Jungkook pov.
A...
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
.
Povedlo se!
Otevřel jsem oči.
Musel jsem je, ale hned zavřít k vůli ostrému, bílému světlu.
Po nějaké době jsem je otevřel znovu a jak jsem si zvyknul, za al jsem očima hledat Taeho.
Nikde jsem ho neviděl.
Po kal jsem tedy.
Čekal jsem.
Čekal.
Čekal.
A čekal.
Nikdo nepřicházel.
Byl už skoro večer.
Když tu se rozrazily dveře a doktoři přivezli nějakého kluka ke mě na pokoj.
Měl jsem trochu rozostřené vidění po té nehodě, a tak jsem tomu dotyčnému nebude do obličeje.
"Musíme ho převést na sál. Ztratil moc krve. Moc dlouho by nepřežil." Říkal až skoro křičel jeden z doktorů.
Hrozně moc mě zajímalo kdo ten člověk je a co se mu stalo.
"Jaké je jeho jméno?" Řekl jeden z doktorů.
"Kim Taehyung." Odpověděl jiný.
C-cože??!!
Tae?!
Ne to nemůže být on!
Musí to být někdo jiný akorát se stejným jménem.
Opatrně jsem se postavil a podíval jsem se na postel naproti mě.
Ne!
Ne!
Ne!
Ne!
Neeeee!
Začal jsem hystericky brečet.
Jeden doktor ke mě přišel.
"Pane je vám něco?"
Jeho otázku jsem odignoroval a dál se oddával nezastavitelnému pláči.
On si podřezal žíly!
Proč?!
To mi nemohl udělat!
"Neeeee! Tae! Proooč?! Proč?! Proč si to udělal?!" Začal jsem hodně křičet.
Doktoři se mě snažili uklidnit, ale vůbec se jim to nedařilo.
Najednou ho začali odvážet pryč.
"Ne! Ne! Kam ho vezou?!" Začal jsem zase hystericky křičet.
"Vezou ho na sál." Odpověděl doktor.
"Ne. Ne. Ne." Řekl jsem už porušení a klidněji. Znovu jsem se oddal nezastavitelnému pláči.
"Bude v pořádku?" Zeptal jsem se doktora.
"Ztratil hodně krve, ale v naší péči bude v pořádku." Odpověděl úplně klidně doktor. Ale v jeho tváři jsem jsem poznal známky lítosti.
Doktor mi dal potom ještě nějaké léky n zklidnění a potom odešel.
Zůstal jsem tam opět sám.
"Tae prosím slib mi, že budeš v pořádku. Nemůžeš mě tu nechat samotného. Život bez tebe by neměl smysl." Říkal jsem do prázdné místnosti.
Až teď jsem si uvědomil, že jsem stále připojený k nějakým pípajícím přístrojům.
Byl jsem vyčerpaný.
Bolela mě z pláče hlava. A to kurevsky hodně. Ale to jsem moc neřešil. Teď jsem chtěl mít Taeho u sebe.
Přál bych si, abych se teď probudil a Tae mě hladil po zádech a do ucha mi šeptal, že to bude všechno dobrý, a že to byl jen zlý sen.
S myšlenkami na Taeho jsem vyčerpáním usnul.
__________________~•~_________________
Doufám že se líbilo😊
Omlouvám se za chyby💛
Luv Yaa🌱
