,,Systém je stabilní, bezva." Říkala Pepper zatím co se dívala na holografické plány. ,,Samozřejmě, že je, sám sem ji nastavoval což mě přivádí k otázce Jaké je to být génius?" Pepper se na něj otočila s lehkým úsměvem ,,No to já přeci nemůžu vědět...
Mezitím co probíhal rozhovor nahoře mezi Tonym a Brucem, náš hrdina jménem Kapitán Amerika se proplížil do Bezpečnostního skladu 10-C. Co tam asi najde? Nechme se překvapit.
S těží otevřel dveře. Ale jeho síla supervojáka mu to jen a jen ulehčila. Namáhavě je otevřel, rozhlédl se jestli někde někdo není a vešel dovnitř. Byla tam spousta stříbrných velkých beden. Opravdu sklad. V jeho očích byl znát údiv ale taky trochu strach z toho co najde. Především však měl strach, že Tony má pravdu a on se nechal zase napálit tím, že chtěl pomáhat, ale zase jen ubližuje.
Najednou uslyšel hlasy, mrštně a potichu vyskočil nahoru jako kočka, přeskočil zábradlí a šel dál.
Maya si mezitím šla vyzvednout svou uniformu. Doufala, že nezabloudí, přeci jen byla tu jen párkrát když trénovala s Natashou. Chodby jim sloužily jako bludiště, tak se nejlépe cvičilo.
Asi po 10 minutách bloudění se ocitla v té zasedací místnosti, kde byli před tím i ostatní, teď tam však byli jen agenti S.H.I.E.L.D.u., Maya rychle vyhledala svýma hnědýma očima Mariu Hillovou. ,,Ahojky..." začala nesměla Maya, nevěděla jak se k ní má chovat. Maria Hillová ze začátku nepůsobila příjemně, ale opak byl pravdou. ,,Ahoj Mayo, hádám, že si jdeš pro uniformu." Odtušila Hillová. ,,Ano, nechtěla bych se tu ztratit, navíc, už ji chci vidět." Řekla nedočkavě Maya. ,,Tak pojď za mnou, ukážu ti cestu." Řekla Maria. Tato žena vždycky působila jako ledová královna. Každý agent z ní měl respekt, avšak ona byla velice milá žena. To jen její působení muselo být tak chladné, byla přeci Furyho práva ruka. Tedy aspoň to tak vypadalo. Nesměla být slabá, to by se jí mohlo vymstít. Moc se jí nelíbilo, že vzali Mayu jako agentku, i když nebyla její, přirostla jí k srdci a kdyby se jí něco stalo, nikdo by nepřežil veliký hněv Anthonyho Starka. Navíc, jí bylo Mayi líto, znala její matku. Také byly kamarádky a mrzelo jí, že Maya o ní neví nic, jen to, že jí je podobná.
Mlčky šly obě dvě chodbou, každá ponořená ve svých myšlenkách, pořádně hluboko. Asi po čtyřech odbočkach vlevo a dalších pěti vpravo se zastavily. ,,Tady to je, přijď až si ji oblékneš ano? Dám ti i pár zbraní, ale prosím tě Mayo, opatrně, ať si neublížíš." ,,Neboj teto Mario." Usmála se Maya a vešla dovnitř. Bylo až neskutečné, jak tak mladá dívka mohla v každém vzbudit ty krásné pocity. Je to velmi hodná, empatická a přátelská introvertní dívka s občas prořízlou pusinkou po tatínkovi. Ona byla ztělesněním dobra a laskavosti. Proto nikdo nechápal jak tak čistá duše může být příbuzná Starkovi.
Jakmile za sebou zavřela dveře upadla v údiv. Na ramínku v rohu visela její kombinéza podobná té, co má její teta Natasha, ale lepší. Pro Mayu to byl jako splněný sen. Její uniforma byla celá šedá, s černými chrániči na ramenou a na kolenech. Nebyly ale vystouplé, byly navrženy tak, aby byly součástí a zároveň ochranou. Další věcí bylo její černé stehení pouzdro na zbraně nebo na nože. Její největší obdiv však dostal černý pásek okolo jejích boků, měl totiž na sobě i její přezdívku, byl také rozlamovací, to znamenalo, že když by padala z velké výšky, ta pečeť by se rozlomila a vyletěla by z ní kotvička. Dál její uniforma nesla i prvky červené. Na loktech a na bocích. K tomu červené kožené rukavice bez prstů s černým páskem. Kombinéza byla až ke krku, kdyby jí někdo čirou náhodou chtěl podříznout. Vlákna této uniformy byli tak jemné a zároveň tak silné. Když bude horko bude ji ochlazovat a když bude zima tak ji bude zahřívat. To všechno tahle uniforma uměla. Maya z ní byla nadšená a hned se začala svlékat. Co však nevěděla bylo to, že tam byla kamera, takže agenti v té místnosti nahoře právě teď viděli, jak se Maya Stark svléká do spodního prádla. Pomalu slintali na klávesnici. Skoro každý agent chtěl vědět jak Maya Stark vypadá jen ve spodním prádle jelikož to byla hezká holka. Zároveň taky proto, že její otec jí od kluků držel dál. Chtěli ji tedy vidět aspoň takhle. Strašně je mrzelo, když se začala oblékat do své uniformy. Seděla jí perfektně. Teď ještě musela najít boty. Ty jí byly přiděleny, ty si nenavrhovala. Byly to kozačky na klínku. Ty, co má i Maria Hillová. Když byla hotová, vyšla ven ze dveří. Nevěděla však, kudy má jít, nepamatovala si cestu, a proto šla tam, kam si myslela, že je to správně. Omyl. Šla úplně na jinou stranu a navíc šla ještě více dolu. Když si uvědomila, že je totálně ztracená, mýjela už asi 5 dveře, najednou se zastavila a podívala se znovu kolem sebe. Řekla si, že zkusí ty dveře vedle ní. Co jiného mohla dělat? Stejně už byla ztracená. Ty dveře byly sice na heslo, ale Maye to neudělalo žádný problém a po pár minutách se dveře otevřely. Maya vešla dovnitř. Když však zjistila kde je, bylo už pozdě.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Copak maličká, ztratila ses?" Ten hlas by poznala všude. Dostal se jí pod kůži už před tím, neměl problém se jí dostat pod kůži i teď. Slyšela v jeho hlase výsměch a nadřazenost. Vypadal, jako by na ni čekal, jako by věděl, že přijde. Stál tam ve své kulaté skleněné cele, zády k ní s rukama za zády. Maya byla trošku v rozpacích. On ji přiváděl do rozpáku. V jeho přítomnosti si nebyla vůbec ničím jistá. Ani sama sebou. ,,Nebo tě Fury poslal na výslech?? Ne! Nech mě hádat, přišla si, protože si mě hledala." Konečně se na ni otočil a vypadal více než pobaveně. ,,Hmmm, Starková, vypadáš úchvatně. Řeknu ti, kdyby si nebyla tak mladá, možná bych si dal i říct." Zasmál se jeho typickým smíchem. ,,Trochu jsem se ztratila to přiznávám, ale že bych chtěla hledat zrovna tebe?? Prosímtě, nenech se vysmát." Začala se mu smát do očí Maya, přišla blíž k cele, založila si ruce na prsou a pozorovala ho. ,,Takže, mládě, copak chceš? Něco určitě ano, když si ještě tady. Hádám, že to je něco po čem toužíš, něco co chceš tak strašně moc vědět. Jsou to odpovědi. " ,,Odpovědi?" Maya se zatvářila docela pobaveně a zvídavě. ,,Jaké odpovědi bych po tobě chtěla?" ,,No, třeba ty o tvé matce. Tak moc by si je chtěla znát." Tvářil se vítězně. Ano. Loki se tvářil vítězně, měl ji tam kde chce. Nasadil jí brouka do hlavy. Maya prahla po odpovědích už dlouho, velice dlouho. ,,Co o ní víš?" Zněla naléhavě a ten sexy bůh si toho všiml. Viděl jí to na očích, ten chtíč. ,,Promluv si s tatínkem, třeba ti to konečně řekne." ,,Tak to nehrozí, ten si to vezme s sebou do hrobu." ,,Víš, maličká, řeknu ti tohle. Jsi jako já." Chodil po cele jako dravá šelma, která sleduje svoji kořist a pak zaútočí. On však neměl v plánu útočit, on měl v plánu něco jiného. A docela dobře se mu to dařilo.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
,,Jako ty?" Ukázala na něj pobaveně Maya prstem a přešla k jeho cele blíž. Byla skoro u ní a dívala se mu do těch jeho očí, ve kterých by se utopil i ten nejvíce zdatný plavec. ,,Ano, jako já, žil jsem ve lži, nechtěný a byl jsem sám." ,,Já ale nežiji ve lži ani nejsem nechtěná a už vůbec nejsem sama." ,, Ehehehe, nežijes ve lži?? Tím bych si nebyl tak jistý, za chvíli ti nezbyde ani tvá kamarádka, natož otec, který si o sobě myslí, že je nejlepší na světě, ale ta kovová popelnice, jak se nazývá tvůj otec mi nesahá ani po kotníky. Pravda je ovšem jiná, maličká. Ale jak myslíš, nechoď sem pak s pláčem. Musel bych ti později říct "Já to říkal." A to bych nechtěl." Zatvářil se soucitně i když Maya věděla, že to vůbec nemyslí vážně.
Když sebrala odvahu odejít, ještě ji Loki stihl říct ,,Musím uznat, že Stark má strašně sexy dceru, říkám ti, že ta uniforma, co máš teď ti strašně sekne maličká, kdybys byla o pár let starší a já volný, užili bychom si spolu legraci." Usmíval se na ni tím šibalským úsměvem, před kterým by každá žena padala na kolena. Maya se musela ovládat. ,,Děkuji za kompliment muflone a zábavu si umím užít i bez tebe." Poslala mu vzdušný polibek a rychle odkráčela pryč. Jakmile se ocitla na chodbě, v hlavě se jí honily myšlenky. "Co to sakra mělo být? Co tím myslel? Ty narážky snad nemyslel vážně. Co když měl pravdu a jsem jako on?? Co když jen opravdu žiji ve lži a jsem sama?"
