Byl by to určitě krásný slunečný den, kdyby se ovšem někdo nerozhodl zaútočit na agenty S.H.I.E.L.D.u a na Avengers. Jak pošetilé to muselo být? Kdo by si na to troufl? Odpověď je však velmi jednoduchá a prostá. Určitě na ni znáte odpověď.
Natasha se chudák plížila šachtami. Krčila se a uhýbala před trubkama a jinýma věcma. Musela být potichu. Nechtěla Hulka ještě více rozdráždit. Pomalu a jistě, jako kočka se plížila. Bála se. Ještě aby ne, když po ní šel Hulk. Skovávala se a poslouchala. Doufala, že ho setřásla. Těkala očima sem a tam. Byla nervózní. Otočila hlavou, vzala si zbraň ze svého pouzdra a šla vzpřímeně podél různých zbytečných věcí, které ale nějaký účel měly, jinak by tam nebyly.
Nevěděla kde je. V těchto částech se nepohybovala. Jsou to spíše takové údržbové věci, co okolo ní byly. Zbraň si držela blízko sebe a byla připravena vystřelit. Najednou na ni vykoukl Hulk a zařval. Natasha měla nevyslovitelnou hrůzu v očích. Všimla si trubky nad ním a prostřelila ji. Z trubky začal unikat plyn. Hulk se naštval, prorazil si cestu a mířil za ní. Natasha se rozběhla co nejdál od něj. Probíhala skleněnými tunely, které ani nevíme k čemu sloužily. Zastrkávala si akorát zbraň do svého stehenního pouzdra, když v tom jí Hulk byl v patách. Ohlédla se za ním. Měla sice náskok, ale nebylo to nic platné. Byl větší, silnější a rychlejší než ona. Neměla šanci. Běžela dál, co jí síly stačily. Hulk jí dobíhal a hrozně u toho řval. Rozbíjel ty skleněné tunely a všechno okolo také. Byl téměř za ní. Naposledy se ohlédla, než si zakryla hlavu a on ji svoji obrovskou zelenou paží odhodil na zeď. Jiskry létaly vzduchem, sklo a jiné materiály byly zničené. Natasha narazila svým tělem do zdi a Hulk do plechu naproti. Natasha se zvedla do sedu a nebyla schopna ze sebe vydat nic. Vyděšená k smrti čekala, co se stane. Hulk se k ní přibližoval a kroužil, jak sup. Když se natahoval svojí obří rukou něco ho srazilo tím stylem, že prolétli zdí. Natasha stále nemohla nic. Byla v koncích. Čirá hrůza. V životě se tak nebála, jako teď. Cítila se vyčerpána. Ne, že by nikdy neběhala, ale nikdy ji u toho nehonil naštvaný Hulk, který ji chtěl zabít.
Neznáma síla, která vzala s sebou i Hulka proti protější zdi se ukázala jako přínos. Thor, mocný bůh hromu a blesku prolétl s Hulkem zdí a oba skončili v místnosti, která připomínala garáž, kvůli zaparkovaným autům a letadlům. Leželi na zemi, zatímco zaměstnanci na ně koukali, jako by byli z jiného vesmíru. Na Thora toto sedí, na Hulka už tolik ne. Všichni poodstoupili dál. Nikdo se nechtěl dobrovolně připlést do cesty těmto dvěma, zvlášť, když se teď měli poprat.
Hulk se zvedl dříve než Thor. Ten se na něj díval jen ze země. Všichni přítomní se rozutekli pryč a zahazovali i nářadí, co měli v ruce. Thor se taky pomalu zvedal z nepříjemně studené betonové země. Neměl v očích takový strach, jako Natasha, respekt tam ale znát byl. Natasha se na ně dívala skrze díru ve zdi a jen si oddechla. Vstřebávala ty hrůzy, které se jí honily hlavou. Čekala smrt, ale je naživu. Teprve v takové chvíli, kdy vám jde o život si ho začnete vážit.
Hulk začal kolem Thora kroužit, jako sup nad zdechlinou. Byl snad ještě více rozzuřený než před tím. Kdyby mohl více zezelenat vzteky, byl by více zelený než teď. Hulk zařval a své obří ruce dal v pěst. Stáli naproti sobě s Thorem, jako boxeři v ringu. První zaútočil Hulk. Jeho pěst šla přímo na Thorův obličej, avšak minul, protože se mu Thor obloukem vyhnul a naoplátku zaůtočil on. Dal Hulkovi pěstí do tváře. Tím ho naštval na maximum. Už jen uhýbal před Hulkovými ranami. Uskakoval, aby nepřišel k úhoně. Hulk chtěl Thora rozmáčknout, jako červa. Ironie, že tohle přesně chtěl udělat Loki. Červ nemá spor s botou??? Nikdo??? Tak dál.
Thor si překřížil ruce, aby ho Hulk nemohl zasáhnout, a tím mu zabránil mu ublížit. Byl silný, opravdu ano. Musel být, je přeci bůh. Své paže ovinul kolem Hulkovi jedné ruky a pomalu na něj začal mluvit. Měl s tím trochu potíže, jelikož se Hulk nedal tak snadno. ,,Nejsme tví nepřátelé, Bannere. Zkus přemýšlet." Snažil se ho Thor sklidnit. Moc to ale nepomáhalo. Hulk svoji ruku zvedl a Thor na ní visel, jako na větvi. Koukali si z očí do očí. Druhou rukou se Hulk napřáhl a uštědřil Thorovi pořádnou ránu. Ten prolétl nějakými plastovými krabicemi a rozpůlil je na půlky. Jejich obsah se vysypal na zem.
Venku se snažil Tony, Steve a Maya sprovoznit ten motor. Tony ve svém obleku Iron Mana se snažil dostat až k němu. Musel si udělat však cestu. Takže pár nepotřebných kusů plechu odstřelil a udělal si průchod.
Stál kousek od motoru a prohlížel si škody. Musel vymyslet, jak z motoru dostane přebytečné kusy plechu, které mu brání v jeho činnosti. ,,Všechny relé jsou v pořádku tati." Oznámila mu Maya do sluchátka. Kapitán se na ní podíval pohledem, kterým chtěl naznačit, že to on to chtěl Tonymu říci. Maya si jeho pohledu nevšímala. Po té poznámce, co měl, už se radši ničemu nedivila. Pomyslela si jen, že je to podivín. ,,Co je v plánu dál?" Ozval se tentokrát Tonymu Steve. Zajel zpět s řídící deskou a zavřel ji. Tony pořád stál na místě a usilovně přemýšlel. Tu a tam se objevily jiskřičky. Většinou z poškozených míst. Černý štiplavý kouř se vznášel kolem motoru. Tony si jen tak pro sebe konstatoval, i když, pro sebe to asi moc nebylo. ,,I když ten rotor uvolním, sám se nenastartuje. Budu ho muset roztlačit." Oznámil situaci i těm dvěma. Měl jasný plán a k tomu potřeboval svoji dceru. Cap teď byl trošku přítěž, ale pomoc se hodí vždycky. ,,Ale jak se rozjede, tak tě rozseká." Oponoval jeho rozhodnutí Kapitán. Nevěděl sice, jak to tam vypadá, měl však jistou představu. Byl také trochu zaostalejší, ale to dělá ten život za války. Maya věděla přesně, nad čím její otec přemýšlí. Proto začali oba najednou vysvětlovat Kapitánovi co a jak. ,,Řídící jednotka statoru umí obrátit polaritu tak, aby se vypnul maglev, což mi/mu...." nejen, že mluvili oba najednou, ale Maya mluvila u něj a Tony přes sluchátko. Nevěděl koho má poslouchat dřív. Samozřejmě ale také vůbec nerozumněl tomu, co říkají. ,,Mluvte jeden a normálně!!" Zvýšil hlas Steve. Vůbec, ale vůbec netušil, o čem to oba Starkové mluví. Byl z toho nervózní. Maya si uražením odfrkla. Věděla, o čem její otec mluví a štvalo jí, že se Steve chová jako neandrtálec. Sice ne v tom, co dělá, ale v tom, jak myslí. Chápala, že to má v dnešním světě těžké. Jeho mysl byla ještě zabalená v obalu II. Světové války. Bude mu asi chvíli trvat, než si zvykne na náš svět. Maya byla empatická, ale zároveň i sarkastická. Obě tyto povahy se smísily v jednu. Ve škole se o něm a o jeho činnostech učila. Byla mu za to vděčná. Teď jim však moc nepomáhá. Snažila se, ale nemohla si odpustit kousavé poznámky. Přeci jen, je to dcera Tonyho Starka.
Tony si ve svém obleku jen povzdechl a pokusil se Steveovi vysvětlit, co po něm chce. ,,Vydíte tu červenou páku?" Zeptal se jich obou. Oba dva se podívali kolem sebe, až jejich zrak spočinul na červené páce, která byla na druhé straně. ,,Na chvíli rotor zpomalí, tím získám čas. Zůstaňte u ní. Dám vám povel." Oznámil jim Tony a šel pracovat. Kapitán s Mayou se na sebe podívali, rozeběhli a skočili. Jen tak tak doskočili a neublížili si. Z nějakého důvodu u ní měli být oba dva. Ale proč?? Snad nebude tak těžké otočit s pákou.
Slov: 1279
Chci vám všem poděkovat za 3,4K přečtení. Opravdu moc si toho vážím, že svůj volný čas trávíte u mé povídky. Stále doufám, že se vám příběh líbí. Moje plány jsou velke a nevyzpytatelné. Uvidíte, co bude následovat. Taky jsem vás chtěla upozornit, že na mém profilu je další příběh, nebo spíš imagines na téma Bucky /Winter Soldier. Tom Hiddleston teď dlouho nebude. Za další dobu pak přidám další imagines na jiné téma. Užijte si víkend a u další kapitoly ahoj ☺️❤️❤️❤️ vaše @EsterBrokov
ČTEŠ
Shadow
Fanfiction,,Systém je stabilní, bezva." Říkala Pepper zatím co se dívala na holografické plány. ,,Samozřejmě, že je, sám sem ji nastavoval což mě přivádí k otázce Jaké je to být génius?" Pepper se na něj otočila s lehkým úsměvem ,,No to já přeci nemůžu vědět...
