Ta druhá z minulosti

4. Kapitola

10.9.1991

Dnes je středa a máme dnes první hodinu létání, ale ještě před ní máme formule, volno, přeměňování, OPČM, oběd a pak to létání.

Je ráno a já jsem se vykopala z postele. Šla jsem do koupelny, abych mohla provést ranní hygienu. To znamená dát si sprchu, vyčistit si zuby a účesat se. Tenhle rituál provádím celý život a umím ho nazpaměť. Celý tenhle proces mi zabral půl hodiny. Vyšla jsem z koupelny a rozhodla se vzbudit holky. Freya s Hermionou šli vzbudit lehce, ale Parvati s Levandulí jsem musela probudit vodou. Hned jsem vyběhla z ložnice, aby mi něco neudělaly. Naštěstí jsem jim stihla utéct a ony to vzdaly.

V klidu jsem se vydala na snídani a hned po ní na formule. Třída byla odemčená, takže jsem si sedla do lavice a čekala na začátek hodiny. Postupně přišli i ostatní Nebelvíři a Mrzimorští.

Profesor se postavil na knihy, aby na nás viděl a začal nám vysvětlovat kouzlo Accio. Je to přivolávací kouzlo. Po troše teorie jsme ho měli vyzkoušet. U jedné stěny byly polštáře a každý jsme si měli jeden přivolat. Šli jsme postupně. První šel Harry, ale nepovedlo se mu to. Pak šel Ron, ale taky nic. Hermiona s tím trochu pohla, jinak nic. Pak jsem byla já.

,,Accio polštář." zašeptala jsem a polštář mi vletěl přímo do ruky.

,,Výborně slečno Potterová. Deset bodů pro Nebelvír." zavýskl profesor. Jen jsem se usmála a nechala jít dalšího. Všichni na mě koukali obdivně a Harry mi pogratuloval k dalším získaným bodům. Je to trochu paradox, protože já body získávám a Harry je ztrácí.

Hodina skončila a podle profesora nedopadla dobře, protože jsem byla jediná, komu se to povedlo. Takže byl úkol to kouzlo zkoušet a já toho byla ušetřená. Teď mám volno a rozhodla jsem se projít po pozemcích. Bylo krásné počasí, takže proč ne. Šla jsem k jezeru, kde jsem se posadila a koukala se výhledem. Je tady opravdu krásně a já si to tady chci užít.

Strávila jsem u jezera celou volnou hodinu a teď se musím vydat na přeměňování. Moc se mi tam nechce, ale musím. Došla jsem do učebny, kde už na katedře seděla kočka. Profesorka McGonagallová je totiž zvěromág. Abych byla upřímná, tak jsem taky a měním se ve vlka kanadského. Je to i můj patron. Teda je to vlčice. Vlka má Fley. Pak mám ještě dvě zvěromágské podoby a to roháč a kočka. Sice se říká, že nejde mít víc zvěromágských podob, ale to není pravda. Třeba moje máma měla těch podob šest. To jsem ale odbočila.

Sedla jsem si k Freye a už čekala jen na zazvonění, na které jsem nemusela čekat dlouho. Po zvonění se dostavili i Ron a Harry a profesorka jim za pozdní příchod strhla body. Ty body, které jsem tak pracně vydělala. No bezpracně. Znova jsme zkoušeli přeměnit sirku v jehlu a mě to profesorka stížila. Měla jsem proměnit sirku v jehlu a zase zpět. Musím říct, že to nebyl žádný problém. Jedno mávnutí hůlky na přeměnu a druhé na původní podobu.

,,Skvělé slečno Potterová. Zvládne jste sirku přeměnit v jehlu a zase zpět. Patnáct bodů pro Nebelvír." řekla profesorka a dál se dívala po třídě. Já měla pro dnešek hotovo, a tak jsem si mohla vzít knihu lektvarů. Teda byl to deník na lektvary, který psali Salazar Zmijozel, Helga z Mrzimoru, Stella Rosalia Zmijozel Nebelvír a Martin Illius Malfoy. Takže ten deník je můj. Jsou v něm napsané všechny lektvary, které ti čtyři vymysleli. Na konci jsou i moje zápisky.

Četla jsem si v deníku, který je napsán v latině, takže ho nepřečte nikdo, kdo neumí latinu. Po chvíli jsem deník schovala a podívala jsem se po třídě. Freya předvedla dokonalou přeměnu v jehlu a zase zpět. Za to získala deset bodů. Koukla jsem se na Harryho a tomu to nějak nešlo. Bylo to divné, protože už od sedmi let měl trénink, kde tohle stoprocentně probírali. Nevím co se děje.