8. Hela, Odin's firstborn, godness of death, lawful heiress of Asgardian thron

771 46 2
                                    

„Konečně na svobodě."

„Kdo sakra jsi?" Sykla jsem k ženě.

„Já jsem Hela, Odinova prvorozená, bohyně smrti, právoplatná dedička Asgardského trůnu." Její monolog mi vyrazil dech. Byla otcova prvorozená? Byli jsme čtyři? Ona nemohla být. Vždyť má přeci černé vlasy!

  „A teď, kleknout." Nakázala nám. Všichni tři jsme se po sobě podívali.

„Cože?" Zeptali jsme se s Lokim najednou.

„Řekla jsem kleknout." Zavrčela skrze zatnuté zuby další rozkaz.

„Rozhodně ne." Odsekla jsem. Hela mě přejela pohledem. Zastavila se však u mého vypouklého břicha. Pak se jí na rtech zformoval šílený škleb. Pak její prsty proběhly jejími vlasy a ty se zformovali do zvláštní helmy. Po protočením zápěstí se jí v rukou objevili dva černozelené meče.

Jedním mi zamířila na břicho a druhý na mé bratry.

„Myslím si, že nechceš, drahá sestřičko, přijít o svou drahou dceru." Ironický smích opustil její hrdlo, když uviděla, že jsem se zaleknutím posílila bariéru okolo svého břicha.

„Nech mou sestru na pokoji!" Thor hodil Mjölnirem po naší sestře, ale ta ho bez problémů zastavila a silou ho rozdrtila.

Za doprovodu našich překvapených pohledů kusy kladiva dopadly na trávu.

„Vem nás zpět!" Lokiho křik, který směřoval k nebi, se rozléhal po louce.

„Ne!" Vykřikli jsme s Thorem zoufale, když se před námi objevil Bifrost, který nás ihned vtáhl do sebe.

Hela do mě strčila a já vypadla z duhového mostu, který nás měl dostat na Asgard. Ještě než jsem ztratila vědomí, než si mě k sobě stáhla temnota, jsem slyšela, jak oba mí bratři zoufale volají moje jméno.

***

První, co jsem slyšela, když jsem začala nabírat vědomí, byli rozrušené hlasy.

„Kdy by se tak měla probudit?" Zeptal se jeden, ten byl mužský.

„Nevím, pane spadla z velké výšky." Odpověděl ženský, velice jemný hlas.

„A to- to dítě...bude v pořádku, že ano? Nerad bych, aby mě zabila, kdyby to dítě zemřelo, nevypadá zrovna přátelsky, ani když spí." Mužský hlas se zasmál svému, ne moc vtipnému, vtipu.

„Nespím." Řekla jsem, oči stále zavřené. Dech klidný, ale srdce splašeně bijící.

„Oh, jaká to pocta! Už je vzhůru! Je vzhůru!" Když jsem otevřela oči, odhalujíc tak světle zelené duhovky, muž v nevkusném zlatém županu a modrých kalhotách, poskakoval okolo mé postele, tleskajíc rukama.

„Kdo jste?" Zeptala jsem se. Připadá to jen mě, nebo tuhle otázku používám poslední dobou nějak často?

„Ah! Jsem to ale nezdvořák!" Zavolal s hlubokou vážností  a upřímností.

„Velmistr, jméno mé, drahá dámo!" Představil se nadšeně, strkajíc mi jeho ruku před obličej.

Nejistě jsem ji přijala a potřásla s ní.

„A jaké je vaše jméno drahá dámo?" Zeptal se, zatímco svou ruku konečně odtáhl od mého obličeje.

„Aether."

***

Steve's pov.:
 
„Našli jste něco?" Zeptal jsem se Pietra a Sama. Zrovna přišli z průzkumu.

Od té doby, co se Aether ztratila na tom letišti, jsem byl jako vyměněný. Scházela mi. Dokonce jsem si nechal narůst vousy, tak jak o tom jednou vtipkovala.

Zaúkoloval jsem Pietra a Sama, aby se vydali zpět na to letiště a hledali případné stopy, kam mohla zmizet. Ovšem, že nešli ve svých pravých podobách. Měli jedny z nanomasek, které vynalezl Coulsonův tým.

„Nic," povzdechl si Pietro, „je nám to moc líto, Steve, ani Wanda nemůže najít její mysl." Povzdechl si a sesunul se na židli vedle mě.

„Není jen možné, že je na jiné planetě?" Zeptal se mě Sam.

Zapřemýšlel jsem. Tohle mě nenapadlo. Možná byla zpátky na Asgardu, aby jí nechytili, nechali ji na pokoji. Ale to by mi řekla...nebo ne?

Rychle jsem vyběhl za můj a její dům. Na plochu ochraničenou plotem.

„Haimdalle!" Zavolal jsem do nebe, tak jsem to slyšel u Aether, avšak nic se nestalo.

„Haimdalle!" Zvolal jsem znovu, ale znovu se nic nestalo.

Jen jsem ai povzdechl a s ještě horší náladou jsem se vrátil zpátky do domu.

„Kde jsi byl?" Zeptal se mě ihned Pietro.

„Venku," zamumlal jsem potichu, „něco jsem zkoušel. Nefungovalo to."

***

Third person's pov.:

Ihned, co Hela odstranila z cesty jejich sestru, odstranila i Lokiho, který z Biffrostu vypadl úplně na jinou stranu, než jeho nevlastní sestra.

Přistál tvrdě na zemi, v suchém jehličí. Zvedl hlavu a odstranil si černé vlasy z výhledu. Pak se postavil na nohy a rozhlédl se kolem. To místo nepoznával, a jediné místo, kde by mohl být život, byla dřevěný domek, který byl od lesa oddělen plotem.

Rozhodl se, že najde přední dveře a zkusí se podívat, jestli tam někdo žije.

Kdyby jen tušil...

***
A/N: ahoj lidi, doufám, že  si druhý díl  Aether zatím užíváte.

Do komentáře mi můžete napsat vaše typy, kam Loki dopadnul, a jak se bude vyvíjet dál Aetheřino těhotenství.

Mám otázku, chtěli byste něco jako Character Ask?

Pokud ano, tak se mi ozvěte přes komentáře.

PAPA💜

***

AETHER: MSTITELKA |Avengers FF|Kde žijí příběhy. Začni objevovat