I need you Fovvs

Twenty

Pohled Ryee

Seděl jsem na posteli u mě v pokoji a čekal na Andyho.
Po chvíli jsem slyšel zvuk dveří z koupelny a postavil se.
Andy vešel do pokoje.

,,Andy promiň, promiň nemyslel jsem to tak, to co jsem řekl, nechtěl jsem ti ublížit to bych opravdu nikdy nechtěl udělat, ale udělal jsem strašný já to vím, promiň, promiň"
,,to neřeš, neublížil"
Řekl uplně bez emoce a já mu šel soucitem odpověděl..
,,ale jo já to vím...ukážeš mi ty ruce dobrovolně nebo tě mám k tomu donutit, což bych nerad, jen chci vidět jak moc to máš"
,,j-jak to víš?"
,,slyšel jsem tě z koupelny..prosím ukaž mi to"
Začal si vyhrnovat levý rukáv a při tom mi něco říkal.
,,jsem blbej, neměl jsem to dělat..akorát jsem si to u tebe pokazil teď si budeš zase myslet jaký jsem hrozný nenapravitelný člověk co se pořád jen řeže.."

Podíval jsem se mu na jeho předloktí...Nebylo to tak strašné ale ne nejhezčí.
Zase jsem mu rukáv stáhl a přitáhl si ho do obětí.

,,jak tě něco takového muže vůbec napadnout? Myslíš si že jsem jako ostatní? Ne nejsem! Nikdy bych tě neopustil nebo si nic takového o tobě nemyslel"
,,promiň že jsem to udělal a taky že to bylo kvůli tobě...jenom to co si řekl trochu zabolelo i když nevím proč"

Pořád jsem do svíral v obětí a on měl hlavu zavrtanou v mém rameni..Byl o kus menší než je takže ani nikam jinam nedosáhl.
Rozhodl jsem se mu to říct, protože jsem ho už takhle vidět nemohl..buď si to u něj poseru teď nebo až později pokud odpoví že mě nemá rád.

,,Andy to co jsem řekl nebyla pravda, řekl jsem to jen proto aby jsi nepřišel na to co doopravdy cítím...ani já sám nevím jak jsem se mohl zamilovat do někoho jako jsi ty ale ty, ty jsi ten nejhezčí, nejroztomilejší, nejúžasnější a nejlepší kluk kterého jsem kdy mohl potkat a jsem rád že jsme se sblížili a já ti mužů být nablízku, i když ale vím že ty to nejspíš stejně necítíš, ale já ti to už musel říct"

Zvedl hlavu a podíval se mi do očí.
,,t-ty ty mě máš rád?"
,,miluju tě Andy"
Řekl jsem a jemně ho políbil na ty jeho dokonalé rty.
,,promiň tohle jsem musel udělat"
Vypadal překvapeně a v jeho očích jsem viděl jak začíná plakat.

,,to nemůže být pravda..ty mě opravdu miluješ"
,,pročpak brečíš, řekl jsem něco špatně"
,,Ne Ryei nic..tohohle jsou slzy štěstí"
,,ty jsi rád?"
,,ani nevíš jak...protože jsem si teď tím tady uvědomil že tě taky miluju"

Nevěděl jsem co mám dělat byl jsem hrozně šťastný a usmíval se jako sluníčko na hnoji.
Neměl jsem co říct a tak jsem ho prostě znovu políbil.
On si musel stoupnout na špičky aby na mě vůbec dosáhl a začal mě líbat.
Na to jaký je mu to jde až neuvěřitelně dobře.

Najednou jsme uslyšeli jak se zabouchly vchodové dveře což značilo že Mikey nejspíš přišel domů.

,,to bude nejspíš Mikey, pojď jdeme dolů"
,,Dobře"

Jak jsem si myslel byl to Mikey, ale tvářil se nějak zvláštně....
,,Mikey? Jsi v pohodě?"
,,Čau Ryei já.....A-Andy?"
,,ahoj Mikey"
,,co tady dělá?"
,,byl tady přes víkend když si nebyl doma a snad muže být můj přítel u mě doma ne?"
Andy se na mě podíval překvapeným pohledem že jsem mu to takhle rychle a narovinu řekl.

,,počkat cooo?! Vy spolu chodíte?"
,,jop"
,,jak? Kdy? Vždyť ty jsi..Co Max a ostatní, co když ho.."
,,klid Mikey...Všechno ti vysvětlíme"
Řekl Andy a Mikey na nás pořád tupě zíral
,,jak dlouho spolu chodíte?"
,,je to pár minut"
,, ..."
,,No nečum tak na nás"
,,Dobře...přeju vám to, ale teď vám musím něco říct, hlavně tobě Ryei"
,,povídej"
,,pojď si sednout"

Nevím co mi chce Mikey říct ale trochu se bojím toho jeho vážného výrazu.
,,budu se od tebe stěhovat.."
,,cože?! Proč sakra?"
,,Carol má vlastní byt a tak jsme přemýšleli že se nastěhuju k ní"
,,víš že bydlí na druhém konci města daleko od nás?"
,,jo...ale já vím že jsi můj kámoš a pochopíš že my spolu chceme prostě být a když se přestěhuji tak ti to nebude vadit"
,,pffff....Jo máš pravdu, nevadí mi to bude to pro vás oba lepší když budete spolu bydlet a ne pořád jen u sebe na pár dní přespávat"
,,díki Ryei"
,,to je jasný...A kdy se přestěhuješ?"
,,No tak musím se sbalit všechen ten svůj 'bordel' a pak to dotáhnout ke Carol takže až to budu všechno mít tak pak...ale do úterý bych to chtěl stihnout"
,,Já ti pomůžu"
,,pokud budeš chtít tak ti rád pomůžu i já"

Řekl nejistě Andy sedící vedle mě a čekajíc na odpověď.
,,nejdříve bych se ti chtěl omluvit za to jak jsem se před tím k tobě prostě otočil zády a nechal tě v tom samotného...A tak se chci zeptat jestli by jsme nemohli začít od znova"
,,to víš že jo, tohle už neřeš co se stalo, stalo se"
,,Dobře"

Andy Mikeyho obejmul a já je sledoval.
,,tak myslím že celý zbytek dne budeme uklízet a balit"
,,jo přésně tak"
,,tak nasnídáme a dáme se do toho ne? Je toho docela dost"
,,tak fajnnn"
,,budeš snídat s námi nebo jsi už snídal Mikey?"
,,jo už jsem snídal"
,,Dobře...tam my si něco dáme že Andy"
,,mmm"

Viděl jsem na Andym jak se mu moc do toho že bude snídat nechce tak jsem ho k tomu trošku donutil.
,,ANDY....Já to vidím...dělej tohle sníš"
,,A nestačí něj trochu?"
,,je to jen jeden toust a pár kousků jablka takže to sníš všechno"
,,ano mami"
,,hej když už tak nejsem mamá ale táta"
,,jasně tati"

Andy se na mě pousmál a dal se do snídaně.
Nakonec to všechno hezky snědl a šel odnést talířek do dřezu, já jsem se vydal k němu.
,,vidíš jak to jde"
,,jojo"
,,za to dostaneš odemě odměnu"
,,jakou?"
Místo odpovědi jsem ho políbil
,,to haló že to bude vždycky jen za odměnu?"
,,néé...ale pokud hezky všechno sníš co ti dám tak budeš odemě dostávat ty nejhezčí pusy co umím dát"
,,jako vážně?"
,,jo motivace musí být"
,,hah"

Já ho zbožňuju, to malinké, blonďaté stvoření co si musí stoupat na špičky abych se nemusel sklánět...

>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>>
RANDYYYYYYY
Ani nevíte jak moc jsem se těšila až tuhle kapitolu vydám.
Určite mi napište nějaký dlouhý, hezký komentář jako vždycky...Moc mě to potěší.
I pište názor na Randy
A moc moc moc děkuju za 2K přečtení❤❤❤❤Jste úžasní a moc si toho vážím a je to taky pro mě veliký úspěch že se ta knížka líbí❤❤❤
Tak zase příště!

××Elle