věc je ta, že na něj musím opatrně, musím si u něj získat důvěru co nikdy k nikomu neměl. Kdybych si to neuvědomil asi bych se do toho vrhl bez přemýšlení a mohl mu ještě více ublížit.

Z přemýšlení mě vytrhl zvonek oznamující konec hodiny.
Přišlo mi divné že Andy nebyl na hodině, při tom tady ve škole byl tak proč by nešel na poslední hodinu?

Nedávám moc ve škole pozor a v hodinách taky ne, tak jsem se ještě rychle rozhlížel mezi žáky co už byly na odchodu a jak jsem si myslel nebyl tady ani Max a Louis.

Tušil jsem že zase někde něco dělají Andymu a ještě víc jsem se děsil toho že to bylo nějakých čtyřicet pět minut co jsem je neviděl. Musel jsem ho najít a už jim to konečně říct ať ho nechají na pokoji.

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>

Šel jsem na záchody kde je jejich oblíbené místo. Nikdo tam nevidí a dá se tam schovat.

Už jsem byl skoro tam, ale zastavil jsem se protože jsem viděl ty dva.

,,Maxi?!''

,,Čau Ryei"

,,Co jste zase udělali Andymu?"

,,No co by, ten malý zmrd si to nechává líbit a už mu to ani nevadí co mu děláme prostě se nechá...Ani když přitvrdíme to nepomáhá"

,,Tak ho už nechte sakra být! Se na něj podívejte jak jste ho za ten rok zničili, a proto si to už nechává líbit, nemá na to sílu vám vzdorovat"

,,Ty se ho zastáváš?"

,,Ne...Teda jo! Tohle už zašlo moc daleko Maxi, přece nechceš, aby to na tebe práskl, protože on to muže kdykoliv udělat. Tak ho nechte napokoji a najděte si opravdový boxovací pytel, který je k tomu určený"

Snažil jsem se mu nějak říct aby ho už nechal napokoji a neubližoval mu dál. Snad to co jsem mu teď řekl zabralo.

,,Hmm stejnak nás už začínal nudit, užili jsme si ho dost tak proč se nepřesunout k někomu jinému. Ale nenechal bych si do toho kecat, kdyby si to nebyl ty "

To poslední řekl když odcházel a prošel kolem mě, že by se povedlo? Doufám že ano, teď jsem se ale rychle musel dostat k Andymu, bůh ví co mu tam...doufám...naposled udělali.

Otevřel jsem dveře a hned se mi naskytl pohled na tu malou hromádku neštěstí co leží schoulený na zemi a vzlyká.

Přišel jsem k němu blíž a on se na mě vystrašeně podíval.

,,Neboj se"

,,C-co tady d-děláš?"

,,Přišel jsem ti pomoct"

Řekl jsem a klekl si k němu, posadil jsem ho alepoň do sedu a rukou jsem mu odhrnul vlasy z očí.
Měl trochu rozseklé čelo a držel se za zápěstí, přičemž jsem usoudil, že s ním taky něco má. A jinak byl zase celý pomlácený.

,,Nechci pomoct zvládnu to"
Řekl a začal se zvedat.

,,Andy počkej...Já ti vážně chci pomoct"

,,Ko to je hezký, po roce šikany si najednou uvědomíš že jsem vůbec ještě na škole a že mě šikanují a najednou mi chceš pomoct"

,,Já jsem věděl že tady jsi pořád"